1) Konec mléčných kvót
Skončila jedna z nejstarších a nejspornějších evropských regulací - mléčné kvóty. Strop na produkci a export pro členské země zavedla EU v osmdesátých letech kvůli tomu, že sektor ohrožovala nadprodukce. Kvóta pro ČR začínala na 2,6 milionu tun ročně, Česko však v prvních letech kvótu překračovalo a muselo platil vysoké pokuty. V roce 2008 se kvóty mírně uvolnily, to byl však jeden z důvodů, proč došlo o rok později v EU k „mléčné krizi“. V té době bylo slyšet nářky zemědělců, kteří varovali před tím, že je zlikvidují podnákladové výkupní ceny, mlékaři pořádali protestní akce a vylévali mléko do polí.
Konec mléčných kvót nyní žádný dramatický zvrat ze dne na den nepřinese. Ministerstvo zemědělství zřejmě oznámí podporu mlékařům, kteří se obávají levných dovozů z Německa, Polska a dalších zemí. Zpracovatelé mléka situaci vidí jinak, pro ně bude konec kvót příležitostí, jak vyjednat lepší ceny. Dá se očekávat, že podobně se zachovají i obchodníci. „Buď mléko od zemědělců nikdo nebude chtít, nebo pouze za nižší cenu,“ vidí situaci šéf Madety Milan Teplý (rozhovor se šéfem Madety čtěte zde).
2) Povinné značení původu masa
Po čtyřech měsících další, nicméně drobná změna ve značení potravin. V celé EU se od dubna musí povinně značit také země původu masa i porážky. Povinnost dosud platila jen u hovězího masa, ovoce, zeleniny a olivového oleje. Nově se týká vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa.
„Pokud bylo zvíře chováno v jedné a poraženo v druhé zemi, musí výrobce uvést na etiketě nebo cedulce u prodejního pultu oba dva údaje. Když bylo zvíře chováno a poraženo v jednom státě, stačí, když výrobce zveřejní pouze údaj o původu zvířete,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Aby mohlo být zemí původu nebo porážky označeno, musí splnit konkrétní lhůtu. Ta se u každého masa liší. Například u drůbeže platí, že musí v dané zemi žít minimálně měsíc.
Podle vedoucí auditorky pro oblast potravinářství ze společnosti Bureau Veritas Kateřiny Lacinové může opatření zabránit kauzám, které se objevily v minulých letech. „Kuřata, která k nám byla dovezena ze zahraničí, byla dříve označována jako česká. Stačilo, aby je naporcoval a zabalil tuzemský zpracovatel,“ uvedla. Stejně tak prase se mohlo narodit v Polsku, kde se chovalo, ale několik měsíců před porážkou bylo převezeno do ČR. O tom, jak je bohatý rodokmen zvířete, by se měl nyní spotřebitel dozvědět z etikety.
Kontrolu nad dodržováním pravidel si rozdělí Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Za nedodržení povinnosti hrozí pokuta až 10 milionů korun.
3) Nové kolo zelených dotací, nově i na byty
Startuje program Nová zelená úsporám. Díky němu mohou lidé čerpat státní dotace nejen na domy, ale i na bytové domy v Praze. Podobně tomu bylo už před čtyřmi lety. Resort plánuje rozdělit na dotacích 1,1 miliardy korun, z toho 600 milionů na rodinné domy. Požádat lze o dotaci ve výši stovek tisíc korun u rodinných domů a řádově až o miliony pro bytové domy. Novinkou je také to, že dotaci lze získat i na menší úpravy, například jen na výměnu oken či dveří. Podmínkou proplacení je snížení spotřeby energie minimálně o pětinu.
„Na dotace tak budou moci dosáhnout i ti, kteří aktuálně nemají pohromadě více peněz na nákladnější rekonstrukce, ale budou zateplovat postupně,“ uvedl ministr Richard Brabec. Dotaci je možné získat už za devět týdnů od podání žádosti. Žádosti bude Státní fond životního prostředí přijímat elektronicky od 15. května do 31. října. Nyní mají žadatelé měsíc a půl na nastudování podmínek a přípravu žádostí (podrobné podmínky najdete zde).
4) Končí lhůta pro podání daňového přiznání
Dnes je poslední den pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2014, pokud poplatník nevyužívá služeb daňového poradce. Stejně jako každý rok Finanční správa rozšířila v souvislosti s daňovými přiznáními úřední hodiny na finančních úřadech. Dnes budou otevřeny od 8:00 do 18:00. Při zpoždění delším než pět pracovních dnů finanční úřad automaticky ze zákona přistupuje k výpočtu pokuty. V případě využití služeb daňového poradce je lhůta do 1. července.
5) Přenesená daňová povinnost se u DPH rozšiřuje
Rozšiřuje se režim reverse charge, neboli přenesené daňové povinnosti. V tomto režimu nepřiznává DPH při poskytnutí služeb nebo dodání zboží dodavatel, ale odběratel. Cílem opatření je zamezit podvodům. Režim se nově týká například obchodu s mobilními telefony, mikroprocesory, herními konzolemi a některými plodinami. Nyní se používá například při dodání některých druhů odpadů, při poskytnutí stavebních nebo montážních prací nebo u obchodů s emisními povolenkami. Dále se režim rozšíří v září.
