Sami Dánové očekávají, že jejich země se stane částí Eurolandu kolem roku 2002 a přinejmenším polovina z nich toto členství nyní podporuje, jak ukázalo šest ze sedmi průzkumů uspořádaných od minulého října. Britský premiér Tony Blair si netroufá jít tak daleko jako jeho dánský kolega. Už proto ne, že musí odrážet tak kuriózní útoky jako "hlasování" odběratelů nejčtenějšího deníku, bulvárního The Sun. Když ti odmítli euro tříčtvrtinovou většinou, mohl vládní mluvčí jen říci, že je to "nereprezentativní pro britské veřejné mínění". I vláda má totiž své průzkumy. Ty jsou však podivně dvojznačné. Ukazují, že většina Britů odmítá výměnu libry za euro, ale pokud nová měna uspěje, jsou ochotni svůj názor rádi změnit a vzdát se tradičních bankovek s portrétem vládnoucího monarchy. A tak se Blair omezuje jen na výzvy k diskusi o britském přistoupení k euru. Jeho mluvčí ujišťuje, že postoj vlády shrnovaný sloganem "Vyčkejme a uvidíme!" se zatím nemění. Ale tato opatrná taktika se stává terčem kritiky, a to nejen u euroskeptiků, kteří by chtěli jasné odmítnutí nové měny. "Zdá se, jako bychom opět opakovali britskou chybu. Jít do Evropy příliš pozdě," řekl šéf odborů Johan Monks a jeho protějšek z mocné Konfederace průmyslu dodal: "Stát bokem a přihlížet není k ničemu." Brusel proto neskrývá své očekávání, že vzdor oficiální opatrnosti je britský vstup za dveřmi. "Je na představitelích britské vlády, aby rozhodli, kdy se připojí," prohlásil šéf bruselské správy Jacques Santer. "Myslím, že už nejde o to zda, ale kdy," dodal. Jen u Švédska zatím nikdo není příliš optimistický, aspoň veřejně ne. Vláda ve Stockholmu opatrně mlčí. Přívrženci jednotné měny mají totiž v průzkumech zatím jen těsný, jedno- až dvouprocentní náskok před jejími odpůrci, a navíc téměř třetina voličů neví, jak se má k europenězům postavit. Ale i ve Švédsku vidí Brusel pozitivní signály - jak se blížilo úspěšné zavedení eura, klesal počet těch, kteří chtějí opustit unii. Ještě před rokem to podporovala celá polovina Švédů, nyní chce odchod jen o něco více než třetina obyvatel. Politický efekt nové měny je tedy podle odborníků už teď viditelný. Ale jen její další úspěchy mohou podle nich vyvolat politickou změnu, rozšíření Eurolandu o země stojící zatím stranou.
