"Tragické, kritické, šílené," zlobí se ve firmách nad cenami elektřiny, které se jim kvůli divokému boomu solárních elektráren příští rok zřejmě zvednou o více než čtvrtinu. Podobná rána dopadne i na domácnosti.
O zvýšení cen proudu kvůli státní podpoře "zelené" energie se sice mluví už několik měsíců, ale právě v těchto dnech se začínají zpřesňovat odhady, jak velké zdražení bude.
ElektrokocourkovPtejte se, kdo a proč vám zdražil proud |
MF DNES nyní získala propočet, který zpracovala firma ČEZ na základě svých dat a údajů od dalšího energetického kolosu, E.ON. Vyplývá z něj, že v roce 2011 může domácnostem a malým firmám jen kvůli obnovitelným zdrojům zdražit elektřina o 18 procent a velkým firmám o 27 procent.
Domácnosti zaplatí o pětinu víc
A protože má mírně vzrůst i cena dalších složek, které určují celkovou cenu elektřiny, odhaduje ČEZ, že domácnosti budou od ledna platit za proud o neuvěřitelných 22 procent více než dnes. A v roce 2012 má zdražování pokračovat.
Proč takový prudký růst? V Česku letos vyroste nejvíce slunečních elektráren v historii. Na konci roku už by měly mít podle odhadů souhrnný výkon jako celý Temelín. Stát jim na dalších dvacet let zaručil, že budou dodávat proud do sítě za velmi atraktivních podmínek. Takové podnikání s jistým ziskem láká kdekoho. Náklady na státem garantované výkupy se však promítají do cen pro zákazníky. A protože nikdo neohlídal množství nových slunečních elektráren, bude zdražení skutečně obrovské.
Jen kvůli obnovitelným zdrojům energie vzroste účet za elektřinu u průměrné kanceláře nebo obchodu zhruba o 13 tisíc korun ročně. Ale to nebude všechno. Nelze totiž vyloučit ani zvyšování velkoobchodní ceny elektrické energie na burzách. Výsledné ceny elektřiny tak mohou během příštích dvou let vyrůst až o 40 procent.
"Nenecháme si to líbit. Solární elektrárny jsou podvodné trafiky, které umožnili vybudovat politici. Chceme, aby to stát řešil," zlobí se Jiří Belinger z Asociace malých a středních podniků.
Také sdružení největších odběratelů energií, kam patří hlavně chemičky, hutě či papírny, se chystá na jednání. "Je to naprostá tragédie. Právě zjišťujeme u svých členů, zda jsou takové zdražení vůbec schopni ustát," uvedl tajemník sdružení Luděk Piskač.
Vydělávají hlavně fondyPodle ředitele obchodu ČEZ Alana Svobody teď největší plochu slunečních elektráren v Česku ovládají zahraniční investiční fondy. Vnímají je jako šanci na velice dobré zisky. "Jsou velmi flexibilní a každý rok se soustředí na jiný trh. Loni na Španělsko, letos na Německo a Česko, příští rok to může být Rumunsko. Vždy se najde nějaká země, která to neuhlídá a trh se rozjede. Jako v Česku," řekl Svoboda. |
Vláda však teď jen krčí rameny a její činitelé dokola opakují, že něco udělat chtějí, jen ještě nevědí co. "Je představa o určitém mixu řešení, ale je předčasné o nich mluvit, musíme vzít jejich vzájemnou vazbu, vyhodnotit je i právně, abychom nevystavili zemi různým arbitrážím či soudům," uvedl v rozhovoru pro MF DNES premiér Petr Nečas.
Rozložit příspěvky, nebo zavést německý model
Řešení se nabízí několik – například rozložení ekologických příplatků do několika let či uvalení speciální daně na energii z obnovitelných zdrojů. Žádné z nich však již nezmění letošní štědré výkupní ceny, které stát garantuje na dalších dvacet let.
Energetický regulační úřad, který výši příspěvku na obnovitelné zdroje stanovuje, zatím odmítá komentovat, kolik bychom nakonec příští rok měli za "zelenou" energii měsíčně připlácet. "Přesnější odhady budeme mít v druhé polovině září," uvedl místopředseda úřadu Blahoslav Němeček.
Podle něj existuje varianta, jak ještě velký růst v příštích dvou letech srazit, a tou je rozložit platby za příspěvek na obnovitelné zdroje na delší období. Podle nové úpravy legislativy totiž bude příspěvek na zelenou elektřinu firmám od příštího roku účtovat státní firma Operátor trhu s elektřinou. Ta by si mohla vzít překlenovací úvěr a obrovské platby, které kulminují v nejbližších dvou letech, rozložit díky úvěru třeba na více let.
"My s něčím takovým nepočítáme. Tohle není naše role," reagoval však šéf operátora Jiří Šťastný.
Sdružení velkých firem chce s vládou jednat také o modelu, který zvolilo Německo. Tam se letos platí příspěvek na obnovitelné zdroje v přepočtu 511 korun na každou megawatthodinu, ale firmy s energeticky náročnou výrobou platí jen symbolických 13 korun. O zbytek se musí rozdělit ostatní odběratelé elektřiny, a to se v současné situaci u nás zřejmě nepodaří prosadit.
Výkupní ceny klesnou na polovinu
Důvodem, proč se firmy zlobí hlavně na politiky, je zdlouhavé projednávání změny zákona, který měl umožnit z roku na rok dramaticky snížit cenu za solární elektřinu. Návrh ležel v parlamentu od podzimu loňského roku, a kdyby ho poslanci schválili, mohla se snížit cena za sluneční elektřinu už od letošního roku. Novela však prošla až letos na jaře, a úprava cen se tak může provést až od ledna 2011. Ale zato bude obrovská.
Podle informací MF DNES se chystá regulační úřad snížit výkupní cenu z nynějších 12 korun za kilowatthodinu až na 6 korun, tedy na polovinu. Doposud se mluvilo o zlevnění jen kolem 30 procent. "V tuto chvíli ještě nejsou propočty hotové, nebudeme to komentovat," řekl Němeček.
