Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: MAFRA

Lidé nesmějí vědět, kde bydlí podnikatelé. Firmy chtějí osekat zákon

  • 107
Informace o tom, kde bydlí zástupci firem - například jednatelé a majitelé - by měla být neveřejná. Za zákon, který by novinku zavedl, lobbuje u poslanců Asociace malých a středních podniků. Český rejstřík je velmi otevřený, zneviditelnění dat však může nahrát podvodníkům.

V návrhu zákona, který má část údajů v obchodním rejstříku „začernit“, se Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) odvolává na nařízení o ochraně osobních údajů známém pod zkratkou GDPR, které platí od května. Podle asociace má navíc návrh slušnou šanci, že projde schvalovacím procesem.

Pokud se to podaří, dojde k jednoduché a zdánlivě nepodstatné změně. Majitelé firem a řídící orgány včetně jednatelů, členů představenstev i dozorčích rad akciových společností, by mohli zatajit svá bydliště. Zároveň by podnikatelé nadále museli uvádět tyto údaje u rejstříkových soudů. Dostal by se k nim však jenom ten, kdo prokáže právní zájem.

„S příchodem nového vnímání ochrany osobních údajů, převážně způsobené účinností nového nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, by tyto osobní údaje měly být neveřejné a rejstříkový soud by je měl sdělovat jenom tomu, kdo prokáže právní zájem,“ uvedla asociace, která připravila návrh změny zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob i o evidenci svěřenských fondů.

Změnu začala asociace projednávat s parlamentními stranami. Podle místopředsedy Zdeňka Tomíčka současný stav, kdy jsou veřejně vidět bydliště zástupců firem, jde nad rámec toho, co je v Evropě běžné a vystavuje podnikatele zbytečné zátěži a rizikům. 

Předseda Karel Havlíček dodal, že když k úpravě nedojde, vznikne s ohledem na GDPR značná nerovnováha. Kvůli zpřísňování ochrany dat fyzických osob se podnikatelé ocitají pod hrozbou velkých sankcí, ale sami musejí uvádět, kde bydlí. Statutární orgány i jejich rodiny se snadno mohou stát terčem útoku.To podle Havlíčka nemá s byznysem nic společného.

Obecní úřad = riziko

Zakrytí údajů však bude vyhovovat podvodníkům. Analýza společnosti Bisnode ukázala, že firmy se statutárními orgány, které mají bydliště na obecním úřadě, jsou mnohem rizikovější než jiné. Mnohem častěji například bývají postiženy exekucí a úpadkem, zanechávají za sebou také více dluhů.

„Myslím, že každý subjekt má právo prověřit své obchodní partnery a získat o nich nějaké informace. Máme právní výklady k tomu, kdy jde o oprávněný zájem. Například při využití údajů k marketingovým účelům, třeba spamování, je oprávněný zájem skutečně diskutabilní,“ říká ředitelka poradenské firmy Bisnode Petra Štěpánová. „Jenomže pokud podnikatel začne spolupracovat s někým, kdo mu nezaplatí významné faktury, mohlo by to poškodit celý jeho byznys,“ dodává.

Negativa v návrhu vidí i majitel mělnické Detektivní firmy a bojovník proti podvodníkům, zejména proti  takzvaným „šmejdům“, Zbyněk Prousek. Podle něj by schválení návrhu významně usnadnilo život podvodníkům. „Virtuální sídlo firmy, stejně jako jednatel či vlastník firmy s trvalým pobytem na ohlašovně obecního nebo městského úřadu je vždy signálem k opatrnosti. Občan musí mít možnost ověřit si, s kým jedná či s kým uzavírá smlouvu,“ říká.

Právě i díky informacím v obchodním rejstříku včetně bydliště odhalil soukromý detektiv mafiánské praktiky pořadatelů předváděcích akcí z okolí Mělníka, kteří roky, organizovaně a systematicky podváděli zejména seniory. (čtěte Soukromý detektiv roky sledovat šmejdy. Ukázal na desítky firem a lidí)

Zdá se, že návrh má širší podporu podnikatelů. Nebránila by se mu ani Hospodářská komora, která zastupuje velké firmy. Podle ní jde také o zbytečnou byrokracii. Komora by však šla ještě dál. Například cestou odstranění data narození a zavedení nějakého osobního identifikátoru, který by například odlišil osoby identického jména.

„Regulace přístupu k citlivým údajům prostřednictvím úhrady poplatku zní také rozumně. Je však třeba analyzovat přiměřenost takové regulace – zvědaví mohou být samozřejmě nejenom investigativní novináři, ale i oslovený obchodní partner, spotřebitel,“ uvažuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Pro zpřísnění je také Úřad pro ochranu osobních údajů, ačkoliv současná úprava není v rozporu  GDPR.

Změnám naopak není nakloněno ministerstvo spravedlnosti. „Informace o bydlišti uvedená v obchodním rejstříku má své opodstatnění. Zveřejňované informace jsou nezbytné k dostatečné identifikaci konkrétních osob pro účely případné žaloby (společníci se do obchodního rejstříku zapisují z důvodu jejich ručení za případné dluhy společnosti),“ sdělila iDNES.cz mluvčí Lucie Machálková. Podle resortu má bydliště své opodstatnění i jako rozlišovací údaj v případě, kdy jsou uvedeny statutární orgány se stejným datem narození.

Podle Petra Maličovského, odborníka na GDPR ze společnosti 24LCS.com, která vyvinula a poskytuje webovou aplikaci na implementaci nařízení, má stát povinnost posoudit, zda je nutné a účelné osobní údaje v rejstříku uvádět. Pokud to není nutné například k zabránění podvodných praktik a v podnikání, měl by správce stav napravit.

Tisíce vlastníků na úřadě

8194 firem má vlastníka s bydlištěm na radnici, ukázala analýza Bisnode. V 81 procentech případů jsou "bezdomovci" muži. Tyto firmy jsou rizikovější. Téměř čtvrtina z nich patří k nespolehlivým plátcům DPH, kteří nezaplatili daně. V Ústeckém kraji jich je nejvíce, přes 38 procent.

Důvodů je několik. Skrývají se před kontaktováním úřady či věřiteli nebo hrají roli takzvaného bílého koně. Může se však také jednat o zkrachovalé podnikatele.