Společnost Zollner z bavorského městečka Zandt, dvacet kilometrů od českých hranic, zaměstnává Čechy už dvacet let. S úplným otevřením pracovního trhu pro občany osmi zemí EU loni v květnu jí však odpadly veškeré administrativní překážky a pro firmu je zaměstnávání lidí z druhé strany hranice o poznání atraktivnější.
"Nepotřebujeme žádná povolení, dříve bylo potřeba hodně písemností a dnes jde všechno zcela bez komplikací," popisuje změny Martin Hofmann z personálního oddělení. V Zandtu tak našlo za uplynulý rok práci dvacet lidí ve výrobě a dva čerstvě dostudovaní inženýři ze Západočeské univerzity v Plzni. Další tři studenti stejné školy přijedou na letní brigádu. Na plzeňské vysoké škole zástupci společnosti vyhledávají talenty ještě před ukončením studia.
Přesto se nepodařilo naplnit očekávání, která měla většina německých podniků – zaplnit fatální nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve výrobě. Kromě inženýrů pracují totiž všichni nově zaměstnaní Češi u Zollnera pouze v pomocných pozicích. "Dostáváme řadu životopisů na pomocná pracovní místa. Ale na kvalifikované pozice je jich opravdu jen velmi málo," dodal Hofmann.
Nejmobilnější jsou Poláci, překvapili Maďaři
Za hranice také odešlo mnohem méně lidí, než se loni očekávalo. Po zaměstnancích, kteří jsou v Německu potřeba, je totiž poptávka také u nás, a nemají proto důvod se stěhovat.
"Situace na pracovním trhu v Česku je dobrá, takže lidé nemají potřebu opustit zemi," komentoval situaci výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.
V Německu tak našlo práci podle posledních dostupných statistik německého úřadu práce (BA) od května 2011 do konce letošního ledna 63 tisíc lidí z nových zemí EU. Kromě Česka se to týkalo ještě Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska a pobaltských států.
Čísla za jednotlivé země jsou dostupná pouze do září 2011. Za pět měsíců přibylo v Německu přes 4 100 Čechů. Část jich našla práci i v Rakousku. Podle tamního ministerstva práce stoupl jejich počet od května do března o 1 606 a přesáhl celkově devět tisíc.
Nejmobilnější byli tradičně Poláci, kteří jsou pověstní tím, že se dokážou ze dne na den za prací odstěhovat na druhý konec Evropy. Druhou nejpočetnější skupinou byli překvapivě Maďaři. To pocítila i společnost Zollner, která má významnou část výroby také v Maďarsku. Podle Hofmanna po květnu zaznamenali nevídaný zájem tamních zaměstnanců o přesun do Německa. Důvod vidí ve špatné hospodářské situaci v zemi.
Dříve pracovali načerno, teď legálně
Statistiky za profese z jednotlivých zemí neexistují. Celkově však obyvatelé osmi států našli práci především ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, mnoho lidí bylo zaměstnáno prostřednictvím pracovních agentur.
BA v analýze upozorňuje, že statistiky o nových zaměstnancích zcela nesouhlasí s počty lidí, kteří se do Německa nově přistěhovali. Podle úřadu tak řada z nich žila v zemi už dříve, ale buď nepracovali vůbec, nebo na živnostenský list. Podle odborníků na pracovní trh však mohlo mnoho lidí pracovat za hranicemi bez povolení a nyní svou činnost pouze zlegalizovali.
V případě Čechů pak řada z nich přes hranice jen denně dojíždí, bydlí však v Česku. To je také případ většiny nových zaměstnanců firmy Zollner. Přestěhovali se pouze čerství absolventi plzeňské univerzity, kteří doposud neměli vybudováno vlastní zázemí v tuzemsku.
