„V delším horizontu si v České republice musíme zvyknout na to, že čísla z hospodářství budou horší a podobně na tom bude víceméně celá střední i východní Evropa. Státy totiž v uplynulých měsících přišly o velmi levný zemní plyn z Ruska. Firmy kvůli tomu ztrácejí konkurenceschopnost a nějakou dobu trvá, než se byznysové modely promění,“ konstatoval ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Velkým rizikem jsou navíc postupující deglobalizační trendy, protože Česko jako malá otevřená ekonomika je velmi závislé na exportu. Mezinárodní obchod v posledních letech zpomaluje a nedaří se ani německé ekonomice, se kterou je české hospodářství silně provázané. Velkou otázkou je navíc automobilový průmysl, který v Česku i v Německu stojí za podstatnou částí hrubého domácího produktu.
Zdražování v Unii nejvíce trápí Maďary. Doplácejí i na zastropování cen |
„O budoucnost české ekonomiky se v příštích letech obávám. Myslím si, že je potřeba navázat na devadesátá léta. Liberalizace, deregulace. Ekonomika nesmí být dotačním byznysem,“ okomentoval potřeby tuzemského hospodářství hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že německé automobilky se už začínají sbližovat i s Čínou, aby se dostaly k jejím technologiím.
Přinese deglobalizace Česku i výhody?
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář ale zároveň říká, že na současných geopolitických trendech může česká ekonomika i vydělat. Pokud se totiž bude průmyslová výroba přesouvat z levnějších asijských center zpět třeba do Evropy, může Česko posloužit jako dobrá základna. Týká se to třeba i zbrojního průmyslu, který v posledních měsících i kvůli válce na Ukrajině zažívá solidní vzestup.
Dvořák: Čína staví desítky uhelných elektráren a ČR je ruší. Ale planeta je jedna |
Z porovnání evropské a americké ekonomiky vyšly vítězně Spojené státy. Rozdíly jsou patrné už skoro ve všech oblastech včetně energetiky, kapitálových trhů nebo vysokého školství. Prohlubující se hospodářská zaostalost mezi Evropskou unií a USA ale může mít negativní vliv i na životní úroveň lidí.
„Ve Spojených státech můžeme pozorovat velmi silný stimulační balíček. Abychom se ale dostali na podobnou úroveň jako tam, bude klíčová dobře zvolená a fungující energetická politika. Samozřejmostí je i podnikatelské prostředí, respektive míra regulací. Vidím, že v Evropě lidé chtějí žít, nikdo se sem ale nehrne podnikat nebo vydělat peníze,“ konstatoval hlavní ekonom Generali Miroslav Singer. Dodává, že v Evropě momentálně není touha po změně.
Pryč je navíc dekáda velmi nízkých úrokových sazeb. Prognózy sice ukazují, že inflace v příštím roce klesne zhruba ke dvěma až třem procentům, jádrová inflace se ale bude nejspíš snižovat jen pomalu. Souvisí to mimo jiné opět i s deglobalizačními tendencemi. Právě výroba v levných ekonomikách totiž v předchozích letech efektivně snižovala ceny zboží.
Dluh na investice se Česku vyplatí, míní Švejnar. Brzdí nás NIMBY, oponuje Hampl |
„Pokud se výroba začne přesouvat do dražších oblastí, nemusí být jednoduché inflaci držet u inflačního cíle. Snižování jádrové inflace z pěti pod dvě procenta bude nějakou dobu trvat,“ uzavírá analytik Jiří Tyleček z XTB.
