Plán na rychlý internet do každé vesnice vázne, hrozí vrácení miliard

  1:00aktualizováno  1:00
Ministerstvo průmyslu se zpožděním vypsalo dotace na zasíťování „zastrčených“ obcí vysokorychlostním internetem. Celý projekt i nadále provázejí komplikace a hrozí, že se přes jedenáct vyčleněných miliard nestihne vyčerpat a že český venkov zůstane pomalý nebo rovnou off-line.

Mapa zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku 2015. Černě jsou místa, kde jsou alespoň dva poskytovatelé internetu s rychlostí 30 Mbit/s. Šedě, kde jeden a bíle, kde žádný. | foto: MPO

Jsou v každém kraji kromě Prahy. Někde roztroušená reprezentují jednotlivé obce, jinde tvoří souvislejší plochy. Bílých míst českého internetu - tedy oblastí, kde není k dispozici a ani se neplánuje internetové připojení s rychlostí stahovací alespoň 30 Mbit/s, je docela dost.

V ideálním případě by tato bílá místa měla do pár let z mapy České republiky zmizet. Každý by tak měl mít možnost přehrávat on-line video ve vysokém rozlišení nebo rychle stahovat soubory z internetových úložišť. Rychlý a stabilní internet má být základem pro budoucnost, kde se očekává nárůst počtu připojených zařízení v domácnosti v souvislosti s takzvaným internetem věcí. Nebo rozšíření práce z domova.

Co se stihne za dva roky?

S touto vizí už v roce 2020 počítá plán ministerstva průmyslu a obchodu. O její naplnění se má postarat hlavně 11,5 miliardy korun, které jsou z evropských peněz vyčleněny pro poskytovatele internetu. Ti pak začnou natahovat infrastrukturu do míst, kde dnes nepůsobí, protože se jim to komerčně nevyplatí. Podobně jako jiné známé velké dotační projekty, provázejí i tento od začátku pochybnosti.

První překážkou je prostý fakt, že ministerstvo průmyslu poté, co se o balík peněz dlouho přetahovalo s resortem vnitra (psali jsme třeba zde), vypsalo výzvu pozdě, a tak hrozí, že se nejen do plánovaných tří let nepodaří infrastrukturu dokončit, ale ani na ni vyčerpat dotaci. Ta by se musela vracet.

Mapa předpokládaného zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku...

Mapa předpokládaného zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku 2018. Je založena na dotazování jednotlivých poskytovatelů.

A i když je už výzva vypsaná, podávat žádosti budou firmy moci až od 26. dubna. Do té doby se ještě musí změnit výběrová kritéria. Ta aktuální totiž obsahují pasáž o tom, že v každé vymezené oblasti může získat dotaci jen jeden poskytovatel. To by nahrávalo velkým firmám na úkor těch menších lokálních. „Poskytovatel (dotace, pozn. red.) se rozhodl přistoupit k úpravě výběrových kritérií,“ reaguje ministerstvo průmyslu na kritiku menších poskytovatelů připojení v průvodní zprávě k dotační výzvě vypsané minulý pátek.

Vylidňování venkova mají zastavit dotované prodejny, úvěry i internet

Jakub Rejzek z ISP Alliance sdružující malé poskytovatele připojení je sice k ministerstvu poměrně kritický, ale zároveň hovoří o „mírném optimismu“. Co to znamená? „Lokální hráči by tak mohli na dotace dosáhnout a síť rozšířit. Budou na to mít něco málo přes dva roky, což je vzhledem k velkému počtu byrokratických překážek málo a žádná dotace tomu nepomůže,“ hodnotí.

Velké infrastrukturní firmy, jako jsou Cetin nebo T-Mobile, zatím nechtěly výzvu a svou účast v programu komentovat.

30 Mbit/s má dnes málokdo

Paradoxně se také může stát, že nejodlehlejší vesnice budou mít brzy lepší možnost připojení k internetu než některé lépe dostupné oblasti. Ministerstvo totiž vypracovalo na základě dat z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) dvě mapy.

Bílá místa, na která půjde čerpat dotace, jsou totiž odvozena od mapy, jež ukazuje předpokládanou síť na konci roku 2018. Ta je celkově výrazně tmavší (tedy zasíťovanější), než by podle reálných dat ke konci roku 2015 byla.

Klíčová mapa totiž čerpá údaje z dotazníku mezi poskytovateli připojení, kteří své plány mohli schválně nadsadit. I pouhý nezávazný slib totiž znamenal, že dané území nebude k dispozici pro dotovanou konkurenci. Později během roku by však měly ČTÚ a ministerstvo plány a jejich plnění překontrolovat a případně nevyčerpané či zbylé peníze přesunout na výzvu, která zadotuje i území, jež zšedla či zčernala jen díky slibům.

Mapa tzv. intervenčních oblastí. Tedy oblastí, ve kterých chybí (a neplánuje...

Mapa tzv. intervenčních oblastí. Tedy oblastí, ve kterých chybí (a neplánuje se) vysokorychlostní internetové připojení a lze na jeho dobudování čerpat dotaci.

Jaká je dnes reálná situace s rychlostmi připojení v českých domácnostech, ukázalo měření Seznam.cz z loňského srpna. Podle něj mají reálně internet o rychlosti 30 Mbit/s jen dvě procenta přípojek. Medián rychlosti byl naměřen na hodnotě 3,86­Mbit/s, tedy osmkrát níže, než je rychlost, na kterou cílí podpora.

Asociace chce pro venkov i dotace na provoz

Na rychlý internet nečekají jen domácnosti. Velkým tématem je i pro průmyslníky. Ti potřebují stabilní a rychlé připojení k přechodu na takzvaný Průmysl 4.0, který se vyznačuje digitalizací výroby, odesíláním dat do cloudu a komunikací jednotlivých strojů navzájem.

„Věřím, že pro čtvrtou průmyslovou revoluci bude internet stejně důležitý, jako byly silnice a železnice pro tu první,“ říká viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.

Hodně k zasíťování venkova vzhlíží i v Asociaci malých a středních podniků (AMSP). „Na úrovni těch méně rozvinutých obcí se většinou řeší i problém, aby tam vůbec nějaká možnost připojení k internetu byla,” říká šéf AMSP Karel Havlíček. Podle něj by měl internet do budoucna zajistit, aby například podnikatel nemusel jezdit s každým papírem na úřad, ale aby se státní správou komunikoval jen elektronicky.

Kromě již vypsané výzvy na „natažení kabelů“ zároveň AMSP usiluje i o zřízení dotace, díky které by si firmy sídlící v těch nejméně rozvinutých obcích mohly požádat o příspěvek na poplatek za internet. „Uvažujeme třeba o dotaci ve výši tři sta korun měsíčně, která by pokryla celý nebo skoro celý měsíční účet za internet. Může se to zdát jako málo, ale podnikatelé na venkově často počítají každou korunu,“ říká Havlíček.

Autor:

Nejčtenější

Pilot otočil let v půlce Atlantiku zpět do Bruselu. Do cíle to měl stejně daleko

Airbus A330-301 společnosti Brussels Airlines na letišti v Bruselu

Na první pohled je to těžko pochopitelný manévr. Pilot airbusu aerolinek Brussels Airlines v polovině trasy téměř...

Penze v 67 letech. Experti ministerstva spočítali vyšší důchodový věk

Ilustrační snímek

Čtyřicátníci by měli jít do důchodu o rok a pětadvacátníci dokonce až o dva roky později, než je dnes nastavený...

Obchod s vyřazeným zbožím skupuje věci, které nechtějí ani některé řetězce

ilustrační snímek

Skleničky, hrnečky, brýle, baterie, džíny, sekačky na trávu, sponky do vlasů nebo krém na ruce, to je jen zlomek toho,...

Kdo „podojil“ Slušovice. O konci družstva s kriminálním pozadím se mlčí

JZD Slušovice - socialistický zázrak 80. let

Konec známého socialistického jednotného zemědělského družstva v obci Slušovice na počátku 90. let měl kriminální...

Propuštěn po 30 minutách. Agrofert mění šéfa pekáren United Bakeries

Ilustrační snímek

Agrofert ihned po skončení převzetí pekáren United Bakeries propustil ředitele firmy Ivana Fleka. V čele pekáren byl...

Další z rubriky

Daruji les i s kůrovcem. Vlastníci jsou zoufalí, lesy prodávají pod cenou

Kůrovcová kalamita, vichřice, Šternbersko, Bruntálsko, Lesy ČR, Lesy města...

Majitelům lesů docházejí síly i finance. Někteří z nich prodávají lesy s kůrovcem za pakatel. Ti nejzoufalejší svůj les...

Vláda kývla na schodek 40 miliard. Ministři za ČSSD se zdrželi

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš přicházejí na...

Se schodkem rozpočtu 40 miliard korun počítá vláda nejen pro příští rok. V pondělí schválila návrh rámce státního...

ČEZ ve stínu žaloby opouští Bulharsko. Tamní aktiva prodal za 8,6 miliardy Kč

Ilustrační snímek

Energetická skupina ČEZ prodala svá aktiva v Bulharsku tamní firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Ve...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz