Financím se lépe daří hlavně díky rychlému hospodářskému růstu a dobrým vyhlídkám do budoucna. Ani tak ale není vyhráno, uvádí ČTK, která na studii upozornila.
Záporná salda s největší pravděpodobností zcela nezmizí. Mezi hlavní rizika dalšího zadlužování patří odkládání důchodové reformy i systému zdravotního pojištění. Peníze, které každé oddálení stojí, přitom nejsou vůbec nízké. Podle konvergenčního programu každý rok oddálení reforem povede k dodatečným nákladům ve výši 0,2 až 0,3 procenta HDP, uvádí statistici.
Obě reformy jdou přitom ruku v ruce. Stárnoucí obyvatelstvo a menší podíl lidí, kteří důchodce živí, znamenají vyšší nároky na penzijní kasu. Ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová před časem upozornila, že v současnosti jednoho důchodce financují dva pracující. Při zachování systému to ale za pár let bude jeden pracující na jednoho penzistu. Zároveň právě staří lidé čerpají podstatnou část peněz pro zdravotnictví.
Práce na důchodové reformě přitom váznou už od roku 1996 na neschopnosti politiků se domluvit, upozorňují statistici. Zatím poslední jednání proběhlo těsně před Vánoci (více zde), ani tentokrát ale politické strany shodu nenašly.
Další problémy s financováním by mohlo vyvolat i snížení poptávky po dluhopisech veřejného sektoru.
To by pak mohlo státu způsobit vyšší výdaje na uplatnění emisí jeho dluhu na trhu. Mezi rizika patří i možnost, že stát bude muset vypořádat garance, které v minulosti poskytl, uvedl ČSÚ.
