„Změnili jsme směrnici o nekalých obchodních praktikách tak, aby bylo jasné, že dvojí kvalita potravin je zakázána. To poskytne vnitrostátním orgánům nástroj, o který žádaly, a umožní jim přijmout nutná opatření k ukončení této praxe. Jak už řekl loni v září předseda Evropské komise Juncker, v Evropské unii nesmí být občané druhé kategorie,“ představila legislativní návrh eurokomisařka Věra Jourová.
Zákaz dvojí kvality výrobků je součástí širších opatření na ochranu spotřebitelů. Kritizovaná praxe, častá zejména u potravin a drogistického zboží, však hned tak nezmizí. Návrhem se nyní bude zabývat Rada ministrů, europarlament a členské státy. Směrnice by měla být schválena před volbami na jaře 2019, několik let však bude nejspíš trvat, než se promítne do národní legislativy v členských státech.
Přesto Česká republika, Slovensko a další země z bývalého východního bloku stojí na počátku úspěchu. Jde o první legislativu směrem k dvojí kvalitě zboží. Na šizení spotřebitelů upozorňuje Česko už několik let, zpočátku se však zdálo, že problém bude pod rozlišovací schopností bruselských úředníků.
Stejný obal, jiný obsah. Většina výrobků se liší, ukázal průzkum (12. 7. 2017):
11. července 2017 |
„Spotřebitelské organizace budou mít zuby“
Směrnice počítá kromě jiného s možností, aby spotřebitelská organizace vymáhaly odškodnění, náhradu, výměnu či opravu zboží jménem zákazníků, kteří se stali obětí nezákonných obchodních praktik.
„V globalizovaném světě mají velké společnosti obrovskou výhodu nad jednotlivými zákazníky, a to my chceme srovnat,“ řekla Jourová. Právě ona si na vlastní kůži v aféře s dieselovými motory společnosti Volkswagen zkusila, jak komplikované je v Evropě – třeba ve srovnání s USA – donutit firmu ke kooperaci se zasaženými zákazníky.
Evropská komise ale nenavrhla do evropského práva přímo obdobu amerických hromadných žalob, využívá takzvané „zástupné žaloby“. Podle komise by jménem dotčených lidí měly jednat „kvalifikované právnické osoby“, tedy třeba nevládní či spotřebitelské organizace, určené k tomu členskými státy a průběžně monitorované.
Ty by se mohly přes hranice několika států EU spojovat a spolupracovat. Konat však budou moci začít až ve chvíli, kdy soudy rozhodnou, že firma v daném případě skutečně porušila zákon. Cílem navíc nemá být společnost trestat, ale skutečně jen vymoci odškodnění či nápravu škody pro dotčené spotřebitele. Podle Jourové tak spotřebitelské orgány „konečně dostanou zuby“ na to, aby mohly podvodníky efektivně potrestat.
Separát místo masa? Příště pod hrozbou pokuty
Co se dvojí kvality týká, směrnice prohlašuje za nezákonné uvádět na trh v různých zemích EU identicky vyhlížející produkty, ovšem s výrazně odlišným složením. Nemělo by tak být možné, aby například stejná konzerva lančmítu určená pro Česko obsahovala separát, zatímco na německém trhu maso.
Několik testů v minulých letech prokázalo, že Češi, ale i Slováci jsou šizeni na kvalitě nejen potravin, ale i drogerie. Nakupují třeba lančmít s drůbežím separátem namísto vepřového masa, pizzu s náhražkou sýra a jiným salámem nebo prací prášek s nižším obsahem aktivních látek než v Německu či Rakousku. Testy srovnávaly zboží nakupované v obchodních řetězcích od stejných výrobců, které by si spotřebitelé mohli vizuálně zaměnit.
Součástí návrhu jsou i pokuty za porušování unijního spotřebitelského práva, které v závažných případech, kdy budou poškozováni spotřebitelé napříč EU ve velkém rozsahu, mohou představovat až čtyři procenta z ročního obratu firmy v každé ze zasažených zemí. „Podvádění se nesmí vyplácet,“ dodala k opatřením Jourová.
Rozdílné složení - problém na další tři roky
„Dalo mi větší práci vysvětlit kolegům ze západní Evropy, že pro některé země je to dost zásadní problém. Považovali problém za umělý, neexistující a marginální. Sama jsem velice rozzlobena, když narazím na výrobek s rozdílným složením,“ uvedla Jourová.
Problém se už před lety snažila na evropské unii rozvířit také europoslankyně Olga Sehnalová. Ta sice upozorňuje, že jde o úspěch České republiky, ale zároveň jen o první krok. Podle ní se budou k textu vyjadřovat a možná i měnit poslanci Evropského parlamentu a zástupci členských států v Radě. „Tato jednání nebudou jednoduchá a výsledek nemohu předjímat,“ řekla iDNES.cz. Celý legislativní proces podle ní zabere nejméně 3 roky, a to pokud všechno půjde hladce.
„Konkrétní návrh Komise k této změně budeme muset ještě velmi pečlivě posoudit. Návrh bude jistě i pod drobnohledem lobby, která je jím dotčena. Budu velmi ostražitá, aby se v něm neskrývala různá zadní vrátka, která by celý návrh a postižitelnost dvojí kvality rozmělnila. Cílem by měla být reálně vymahatelná legislativa, protože to budou nakonec dozorové orgány, které budou za její vymáhání odpovědny,“ dodala.
