Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy však čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.
Výroba elektřiny skupině ČEZ o šest procent klesla u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny. Důvodem poklesu byly podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie nemoci covid-19 a načasování odstávek výrobních zdrojů.
K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. U tzv. nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
„Vylepšení výhledu hospodaření po dobrých výsledcích za prvních devět měsíců letošního roku naplňuje naše očekávání, zvýšení prognózy očištěného čistého zisku dokonce náš odhad mírně překonává. Letošní očekávaná čistá ziskovost na úrovni 23 miliard Kč indikuje běžnou dividendu vyplacenou v roce 2021 v rozmezí 41 až 42 Kč na akcii,“ uvedl pro ČTK analytik Fio banky Jan Raška.
Podobný pohled zaujímá i analytik České spořitelny Petr Bártek. Podle něj výsledky ČEZ za třetí čtvrtletí potvrdily letošní dobrou produkci v jaderných elektrárnách.
„Proti našemu očekávání firma reportovala v segmentu koncového prodeje nižší objemy a vyšší negativní dopad koronaviru na úrovni asi 0,5 miliardy korun. Nadále také padala produkce uhlí, a firma proto musela udělat odpis aktiv v oblasti uhelné energetiky. To bylo ale kompenzováno solidními výsledky distribučního segmentu,“ uvedl Bártek pro ČTK.
