Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a vládní zmocněnec pro jádro.

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a vládní zmocněnec pro jádro. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Jaderný tendr je napadnutelný, vláda jedná mimo zákon, míní bývalý šéf ČEZ

  • 154
Vláda svými kroky poškozuje celý tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, míní bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a exšéf ČEZ Jaroslav Míl. Podle něj nelze stihnout avizované dokončení výstavby v roce 2036.

Vláda v minulém týdnu vyzvala zájemce o stavbu, francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, aby do půlky dubna předložily závazné nabídky pro výstavbu čtyř jaderných bloků. Podle premiéra Petra Fialy totiž jen jeden nebude stačit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura o víkendu prohlásil, že závazné nabídky na vybudování čtyř reaktorů neznamenají, že se budou skutečně všechny stavět.

„Nerozumím tomu, protože se lehce zapomnělo na to, že vláda nevypisovala žádné výběrové řízení. Výběrové řízení vypsala společnost Elektrárna Dukovany II. To je podle práva založená firma, která je zodpovědná za výběrové řízení,“ prohlásil v rozhovoru pro Radiožurnál Jaroslav Míl.

Vláda má podle něj společně s Dukovany a společností ČEZ uzavřené smlouvy, které velmi jasně specifikují, kdy může vláda vstoupit do rozhodování.

Ještě není jasné, kolik nových jaderných bloků vznikne, říká Stanjura

„Dostali jsme se do situace, kdy se postupuje mimo rámec uzavřených smluv a i mimo rámec zákona o zadávání veřejných zakázek. Tím pádem se ten tendr stává podle mě velmi, velmi snadno napadnutelným, lehce zmatečným a ty kroky dost nevěrohodnými, protože v některých existuje jiné vyjádření společnosti ČEZ, různá vyjádření politiků, různé stanovisko vlády,“ uvedl Míl.

Za velkou chybu také označil to, že už v roce 2023 měla být podepsaná smlouva na výstavbu s jedním dodavatelem na jeden blok s možností dalšího rozšíření.

„Měli jsme mít platné územní rozhodnutí, měli jsme mít notifikaci u Evropské komise a měli jsme již začít s realizací přípravy staveniště. Kvůli tomu všemu jsme se posunuli tak až do roku 2038,“ dodává.

Míl ostře zkritizoval také ty vládní dokumenty, které s výstavbou více bloků, konkrétně s dalšíma dvěma, počítají i v Temelíně.

„Považuji za velmi chybnou úvahu realizovat stejnou stavbu i v Temelíně. To znamená třetí a čtvrtý blok, mohli jsme začít jednat o této výstavbě zvlášť a získat určitě slevu, kterou požadujeme, protože druhou alternativou bylo třeba stavět úplně něco jiného. Naše pozice prostě byly daleko lepší, než jaké jsou teď,“ poznamenal Míl.

Francouzi, nebo Korejci? V jaderném tendru se bude licitovat o cenu

Bývalý šéf ČEZ varoval, že pokud někdo ze zainteresovaných účastníků bude chtít tendr napadnout, zcela bezpochyby se mu to povede.

„Otázkou sice zůstává jak úspěšně, ale nezapomeňme, že jej mohou napadnout i Rakousko a některé další iniciativy. Rozhodující je, co dělá ten investor, tedy společnost Dukovany II, jak ona komunikuje. Prostě to, co je na papíře, je tím podstatným – z těch veřejných vyjádření je to mírně zmatečné,“ uzavírá.

Předsedkyně poslanců ANO a Stanjurova předchůdkyně na ministerstvu Alena Schillerová o víkendu uvedla, že vláda o výstavbě nových bloků jednat musí, jde podle ní o zásadní rozhodnutí. „My nejsme v zásadním rozporu,“ poznamenala. Cena může podle Schillerové představovat až dva biliony korun.

„Ten tendr není uzavřený, jsme všichni vázáni mlčenlivostí, my vám k tomu nemůžeme nic říct ani za zavřenými dveřmi,“ podotkl k tomu Stanjura. Vítězný uchazeč by mohl být známý podle něj na přelomu května a června, následně bude dalších devět měsíců pro jednání o smlouvě. „Budeme jednat s ANO, ale až v okamžiku, kdy budeme mít více informací,“ dodal.