„Státní opatření už nejsou dostatečná,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman na tiskové konferenci, kde resort spolu se státními Lesy ČR představoval strategii boje proti lýkožroutu smrkovému.
Loni se v Česku vytěžilo téměř šest milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva, letos je odhad 12–14 milionů kubíků, což je desetinásobek normálního stavu. V příštím roce podle předpokladů číslo vzroste na 15 až 20 milionů.
Dá se říct, že stát má nyní čas do jara, než se kůrovec začne znovu rojit. Do té doby chce změnit lesní zákon, bez toho totiž bude podle Tomana další boj proti škůdci neefektivní. Například letos se vůbec nestihne vytěžit až osm milionů kubíků smrkového kůrovcového dřeva. Jeho celoroční odhad je dvacet milionů.
Změna zákona má například vlastníkům lesů, ať už státním, obecním či soukromým, umožnit odložit těžbu stromů, které sice byly napadeny kůrovcem, ale jsou již zničené a škůdce z nich vylétl jinam.
Území ČR resort rozdělil podle rizik do rajonů. Nejhorší je situace na Moravě a na Vysočině. „V tuto chvíli je tam kalamita až pětinásobná oproti loňskému roku,“ řekl na konferenci náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Šestinásobný nárůst v porovnání s rokem 2017 hlásí Jihomoravský kraj. O dvě stě procent kůrovcová těžba stoupla v Plzeňském a Zlínském kraji. Hrozí dokonce rozšíření kůrovce i ve středních Čechách.
Zdroj: MZE
Takzvaná „rajonizace“ má umožnit přesun lidských kapacit do těch více ohrožených oblastí, což současná legislativa neumožňuje. Stát je tak v boji s kůrovcem nepružný.
„Chceme ušetřit kapacity, které přesuneme do nárazníkových zón. Tam chceme aktivně bojovat s kůrovcem. Zároveň chceme pomoci odbytu dříví,“ dodal Mlynář.
Formou podpory odbytu může být i snížení daně z přidané hodnoty z 15 na 10 procent na dřevo. O tom resort jedná s ministerstvem financí a od opatření si úřad slibuje vyšší poptávku po palivovém dříví. Cena dřeva se kvůli kůrovcové kalamitě drasticky propadla.
MZE také navýšilo dotace na obnovu lesů, a to ze současných 630 milionů na 1,15 miliardy ročně, tedy z 550 korun na hektar na 1000 korun na hektar. Peníze mohou vlastníci využívat například na zalesnění nebo ochranu a výchovu porostů. Jedno ze zvažovaných opatření je i zkrácení termínu pro povinné zalesňování pozemků. V současnosti platí dva roky.
Zdroj: MZE
Ministerstvo také připravuje nový dotační titul na dorovnání výnosů z lesů kvůli nízkým cenám dřeva. Pro nestátní vlastníky by výše podpory mohla dosáhnout přibližně tří miliard korun.
Výrazný vliv má kalamita na hospodaření Lesů ČR. Ředitel Josef Vojáček uvedl, že podnik musí přikročit k tvrdým opatřením. „Musíme přistoupit k razantním úsporám,“ řekl s tím, že se sníží výdaje na marketing, IT služby i investice v součtu zhruba o jednu miliardu korun. Finance půjdou na těžbu kůrovcového dřeva a obnovu lesních porostů. To je i jediná oblast, kde se šetřit nebude.
