Analýzy pracovního trhu vykazují už dlouhé měsíce podobné závěry. Mnoho vyučených či středně kvalifikovaných dělníků, málo technických inženýrů.
Mnoho bývalých bankovních úředníků a lidí se středním ekonomickým vzděláním, pro které najednou není místo. Přitom vyšší mobilita pracovních sil by podle některých analytiků mohla snížit míru nezaměstnanosti až o několik procentních bodů.
"Mobilita pracovních sil je nízká a je nepochybně jednou z příčin vysoké nezaměstnanosti. Domnívám se ale, že podobně nízká je i v jiných zemích střední a východní Evropy," řekl hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Kromě neochoty především starších lidí opustit kvůli práci místo, kde dlouhodobě žili, poukazují ekonomového ještě na jeden, možná závažnější fakt - nepružný trh s byty.
Tam kde je práce je zpravidla zároveň i nedostatek bytů, které jsou navíc drahé a naopak.
"Udržování nízkého regulovaného nájemného znemožňuje výraznější pokles tržního nájemného a tedy i dostupnost bydlení pro řadu domácností, které by se při nižších cenách byly ochotny za prací stěhovat," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Při současném tržním nájemném v Praze je například pro lidi ze severních Čech a Moravy obtížné přestěhovat se za prací, zvláště pro osoby zaměstnané v dělnických a úřednických profesích.
"Dokud bude úroveň sociálních dávek ve srovnání s pracovními výdělky na stávající výši, nečekám v mobilitě pracovních sil žádný pokrok," dodal Sobíšek.
Stěhování nejde ani mezi obory
Podle Mojmíra Hampla z České spořitelny nefunguje v Česku kromě stěhování z místa na místo ani schopnost přemísťovat se z jednoho pracovního oboru do jiného, a to i v daném místě.
Některé typy zaměstnání, zejména práce v dolech či stavební práce, už nejsou pro domácí pracovníky dostatečně atraktivní, a to i v regionech, kde je nezaměstnanost vysoká. Na jejich místo pak nastupují například Ukrajinci.
"Ale v tomto také nejsme v Evropě výjimkou. Průměrný evropský pracovník nebyl, není a zřejmě ani nebude tak pružný teritoriálně ani oborově jako pracovník americký," uvedl Hampl.
Nejvíce lidí se stěhuje kvůli práci do Prahy, existují ale i další oblasti, které jsou pracovně zajímavé díky koncentraci zahraničních investorů a kde se pracovních sil nedostává, například jižní Čechy a okolí Plzně.
Příkladem jsou některé okresy v jižních Čechách nebo v Plzeňském kraji.
Češi tak za prací raději denně dojíždějí mimo místo svého trvalého bydliště, než by se za prací přestěhovali. Podle údajů statistického úřadu žije takto až třetina pracujících.
