ČNB: Závod o euro se nemusí vyplatit

  • 10
Rychlé přijetí eura by Českou republiku, Polsko a Maďarsko mohlo poškodit. Tyto země musí nejprve posílit své ekonomiky a omezit deficity veřejných rozpočtů a zadluženost. Uvádí to studie ekonomů České národní banky.

Předčasný "závod o euro" by mohl být dosti nákladným podnikem, uvedli podle agentury Reuters autoři studie Aleš Bulíř a Kateřina Šmídková.

Počítačové simulace podle studie naznačují, že česká koruna, maďarský forint i polský zlotý budou mít problém zůstat v úzkém kurzovém rozpětí takzvaného ERM-2, kde musí kandidáti eura strávit nejméně dva roky.

Kromě kritéria stability směnného kurzu musí kandidáti splňovat podmínky u inflace, deficitu veřejných financí, státního dluhu a dlouhodobých úrokových sazeb. To však mohou být pro postkomunistické ekonomiky stále velmi těžké úkoly.

"Snaha o splnění konvergenčních kritérií příliš brzy může poškodit konkurenceschopnost české, maďarské a polské ekonomiky," uvádí studie.

Česká republika s Maďarskem plánují kvůli vysokému rozpočtovému schodku vstup do eurozóny až v roce 2010. Slovensko naopak počítá s dřívějším vstupem v letech 2008 až 2009.

Konvergenční kritéria

schodek nepřevýší 3 % HDP

veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP

inflace nepřekročí průměr tří zemí s nejnižší inflací o více než 1,5 %

kurz měny se 2 roky nevychýlí z pásma daném Evropskou unií

nominální úrokové sazby se neodchýlí od tří nejlepších zemí o víc než 2 %

Ještě dříve chtějí z nových členů Evropské unie přijmout euro menší země jako Kypr, Malta, Slovinsko a tři pobaltské republiky. Polští činitelé za cílový termín vstupu do pásma eura často prohlašují rok 2009.

Jahn: Termín je reálný
Rok 2010 pokládá za reálný termín vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Podle něj by ale čeští podnikatelé měli měli vládu tlačit k co nejrychlejšímu přijetí eura.

Martinu Jahnovi se nelíbí ani nedávné uvolnění Paktu stability a růstu, který omezuje zadlužování členů eurozóny. - více zde

Za pozitivní lze podle něj označit, že se do schodku rozpočtu nebudou nově počítat náklady na penzijní reformu. Mnohem méně přijatelné je podle něj vyloučení nákladů na sjednocení Německa.

"To není fér, my jsme také měli náklady transformace a museli si je platit sami," uvedl na konferenci Frankofonie. Ta podle ministerstva financí Českou republiku stála 600 miliard korun. - více zde

,