Moralesovi se tak podařilo dokončit plán na znárodnění zdrojů ropy a zemního plynu v zemi.
Na jeho návrhy přistoupily dvě pobočky brazilské společnosti Petrobras, argentinské Repsol YPF, British Gas Bolivia Corporation, Andina, Chaco, Matpetrol a Pluspetrol.
Už v pátek dohody o nacionalizaci podepsaly francouzská firma Total a americká společnost Vintage Petroleum.
Znárodňovací výnos stanoví, že stát zvýší svůj podíl příjmů ze dvou největších plynových nalezišť, San Alberto a San Antonio, na 82 procent z dosavadních 50 procent. Tato dvě naleziště se na těžbě plynu v Bolívii podílejí asi 70 procenty.
Z menších nalezišť budou státu stačit příjmy jen 60 procent.
Dohody o znárodnění byly podepsány ve stejné síni, kde bývalý prezident Gonzalo Sanchez de Lozada rozhodl právě před deseti lety o privatizaci tohoto odvětví. Od té doby investoval jen Petrobras do průzkumu a těžby plynu v zemi 1,5 miliardy dolarů.
Stát má pocit, že dostává málo
Morales vyhlásil znárodnění zdrojů ropy a plynu v zemi 1. května, krátce po svém vítězství v prezidentských volbách. Svým výnosem dal zahraničním firmám 180 dní na podpis nových dohod, kterými by přenechaly většinovou kontrolu nad svými aktivitami v zemi státu. Jinak by musely ze země odejít.
"Pomocí těchto nových dohod chceme vytvořit více ekonomických zdrojů k řešení hospodářských a sociálních problémů naší země," řekl Morales při podpisovém ceremoniálu.
To ještě není všechno
Prezident rovněž potvrdil, že chce ve znárodňování zdrojů surovin pokračovat. Tento měsíc oznámil plány na získání kontroly nad uhelnými doly.
Ekonomové ale upozorňují, že znárodňování zdrojů je krátkozrakou politikou, která obvykle způsobuje pokles investic, snížení vládních příjmů a v dlouhodobém důsledku zchudnutí země.
Trend surovinového nacionalismu se v zemích bohatých na ropu objevuje většinou zároveň s výrazným dlouhodobým nárůstem cen, kdy mají vlády pocit, že z ropného boomu získávají méně, než by mohly.
Taková doba je právě nyní a kromě Bolívie se tato tendence projevuje nejvíce ve Venezuele, Rusku, Alžírsku nebo v Čadu.
Morales ale nechce se zahraničními firmami bojovat, protože potřebuje jejich peníze. "Jak jsme řekli předtím, potřebujeme partnery, kteří nám pomohou řešit sociální problémy naší země," řekl.
Největším zahraničním investorem v zemi je Petrobras, zatímco Repsol a jeho dceřiná firma Andina kontrolují největší podíl prokázaných bolivijských rezerv plynu. Třetí nejdůležitější firmou z tohoto hlediska je Total.
