Premiér Jiří Paroubek v odpovědích za sociální demokracii uvedl, že je nutno ještě zvážit, zdali bude opravdu potřeba registrační pokladny zavést.
"Jsem pro posunutí termínu jejich uplatnění k 1. lednu 2008," uvedl v odpovědích do dotazníku Paroubek. Zavedení registračních pokladen přitom prosadila sociální demokracie spolu s lidovci a komunisty.
Zatím platí, že podnikatelé je musí začít používat od ledna příštího roku. Ti velcí s tím problém nemají, ti menší většinou vyčkávají na výsledek voleb. A to i přesto, že jim ministr financí Bohuslav Sobotka nabídl při pořízení registrační pokladny do konce června slevu z daně.
ODS však prohlásila, že pokud bude ve vládě, registrační pokladny budou to první, co zruší. V tom má podporu lidovců i zelených (možných koaličních partnerů).
Paroubkovo vyjádření tak dává za pravdu těm obchodníkům, co s pořízením vyčkávali. Odložením či zrušením registračních pokladen by zároveň padla i nutnost znovu zavést povinné účtenky. I na ně Paroubek říká, že je proti. Pro jsou tak dnes jen komunisté.
Nakupovat se bude i v noci
Z odpovědí politiků rovněž vyplývá, že omezení prodejní doby, s kterým by velké obchody jako Tesco, Hypernova či Globus přišly o část tržeb, dnes podporují z pěti velkých stran jen komunisté a pravděpodobní nováčci ve Sněmovně, Strana zelených. "Jsme pro omezení nočního prodeje," říká za zelené jejich ekonomický expert Jaromír Soukup.
Premiér Jiří Paroubek za ČSSD uvedl, že je proti. Nicméně zhruba před rokem a půl to byli právě sociální demokraté spolu s komunisty, kteří zákon navrhli. Nakonec jej poslanci na jaře loňského roku shodili ze stolu. Proti se tehdy postavila ODS, většina lidovců a unionistů. Sociální demokraté se rozpůlili.
Otázky typu registrační pokladny, účtenky, omezení pracovní doby a další patří k těm, které podnikatelé z různých oborů řeší nejvíce při úvahách, co jim výměna stráží ve Sněmovně přinese, nebo vezme.
Například od síly pravděpodobně nové strany v parlamentu, zelených, se bude odvíjet i moc a tržby energetického gigantu ČEZ a důlních firem. Zelení prosazují zákaz výstavby nových jaderných elektráren a od roku 2010 chtějí zakázat topení uhlím. Těžko předpokládat, že se jim jejich plány podaří prosadit v čisté verzi, ale čím silnější budou, tím hůře pro energetiky a doly.
U firem vítězí ODS
Z odpovědí firem v nejrůznějších oborech vyplývá, že více atraktivity pro ně ve volbách představuje dnes opoziční ODS.
Trnem v oku mnoha podnikatelů je nový zákoník práce a změna nemocenské tak, že budou platit první dva týdny firmy. Oboje slibuje ODS změnit, zákoník práce tak, aby měly podniky volnější ruce. V tom ji podporují i lidovci či zelení.
Michal Konvalina, spolumajitel firmy Fox Computers dovážející do Česka počítače, by pak uvítal především další změnu nabízenou z dílny ODS, a to obnovení švarcsystému.
Zájem mají firmy i na tom, jak dopadne dlouho odkládaná reforma důchodů a zdravotnictví. Pojišťovny či penzijní fondy by rády viděly pravicovější verzi změn.
Ta by znamenala, že by si lidé více sami rozhodovali o svých penězích a museli více spořit na důchod.
"Nezbytná je penzijní reforma a vytvoření druhého pilíře (povinné spoření, pozn. aut.) včetně účasti životních pojišťoven v něm," říká za Českou pojišťovnu Václav Bálek.
V čem se politici až na výjimky neliší, jsou sliby snížit daně v nejlepším případě firmám i zaměstnancům. Realita, kterou se v tuto předvolební chvíli politici moc nezabývají, je ta, kde na slibovaná snížení daní vzít.
Snížení daní: tahák i obavy
Nejrazantnější pokles daní slibuje ODS. I když jejich volební program je stále trochu zahalen mlhou. "Odčitatelné položky nahrazujeme adresnými finančními podporami," odpovídá stínový ministr financí ODS Vlastimil Tlustý na otázku, které odpočty z daní chtějí zrušit.
Lidé s příjmem nad milion korun ročně asi najisto nepůjdou volit komunisty, kteří jim slibují zvýšit dnešní maximální sazbu 32 procent na 35 až 40 procent. A to je ještě mírnější verze toho, co se komunisté pokoušeli v předchozích letech prosazovat ve Sněmovně.
Na rodiny nejvíce cílí lidovci a sociální demokraté. Zatímco ČSSD jde hlavně cestou přes zvyšování sociálních dávek pro manžele s dětmi, lidovci navrhují hlavně velký růst odpočtu z daní.
Předvolební sliby vzbuzují nejistotu i u šéfů firem. "Obávám se dalšího zvýšení daní, které nutně musí přijít, aby byly financovány sliby některých politických stran," říká ředitel řetězce s oděvy C&A Aleš Drábek. Politici na to říkají, že vše zachrání rychlý růst ekonomiky.
Ticho o tom, co se nehodí
O růstu daní před volbami nikdo nemluví. ODS chtěla původně zatížit vyšší daní jídlo, ale z toho raději vycouvala. Bez úhony mohou politici zvedat jen spotřební daně, což stejně nařizuje Evropská unie.
I u nich však některé strany couvají. Ministr financí Bohuslav Sobotka nedávno řekl, že bude před zdražením o třicetník kvůli povinnému zvýšení spotřební daně v EU bránit české pivo.
A ticho po pěšině je kolem daně z nemovitostí. Návrh, aby se její výše odvíjela od ceny domu či bytu, má Sobotka téměř hotov, ale před volbami s ním ven nejde. Paroubek tvrdí, že problém s jejím zvýšením nemá, stejně tak komunisté, zelení a lidovci.
