Česká energetická přenosová soustava (ČEPS) se totiž dohodla s distribuční společností Pražské energetiky (PRE) na výstavbě takzvaného sdruženého vedení. To znamená, že na jedněch stožárech povedou jak dráty přenosovky o napětí 400 kilovoltů, tak distribuce 110 kV. Přenosovou soustavu lze přirovnat k elektrické dálnici, zatímco distribuční síť by mohla odpovídat okresním silnicím. Na okraji Prahy povedou obě vedení souběžně.
Propojení obou systémů si vyžádá mimořádnou výšku stožárů. ČEPS pracuje s několika modely stožárů, jako nejvhodnější technické řešení se mu jeví umístit vlastní vodiče nad dráty distribuce.
„Běžné stožáry jsou vysoké kolem 40 až 45 metrů, stožáry sdruženého vedení mají 60 až 75 metrů. Jsou to rozhledny a v krajině to není nic krásného,“ přiznává člen představenstva ČEPS Stanislav Votruba, který za rozvoj soustavy odpovídá.
ČEPS: Jde o krajní řešení
Z bezpečnostního hlediska nepředstavuje sdružené vedení žádné riziko, podle mluvčí ČEPS Barbory Peterové však kromě estetického zásahu do krajiny přináší i další komplikace. „Provozování i údržba takového vedení jsou komplikované. Veškeré práce musí probíhat v souladu s oběma provozovateli a zároveň musí být zajištěna nepřetržitá dodávka elektrické energie. Zpravidla se totiž při pracích na jednom vedení musí vypnout i to druhé,“ vysvětluje Peterová.
Spojení přenosovky s distribucí ČEPS zvolila jako krajní řešení do hustě zastavěné lokality v okolí metropole, kde není možné vést dráty standardně na dvou linkách.
„Z hlediska konfigurace sítě v těchto oblastech dává sdružené vedení smysl, výhodou je, že se nemusí stavět dvě linky. Je to i šetrnější k prostředí, tedy jednoznačně výhodnější pro veřejnost,“ dodává mluvčí PRE Petr Holubec.
Výhodou jsou podle něj také nižší náklady, které se promítají do konečných cen elektřiny. Sedmikilometrová trasa od chodovské rozvodny přijde na 35 až 40 milionů korun. Investici mezi sebe rozdělí ČEPS a PRE. Stavební práce se plánují na rok 2021.
Další sdružené vedení plánuje provozovatel soustavy v souvislosti s výstavbou nové rozvodny Praha Sever v Ládví. Projekt vedení o délce 1,2 kilometru za tři miliardy korun má zlepšit zásobování hlavního města energií po roce 2025.
Megastožáry by se rovněž mohly objevit na Moravě v patnáctikilometrovém úseku mezi obcemi Opatovice a Konice. Na rozdíl od hustě zastavěného okolí Prahy je v tomto případě hlavním důvodem snaha minimálně narušit lesní porosty Drahanské vrchoviny.
Lokalita patří do distribučního území E.ON, proto ČEPS bude stožáry sdílet s německou společností. „V současné době probíhá shromažďování podkladů pro stanovení nákladů. Realizace je plánována v letech 2026 až 2027,“ dodala
Němcům se stožáry nelíbí
V Praze plány nenarazily podle Votruby na zásadní odpor. „Zatím to vypadá, že veřejnost to bere vstřícně,“ říká Votruba.
V sousedním Německu to ale tak snadné energetici nemají. Země na rozdíl od Česka nemá přenosovou soustavu v dostatečné kapacitě a nutně potřebuje vybudovat propojení severu s průmyslovým jihem. Když jedou větrné parky v Baltském moři a na jeho pobřeží naplno, elektřina se na jih Německa valí přes Česko. ČEPS kvůli tomu instalovala v rozvodně v Hradci u Kadaně takzvané PST transformátory za dvě miliardy korun, které dokážou tok elektřiny regulovat.
Výstavba dostatečného propojení se v Německu totiž o léta zpozdila kvůli protestům místních obyvatel, kterým se nelíbily stožáry v krajině. Část trasy tak je potřeba vést pod zemí, což výstavbu prodlužuje a prodražuje.
ČEPS letos plánuje do modernizace soustavy investovat 3,5 miliardy korun, v příštím roce to má být 4,8 miliardy. Největší akcí je obnova „temelínské“ rozvodny Kočín.
