Resort proto připravil nový zákon, kde navrhuje za podobné protiprávní jednání až milionové pokuty. Krátce před přelomem roku ho posvětil kabinet Petra Fialy a nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. Zákon má zároveň smazat rozdíly mezi dražbou a aukcí. Většina lidí je sice zaměňuje, ve skutečnosti je ale mezi nimi podstatný rozdíl. Zatímco dražby jsou svázány řadou pravidel, prodej v aukci je mnohem volnější a není pro něj vyžadována koncese.
„Většina porušení zákona, která při naší kontrolní činnosti zjistíme, je spíše administrativního charakteru a taková pochybení trestat neplánujeme. Naším cílem je odradit od jednání, které může mít závažné právní i finanční důsledky,“ řekla MF DNES mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.
„Příkladem takového pochybení může být, že dražebník neupustil od konání dražby, ačkoliv nastaly určité překážky, kvůli nimž se dražba provést neměla,“ dodala. Oblast veřejných dražeb se ministerstvo místního rozvoje snaží regulovat dlouhodobě. Součástí zákona má být kromě stanovení pokut zavedení centrální evidence dražeb.
Dražba není aukceDražba má přísnější pravidla. K převodu vlastnictví dochází přímo příklepem kladívkem licitátora. Pokud kupující do stanoveného data nezaplatí, propadá mu dražební jistota, jejíž složení je podmínkou účasti v dražbě. Ta by nově neměla přesáhnout 30 procent vyvolávací ceny, čímž chce stát rozšířit okruh lidí, kteří se dražby mohou účastnit. Aukce je jen jiným druhem výběrového řízení, kde se licituje. Žádné peníze se předem neskládají a na závěr se uzavírá kupní smlouva. |
„Zájemci o účast ve veřejné dražbě se tak efektivním způsobem dostanou k informacím o vyhlášených veřejných dražbách a podmínkám účasti v nich,“ tvrdí ministerstvo s tím, že přístup bude elektronický a bezplatný. Vytvoření evidence má vyjít asi na osm milionů korun a dalších zhruba půl milionu ročně bude stát provoz systému.
Dražebníkům se zákon nelíbí
Proti nové podobě zákona se dlouhodobě staví zástupci dražebníků. Podle Komory dražebníků ČR zpřísnění povinností a zavedení sankcí nepovede ke zprůhlednění dražeb, ale naopak k tomu, že se už nyní klesající počty pořádaných dražeb zastaví úplně a dražebníci budou při prodejích používat jiné instituty, například výběrová řízení. „Poškodí to aukční síně, protože zákon předpokládá, že všechny tyto subjekty budou muset mít dražební licenci,“ tvrdí předseda představenstva komory Jiří Bureš.
Ministerstvo by podle něj k větší transparentnosti přispělo tím, že by u insolvencí nařizovalo elektronické aukce místo klasických. Hlavním problémem dlužníků, jejichž majetek se prodává v dražbách, je podle Bureše obava, že se prodá pod cenou. Pletichy v podobě dohody kupujících ještě před samotnou aukcí, kdy si zájemci dražený majetek rozdělí, místo aby o něj příhozy soutěžili, je právě problémem klasických kamenných dražeb. U elektronických tento problém odpadá, protože se jednotliví zájemci vzájemně neznají, prohlašuje Bureš.
Přestože jak u dražeb, tak u aukcí používá dražebník kladívko, každé klepnutí má jiný právní dopad. Zatímco u dražby už samotný příklep znamená uskutečnění prodeje, v aukci musí vydražitel teprve následně uzavřít kupní smlouvu. Skutečnost, že dražby se doposud obešly bez kupní smlouvy, chce ministerstvo pro místní rozvoj rovněž změnit. Podle něj to totiž dělá problémy u následného zapisování pořízených nemovitostí do katastru.
„U dražeb nemovitých věcí musí být smlouva o provedení veřejné dražby písemná s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníka, aby i vzhledem k řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebylo pochyb o vůli navrhovatele předmět dražby prodat,“ navrhuje úřad.
Nově stanovená povinnost vyhotovit kupní smlouvu ale podle Bureše přinese jiné komplikace. A to zejména při pořizování ochranných známek či obchodních podílů, které se nenabývají koupí, ale převodem. Skutečnost, že lidé aukci a dražbu nerozlišují, potvrzuje i ministerstvo. Podle něj zhruba polovina „dražeb“ nepostupuje podle dražebního zákona, ale podle občanského zákoníku, přestože používá stejné pojmosloví. Povinnosti dražebníků, jsou ale jiné. Nemusí například na prodávané věci pořizovat cenové posudky.
