Zhruba ze čtvrtiny je po roce fungování zaplněná evidence skutečných majitelů firem – nový rejstřík, který má umožnit úředníkům kontrolovat, zda nedochází ke střetu zájmů v případě veřejných zakázek a dotací. Za to, že údaje do rejstříku nedodají, však firmám nehrozí žádná sankce.
Kdo stál za vlastníkem dodavatele karty Opencard, za elektronickou zdravotní knížkou IZIP nebo za plzeňskou Škodovkou (zakázky od ČEZ, vazby na exšéfa ČEZ Martina Romana)? Tyhle záhady měly s rejstříkem skutečných vlastníků teoreticky skončit. Firmám se však svlékat nechce.
„K 1. lednu povinnost zápisu skutečného majitele splnilo 65 395 firem, zapsalo se 48 818 osob, které za nimi stojí,“ říká Martin Bačkovský z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti, které má evidenci na starosti. Podle obchodního rejstříku se přitom mělo svléknout až 522 491 firem.
Evidence skutečných vlastníků firem
Řada firem nechala podání návrhu na zápis do nového rejstříku až na poslední chvíli, nicméně poslaly je do zákonného termínu 31. 12. 2018 a rejstříkové soudy to ještě nestihly zapsat. „Dle našich odhadů povinnost zápisu skutečného majitele ke stanovené lhůtě splnilo přibližně 25 procent povinovaných subjektů,“ dodává Bačkovský.
Ministerstvo navíc odhaduje, že 5 až 10 procent společností zapsaných v obchodním rejstříku jsou firmy neaktivní, mrtvé, u spolků, které také mají povinnost nahlásit do nového registru, kdo je ovládá, odhaduje neaktivitu až na 40 procent. Od těchto subjektů se tak žádné údaje nečekají.
Evidence skutečných vlastníků podle zákona funguje od ledna loňského roku, až do letoška ale nebyl zápis povinný. Rejstřík se tak začal plnit koncem roku. Je neveřejný a nahlížet do něj smějí úředníci z veřejnoprávní sféry (státní úřady, kraje, města, obce) aniž by potřebovali speciální přístup a dále takzvané povinné osoby podle zákona proti praní špinavých peněz (AML) – banky, pojišťovny, úvěrové firmy, obchodníci s cennými papíry, realitní makléři, notáři, soudní exekutoři, auditoři, daňoví poradci, provozovatelé hazardu. Ministerstvo spravedlnosti jim na jejich žádost do konce roku 2018 udělilo 11 tisíc přístupů.
Kontrola střetu zájmů
Rejstřík by měl pomoci ohlídat veřejné peníze. Na veřejných zakázkách se utratí přes půl bilionu, na dotacích z evropských peněz se rozdělí zhruba 100 miliard korun ročně. Kdo skutečně stojí za vítězem veřejné zakázky, se nicméně povinně zjišťuje už delší dobu – kvůli možnému střetu zájmů.
„Povinnost sdělit informace o skutečných majitelích měl vždy vybraný dodavatel na výzvu zadavatele,“ uvádí Veronika Vároši, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, pod které agenda zakázek spadá. Pokud výherce zakázky údaje nedodá, má být ze soutěže vyloučen. Kolik takových případů dosud bylo, ministerstvo neeviduje.
Nově se tedy úředník může rovnou podívat na ovládající majitele do nového registru a prověřit, zda nedochází ke střetu zájmů. Údaje by firmy měly pravidelně aktualizovat. Když úředník firmu v rejstříku nenajde, stejně jako dosud jí pošle výzvu. Podle Libora Kazdy, ředitele Finančně analytického úřadu, který prověřuje oznámení bank a finančních institucí o podezřelých obchodech v rámci boje proti praní špinavých peněz, je mylné považovat rejstřík za nástroj proti praní peněz.
„Rejstřík nic nevyřeší. Podvodník sám sebe niky zapisovat nebude, takhle se neplánuje trestná činnost,“ říká Kazda. Finanční detektivy trápí, kdo skutečně stojí za firmami, které vyvádějí nelegálně získané peníze do daňových rájů mimo EU.
Sotva rejstřík začal fungovat, už se má měnit. Loni v létě Evropská unie schválila novelu AML směrnice, podle níž mají být alespoň některé údaje o skutečných majitelích veřejné, dále se má nastavit ověřování pravdivosti údajů v evidenci a zavést účinné sankce.
Gestorem převedení novelizované směrnice do české legislativy je právě FAÚ. „Rádi bychom změny zavedli už od roku 2020,“ říká Kazda. Ověřování toho, co o sobě firmy nahlásí je podle něj složité a ten, kdo skutečně bude chtít nelegální peníze vyvést, si cestu najde.
