Na stabilizaci Komerční banky už stát musel v minulých letech vynaložit zhruba 50 miliard korun.
Privatizační poradce, firma Goldman Sachs, poskytnutí záruk doporučuje s odůvodněním, že to zvýší zájem investorů i privatizační výnos.
Část sumy, kterou by stát za prodej banky utržil, by se pak podle materiálu mohla použít na proplacení záruk.
Vláda však zatím nemá jasno, zda záruky poskytne, nebo se pokusí prodat banku neočištěnou za méně peněz. "Zatím nikdo neví, jestli by se peníze vynaložené na záruky vrátily v dostatečně vyšším výnosu," řekl Vacek. Názor, zda státní záruky poskytnout či nikoliv, podle něho může vykrystalizovat až během dalších jednání s potencionálními investory.
Vláda by měla o zárukách jednat příští týden. Pokud se nerozhodne do konce roku, budou muset o jejich vydání rozhodovat poslanci. K poskytnutí záruk Komerční bance se staví pozitivně i někteří opoziční poslanci.
"Pokud se chce privatizace Komerční banky skutečně dokončit, pravděpodobně se nějaké formě další státní pomoci nevyhneme," soudí člen rozpočtového výboru Martin Kocourek (ODS).
Z pohledu dokončení privatizace převažují argumenty pro poskytnutí záruk i podle exministra financí, poslance Ivana Pilipa (US). "Od prvního ledna ale platí nová rozpočtová pravidla, že záruky schvaluje Poslanecká sněmovna. Myslím, že s tak rozsáhlou pomocí by vláda měla počkat," řekl Pilip.
Situace Komerční banky bez státní pomoci by se zhoršovala poměrně rychle. "Bez státní intervence je banka schopná operovat v horizontu 12 až 36 měsíců. Během této doby by banka stále nebyla zisková a tím pádem schopná konkurence. Zároveň je naprosto zřejmé, že na konci této doby by potřebovala další kapitál," stojí v podkladech ministerstva financí. Tento scénář však vychází z předpokladu, že by banka dramaticky snížila provozní náklady, aby mohla sama financovat ztráty. Pokud by se jí nedařilo náklady ušetřit, schopnost fungovat bez potíží by se zkrátila na 12 až 18 měsíců.
O Komerční banku se nyní ucházejí čtyři zájemci: italská banka UniCredito, německá HypoVereinsbank a dvě francouzské banky - Credit Agricole a Societe Generale.
Podle neoficiálních informací jeden z uchazečů deklaroval, že by banku koupil i bez státních záruk. "Pokud to skutečně některý z investorů tvrdí, s ohledem na situaci banky nepředpokládám, že to myslí seriózně," uvedl Kocourek.
Případná záruka má podle generálního ředitele Komerční banky Radovana Vávry odstranit nejistotu investorů ohledně kvality úvěrů a označil ji za obdobu "záručního listu", který vydávají obchodníci při prodeji zboží.
Očištění banky v rámci privatizace by se podle ministerských podkladů mohlo pozitivně projevit v tom, že nový vlastník ústavu by mohl lépe řešit situaci problémových klientů. "Banka bude schopna u řady společností získat prostor pro změny smluvních vztahů a vytvořit systematický ozdravný proces," píše se v materiálu.
Komerční banka je sice podle odborníků prodejná i bez státních záruk, ovšem za podstatně nižší cenu. "Banka má zajímavou klientelu, rozsáhlou síť a zájem by o ni byl, ale bez záruk by cena šla dolu," míní ekonom Evžen Kočenda z Národohospodářského ústavu CERGE.
Celkový objem výnosů úvěrů v Komerční bance představuje téměř 60 miliard korun a týká se asi 11 tisíc klientů. Zhruba třicet miliard kryjí vytvořené rezervy a očekávané výnosy.
Aby budoucí vlastník banky měl motivaci snažit se z úvěrů a zástav získat co nejvíce peněz, má řešit systém jeho účasti na úhradě ztrát v průběhu tří let.
Záruky za špatné úvěry naposledy stát poskytl při privatizaci České spořitelny. Tehdy však měl podle Vacka o koupi banky zájem pouze jeden investor a situace tak byla složitější. V případě Komerční banky je podle mluvčího možné udržet zájem investorů, i když vláda o zárukách rychle nerozhodne.
"Vše skutečně záleží na posouzení efektu, jaký mohou záruky přinést," dodal Vacek.
