(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Benzin míří k 35 korunám za litr, nafta během týdne zdražila o padesátník

  • 19
Už více než rok se cena benzinu v Česku nedostala pod 30 korun za litr, naposledy byla jeho průměrná cena levnější v září minulého roku. Pohonné hmoty v Česku neustále zdražují a ceny u čerpacích stanic se drží na maximu od prosince 2014.

Špatnou zprávou pro české řidiče je, že s nejvyšší pravděpodobností zaplatí při každé návštěvě pumpy za litr pohonných hmot víc a víc – analytici jiný směr než vzhůru cenám nevěští.

Průměrná cena benzinu Natural 95 v uplynulém týdnu stoupla o 18 haléřů na 33,79 koruny za litr. Nafta stála u čerpacích stanic ve středu průměrně 33,38 Kč/l, což bylo o 51 haléřů víc než o týden dřív. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

„V nejbližším týdnu předpokládáme další růst cen pohonných hmot o 15 až 20 haléřů. Důvodem je zvýšení ceny ropy Brent a oslabení české koruny vůči dolaru,“ uvedl ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Benzin i nafta v Česku zdražují zhruba od konce srpna. Průměrná cena benzinu za tu dobu vzrostla zhruba o 40 haléřů, u nafty se zvýšila o 90 haléřů. Během prázdnin ceny kolísaly.

Nejvíce nyní motoristé platí nadále v Praze, za Natural 95 v průměru 34,57 Kč/l a za naftu 34,21 Kč/l. Nad 34 korunami není průměrná cena dieselu v žádném jiném kraji, u benzinu tuto hranici přesahuje v dalších pěti regionech.

Průměrná cena benzinu a nafty v letech 2008 - 2018

Natural 95 zůstává nejlevnější v Jihočeském kraji s průměrnou cenou 33,30 Kč/l. Za naftu si čerpací stanice účtují nejméně také na jihu Čech, v průměru 32,90 Kč/l. Pod 33 korunami se diesel drží ještě v Královéhradeckém kraji.

Není dost trubek

Ceny pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích tlačí nahoru růst cen ropy na světových trzích. Barel ropy Brent se momentálně prodává za více než 80 dolarů a magická hranice sta dolarů už zase nevypadá jako nepřekonatelná meta. A to navzdory tomu, že vyšší cena měla už dávno povzbudit americké těžaře sosající černé zlato z břidlic, aby podzemí proděravěli jako ementál.

Jenže i když americká těžba roste, nestačí to. Proti ní totiž stojí prostý fakt, že Američanům chybějí kapacity k přepravě suroviny do rafinerií a dál ke spotřebitelům – zkrátka nemají dost trubek.

Ale nejsou to jen ropovody, jejichž účet americkým firmám o desetinu navýší cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem. Bílý dům odstoupil od dohody s Íránem a zavedl proti tamnímu režimu nové sankce, které citelně zasáhly tamní ropný průmysl. Jeho denní produkce strmě padá, a to ještě ani americké omezení neplatí na sto procent – k tomu dojde od listopadu.

Americký prezident si na cenu černého zlata opakovaně stěžuje na svém Twitteru, viní z ní ropný kartel OPEC a Rusko, které objem těžby omezují. Ruský prezident Vladimir Putin mu pak na konferenci jízlivě vzkázal, že pokud hledá viníka vyšší ceny, měl by mrknout do zrcadla.

Kritiku odmítl i saúdskoarabský princ Mohamed bin Salmán. V rozhovoru pro list Financial Times prohlásil, že jeho země i ostatní státy v OPEC nahradily íránský výpadek a ještě „přeplnily“.

OPEC: Jedeme naplno

Kromě íránského výpadku pak produkci podvazuje chaos ve Venezuele, která sedí na největších zásobách černého zlata. Jenže se k němu vzhledem k zastaralosti těžební techniky a naprostému ekonomickému rozkladu není schopná dostat.

Rychle zdražující ropa znepokojuje také Mezinárodní energetickou agenturu. Její šéf Fatih Birol apeloval především na ropný kartel, aby uvolnil kohouty. „Měli bychom se snažit vyšší poptávku uspokojit, protože co je dneska špatná zpráva pro spotřebitele, bude zítra špatná zpráva i pro vývozce ropy,“ prohlásil. Jenže vývozci ropy říkají, že by sice rádi pumpovali na světové trhy víc, ale v podstatě jedou na hranicích svých možností.

Varování vrchního energetika přichází v době, kdy světové hospodářství zpomaluje a dražší suroviny mohou toto šlápnutí na brzdu ještě umocnit. Mezinárodní měnový fond včera poprvé po dvou letech snížil svůj odhad růstu. Sice jen mírně, z 3,9 na 3,7 procenta HDP, ale i tak jde o miliardy dolarů.

Ceny energií zatím nepadly jako hlavní překážka ekonomického růstu, MMF se podle vyjádření svého hlavního ekonoma Maurice Obstfelda mnohem víc obává americkočínské obchodní války a rychlejšího růstu úroků na vyspělých trzích. Pokud totiž budou peníze investorům vydělávat víc na úrocích v USA, stáhnout je z méně bezpečných zemí. A odsud by pak mohlo začít ekonomické domino padat.

,