Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„V šedesátých letech jsme přešli ze šestidenního pracovního týdne na pětidenní,“ rekapituluje zkušenosti z minulosti Jiří Halbrštát. „Bylo to napříč všemi sektory. Šlo to, i když to bolelo. Přechod trval asi deset let, ale nakonec si na to všichni zvykli a všichni to zavedli.“
Měl by tedy být podle něj zavedený čtyřdenní pracovní týden zákonem, obdobně jako v šedesátých letech 20. století? „Ano, ale v tu chvíli bychom si museli říct, že naše společnost jako celek je dostatečně bohatá na to, abychom si mohli dovolit ten luxus a obětovali část ekonomického výkonu ve prospěch pohody, menšího stresu a většího odpočinku lidí.“
Čtyřdenní pracovní týden jako benefit
„Pokud by k tomu došlo ve výrobě, možná by to proměnilo výpočty o návratnosti investic do nových technologií, které pomáhají automatizovat nebo digitalizovat výrobu. Tedy rozhodnutí o zkrácení pracovní by mělo být podpořeno třeba investicí do robotizace, aby lidé nemuseli tolik pracovat a produkce zůstala stejná,“ míní personalista.
Své zkušenosti se čtyřdenním pracovním týdnem následně prozradila Zuzana Roznosová, zástupkyně ředitelky společnosti Phonexia. „Jsme střední technologická firma. Vyvíjíme hlasový software na identifikaci mluvčího, analýzu hlasu, který dodáváme po celém světě. Je to velká inovativní oblast a pro nás jsou zaměstnanci klíčoví.“
A právě proto vedení firmy zavedlo čtyřdenní pracovní týden. „Naše motivace byla zaměstnance odměnit, zavést nějaký netradiční benefit a věřili jsme, že to pro ně bude důležité, že to přinese pozitiva i pro nás.“
Ve společnosti Phonexia to funguje tak, že se pracuje od pondělí do čtvrtka. V pátek je pouze pohotovost kvůli vyřizování požadavků klientů.
Společnost ManpowerGroup v ČR sice podle Halbrštáta čtyřdenní pracovní týden nezavedla, ale v cizině s tím postupně začíná, překvapivě v některých jiho- a východoevropských státech, třeba v Srbsku nebo Bulharsku.
„Osvědčuje se to v zemích, kde je to pilotované. Nicméně my musíme každý den mluvit s klienty, pro které organizujeme nábory, a stejně tak s uchazeči o zaměstnání. V těchto zemích museli rozložit směny tak, aby každý den byl někdo k dispozici.“
Jinde nejde pouze škrtnout pátek
„Nemohli jsme prostě jenom tak škrtnout pátek. Nicméně kolegové si to pochvalují a mají pocit, že jsou zaměstnanci odpočatější, mají více času na rodinu, na své koníčky. Tvrdí, že jsou efektivní a že zvládnou práci rychleji,“ doplňuje Halbrštát.
Globálně se podle něj čtyřdenní pracovní týden prosazuje zejména na Západě, jeho firma je výjimkou. „Asi nejdále jsou severské země: Island, Dánsko. Také Belgie. Teď se o tom hodně mluví ve Španělsku a v Německu, jde to postupně dál západní Evropou. A samozřejmě experimenty jsou i ve Spojených státech a v Kanadě.“
Trendy v zahraničí překvapivě vůbec nesledoval podle Roznosové management společnosti Phonexia. „Přemýšleli jsme o tom sami, až jsme měli připravená rámcová pravidla. Pak jsme přizvali zástupce jednotlivých týmů, sesbírali zpětnou vazbu a následně jsme pravidla publikovali a oznámili je. Až poté jsem se sama podívala na internet, že už to jinde reálně funguje.“
A co továrny? Směnný provoz?
A bylo by podle ní možné zavést čtyřdenní pracovní týden například ve směnném provozu v továrně? Nebo na úřadech? „Z naší zkušenosti jsem si odnesla to, že je to aplikovatelné. A podmínkou je odvaha udělat změnu a uvažovat o věcech jinak. Nedovedu posoudit, co by to pro firmu, která pracuje ve směnném provozu, znamenalo, ale z mé zkušenosti vím, že se některé věci dají dělat jinak.“
Britské firmy si čtyřdenní pracovní týden chválí. Polovina ho zavedla natrvalo |
„Nejdříve je to odvaha, pak je to výzva a pak je to poznání, že to jde,“ doplňuje Roznosová. Ta v další části Rozstřelu upřesnila, jak čtyřdenní pracovní týden funguje v běžném provozu v její firmě, jak se kontrolují výsledky zaměstnanců a zda nedochází ke zneužívání zkrácené pracovní doby.
Mladá generace preferuje volno
„Je to obrovská kulturní změna v myšlení, a to hlavně v rámci managementu,“ navazuje Halbrštát. „Pouze škrtnout pátek a nepodniknout k tomu žádné kroky, tak to fungovat nemůže. Je potřeba, aby na to byl připravený především management.“
Jednou k tomu ale podle něj určitě dospějeme, a to pod vlivem nejmladší generace, pro kterou je well-being velmi důležité téma. Mladí preferují volný čas před prací. „Jednou dospějeme k tomu, že legislativně bude dané, že se pracuje jenom čtyři dny, a firmy se s tím budou muset vyrovnat, automatizovat, robotizovat...“
Vyhovoval by vám čtyřdenní pracovní týden?
„Jak procházím české továrny, stále je ještě pracovní síla v ČR natolik levná ve srovnání se západními zeměmi, že se robotizace úplně nevyplácí. Ve většině výrobních provozů je automatizace spíše na nižší úrovni než třeba v Německu,“ uzavírá Halbrštát.
Co v trendu přechodu na čtyřdenní pracovní doby udělala pandemie covidu? Jaká negativa čtyřdenní pracovní doby naopak uvádějí zaměstnavatelé, kteří ji odmítají? I o tom byla řeč v Rozstřelu.
