Eskalátory, neony, peníze v potrubí. S Bílou labutí přišla do Prahy budoucnost

Ve své době byl obchodní dům Bílá labuť palác přepychu, plný nevídaných vymožeností a moderního vybavení. Načasování otevření obchodního domu 19. března 1939, jen několik dní po okupaci, nebylo šťastné a zabránilo většímu ohlasu ve světě. Po roce 1991 pod taktovkou nového majitele se událo několik změn a dílčích rekonstrukcí, které probíhají v etapách.

Mizející Praha

Sledovat další díly na iDNES.tv

Obchodní dům Bílá labuť a jeho historie se stal inspirací pro nový seriál TV Nova (viz box).

Bílá labuť je po celou dobu své existence plnosortimentním obchodním domem. Funkcionalistický palác ze skla a železobetonu, byl ve své době největším a nejmodernějším obchodním domem v Praze. Při svém otevření v roce 1939 vzbudila tato stavba architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého velkou pozornost. Zařízení interiéru navrhl akademický architekt Jan Gillar.

Obchod byl vlajkovou lodí společnosti Brouk a Babka, která měla i další obchodní domy. Bylo v něm hned několik technologických novinek.

Evropským unikátem, zde poprvé použitým, byly pneumatické pokladny. Každé prodejní oddělení bylo spojeno speciálním potrubím s ústřední pokladnou v pátém patře.

Neobvyklé bylo i reklamní osvětlení, jemuž dominovala neonová osmimetrová otáčející se labuť. Pozoruhodná ve své době byla také kapacita a rychlost výtahů a pojízdných schodů (až 4 tisíc lidí za hodinu).

V hlavní roli Zlatá labuť

Televize Nova od 2. února nachystala premiéru svého prvního původního dobového seriálu. Odvysílá ho na platformě Voyo.

Seriál se jmenuje Zlatá labuť a vypráví o osudech lidí spjatých se stejnojmenným obchodním domem, který byl ve své době zcela ojedinělým chrámem nákupů a luxusu v Československu.

Tvůrci seriálu se ovšem nechali inspirovat skutečným obchodním domem Bílá labuť, který se otevřel několik dní po okupaci.

„Uvnitř byla také klimatizace, novinkou byly i eskalátory, které nikdy před tím nebyly instalované uvnitř domu,“ dodal uvedl historik architektury Zdeněk Lukeš.

Celkem měl objekt jedenáct pater, z toho dvě pod zemí. Nad šestým administrativním patrem byla třípatrová věžová nástavba s terasou, tehdy přístupnou veřejnosti. O tři patra níže byla menší terasa pro zaměstnance, kteří tam mohli na lehátkách pod slunečníky trávit polední přestávku.

Bílá labuť vyrostla na místě, kde stával jednopatrový dům se zájezdním hostincem u kdysi frekventované kupecké cesty. V domě byl proslulý šantán, který se v 80. letech 19. století odstěhoval do Ostrovní ulice, ale až do roku 1937 v něm zůstal slavný kabaret U Labutě.

Od roku 1910 v domě bylo i kino Invalidů. Ve 30. letech 20. století pak dům koupil známý pražský podnikatel Jaroslav Brouk, aby na jeho místě vybudoval moderní „obchoďák“.

Starou budovu v létě 1937 zboural a za 25 měsíců na jejím místě vystavěl moderní. Obchodní dům od té doby prošel několika dílčími rekonstrukcemi. Svému účelu sloužil i za bývalého režimu.

V posledních letech ale tato klasická nákupní střediska bojují s novými moderními centry budovanými především na okrajích velkých měst, která zákazníkům nabízejí větší komfort a širší služby.

Bílá labuť v novém

Od roku 1991 obchodní dům Bílá labuť vlastní a provozuje česká společnost Transakta a.s. (dříve Rephana a.s.). Během této doby proběhlo v Bílé labuti několik zásadních změn a zvýšil se rozsah prodejních podlaží či změna uspořádání jednotlivých prodejen.

Mezi těmito změnami lze především zmínit vložení mezipatra mezi přízemí a první patro obchodního domu a instalaci dvou nových ramen eskalátorů mezi těmito podlažími.

A díky tomu došlo mimo jiné k vytvoření velmi zajímavého estetického prvku, který svým pojetím navazoval na původní dřevěný eskalátor z roku 1939, který se na tomto místě původně nacházel. Dále došlo také k zřízení velkoplošného supermarketu potravin v celém prvním suterénu obchodního domu, který je dnes provozován společností Lidl.

Celá rekonstrukce obchodního domu, která se odehrává pod taktovkou architekta Marka Tichého a jeho studia TaK Architects, je vzhledem k jeho památkové hodnotě a stáří velice komplikovaná stavební akce, která je dlouhodobě připravována a prováděna po částech již řadu let.

„Aktuálně byla dokončena renovace unikátního obvodového pláště, průčelí do ulice Na Poříčí a úpravy parteru. Krátce před realizací je proměna vnitřního vertikálního členění, která odstraní zásahy z druhé poloviny minulého století a navrátí obchodnímu domu někdejší velkorysost prodejních podlaží,“ říká architekt Marek Tichý a dodává, že vždy po realizaci každé etapy je zpětně provedeno hodnocení vlivu na konstrukční systém a klíčové detaily architektury.

Strakonické fezy dobyly svět. Před dvěma sty lety se narodil podnikatel Fürth

„Základním principem je zachovat původní funkci objektu, tedy nehledat pro něj alternativní program, který by znamenal výraznější změny. To je i z pohledu přestaveb tradičních obchodních domů v centru Prahy výjimečné a zaznamenáníhodné,“ říká Tichý a dále popisuje další etapy rekonstrukce.

„Ve fázi projednávání a současně podrobné projekční přípravy je pak projekt přestavby souvisejících pozemků a budov, které historicky areál Bílé labutě doplňovaly, reprezentovaly rozšíření funkce místa a také potenciál pro rozvoj, ke kterému bohužel vlivem okolností po roce 1939 nikdy nedošlo,“ dodává architekt.

Projekt navazuje na vizi autorů stavby o tom, že budova musí především sloužit a mít schopnost proměňovat se v čase.

Součástí připravované konverze místa je proto i kultivace vnitrobloku, jeho proměny ve veřejný prostor, vznik nové městské pasáže, vybudování nové městské vybavenosti, obchodních i volnočasových aktivit. Rozsáhlá investice v řádu stovek milionů si vyžádá ještě několik let práce.