Podle bulharských novin Standart byly na páskách podpisy dvou českých bankéřů. Policie si nyní slibuje, že až se zjistí, kdo peníze v Česku vybral, bude vědět také, kdo uplácel.
"Nemohu potvrdit ani vyvrátit, že část peněz měla přelepky z českých bank. Nic k tomu teď neřeknu, protože to teprve vyšetřujeme," uvedl pro MF DNES Bojku Najdenov, vyšetřovatel státního zastupitelství v Sofii. Celkem bylo v trezoru půl milionu eur, tedy asi 14 milionů korun.
Odvolaný ředitel Teplárny Sofie Valentin Dimitrov měl kromě této hotovosti podle policie ještě 1,6 milionu eur (45 milionů korun) na tajném kontě v Austria Bank v Rakousku.
Zdroje bulharských médií uvádějí, že úplatky mohly pocházet od firem, které se měly podílet na obnově turbín v sofijské teplárně. Ty byly dodány v sedmdesátých letech První brněnskou strojírnou, která vyrábí turbíny dodnes. Její vyjádření se však ve středu nepodařilo získat.
Zakázky od teplárny měla získávat i společnost Alstom Power Bulharsko. Jejím jednatelem je Dag Wiesner. Ten předtím pracoval v českém Alstomu, který část První brněnské strojírny koupil. Bulharská policie však zatím žádnou souvislost neprokázala.
ČEZ vyvracel korupci
Teplárnu v Sofii vlastní napůl bulharská vláda a napůl město. Nyní se hledá cesta, jak ji spolu s dalšími teplárnami prodat. Jedním z uchazečů o tuto firmu je i český elektrárenský kolos ČEZ.
"Pokud se rozhodne o prodeji, určitě do toho půjdeme," uvedl ředitel ČEZ pro fúze a akvizice Vladimír Schmalz. ČEZ nedávno koupil v Bulharsku tři distributory elektřiny, z toho jednoho přímo v Sofii, a nyní dokončuje koupi elektrárny ve Varně.
Tuto privatizaci také v minulých týdnech napadl jeden z poslanců bulharského parlamentu a obvinil ČEZ z korupce. Policie se tím však nezabývá. "Toto tvrzení nebylo podloženo ničím, co by mohlo posloužit jako podklad pro vyšetřování," řekl Najdenov.
Schmalz uvedl, že tvrzení o korupci při koupi elektrárny ve Varně byl "úplný nesmysl". "Tohle není v souladu s obchodními postupy naší firmy," zdůraznil Schmalz.
ČEZ koupil elektrárnu ve Varně poté, co vítěz soutěže, ruský energetický gigant RAO JES, ze soutěže odstoupil. Nabídka Rusů byla 380 milionů eur (10,6 miliardy korun), zatímco ČEZ dával pouze 192 milionů eur.
Poté, co Rusové odstoupili, začalo jednání vládních úředníků s ČEZ a během nich se cena navýšila na 206 milionů eur s tím, že dalších zhruba sto milionů eur musí ČEZ vložit do základního kapitálu elektrárny. Celkově tak firma zaplatí 306 milionů korun (8,6 miliardy korun). "Tady nebylo proč uplácet," uvedl zdroj z české ambasády v Sofii.
