Na pokles cen působily ale i další vlivy, mezi které bylo možné zařadit dlouhodobý útlum domácí a částečně i zahraniční poptávky. Rovněž růst cen potravin ovlivněný ostrou konkurencí jak mezi výrobci, tak obchodníky, působil pozitivně na celkový růst cenové hladiny. Částečně se ještě projevil vliv silné koruny a nízkých cen surovin, hlavně ropy, z prvního čtvrtletí.
V dalších obdobích očekává centrální banka postupný nárůst inflace. Jak ale dodal viceguvernér Zdeněk Tůma, "pro Českou národní banku je důležitý střednědobý cíl do konce roku 2000, a toho bude dosaženo, i když se zdá, že to bude při spodní hranici."
Dlouhodobým cílem je dostat inflaci do konce roku 2000 na úroveň zemí EU a stát se tak nízkoinflační ekonomikou.
V nejbližším obdobím představuje největší hrozbu růst reálných mezd, který neustále převyšuje růst produktivity práce. Na tato rizika upozorňuje i zpráva Mezinárodního měnového fondu, která ovšem vycházela z návštěvy jeho emisarů před několika měsíci.
K uvažovaným změnám postavení centrální banky Zdeněk Tůma uvedl, že Českou národní banku zatím oficiálně nikdo nekontaktoval. Jak dále uvedl, jsou některé aspekty, které ¨je třeba ještě dořešit, nicméně spekulace jako zvýšení počtu členů Bankovní rady na devět s tím, že tři by jmenoval Senát, tři Poslanecká sněmovna a tři prezident mu nepřipadají nejšťastnější.
Vyjádřil obavu, aby nedošlo ke zpolitizování celé záležitosti a aby např. nedocházelo k neuváženému promíchávání různých typů postavení centrálních bank. Rovněž úvahy ministra Mertlíka (viz článek "Deficit by neměl reálně vzrůst, říká Pavel Mertlík" v Související články) o přiblížení k Evropské centrální bance je třeba důkladně promyslet, protože právě např. zmiňovaná Evropská centrální banka je často kritizována za netransparentnost.
 Meziroční růst spotřebitelských cen (6/99) |
