1. Kleť: nejstarší rozhledna v republice
Okres: Český Krumlov
Zhruba šest kilometrů severozápadně od Českého Krumlova se vypíná 1 084 metrů vysoký kopec Kleť s rozhlednou, restaurací, televizním vysílačem a hvězdárnou. Na Kleť, nejvyšší vrcholek Blanského lesa, se nejlépe dostaneme od obce Krasetín. Odtud vede na vrchol 1 752 metrů dlouhá lanovka, překonávající výškový rozdíl 346 metrů.
Kamenná novogotická "Josefská" rozhledna tady byla postavena již v roce 1825 a je nejstarší rozhlednou v České republice, pokud nepočítáme několik romantických vyhlídkových staveb v zámeckých parcích. Výhled z 18 metrů vysoké kamenné věže je opravdu unikátní.
Jižním směrem vidíme přímo pod sebou Český Krumlov, v dáli se pak leskne hladina Lipenské přehrady a když máme štěstí, můžeme za výborné dohlednosti tímto směrem spatřit i Alpy. Na západě se vypínají vrcholky Šumavy. Severně se rozkládá Šumavské podhůří a Českobudějovická pánev, vidět je i zámek Hluboká. V dálce se rýsuje zvlněná oblast České Sibiře. Severovýchodním a východním směrem uvidíme České Budějovice, Třeboňsko a v pozadí četné kopce Českomoravské vrchoviny. Na jihovýchodě se pak tyčí Novohradské hory.
2. Boubín: nejvýše položená rozhledna v Česku
Okres: Prachatice
Tato mohutná, zdaleka viditelná hora dosahuje nadmořské výšky 1 362 metrů. Tyčí se kousek na jih od města Vimperk. Na jejím jihovýchodním úpatí se rozkládá proslulý prales, kolem něhož vede naučná stezka.
V roce 2004 byla na vrcholu Boubína postavena 21 metrů vysoká dřevěná rozhledna, která je nejvýše položenou rozhlednou v České republice, nepočítáme-li vyhlídkovou plošinu televizního vysílače na Pradědu. Z horského turistického střediska Kubova Huť je to k ní po modré značce zhruba pět kilometrů s převýšením asi 370 metrů. Kubova Huť je mimo jiné naší nejvýše položenou železniční stanicí, leží v nadmořské výšce 995 metrů.
Rozhledna na Boubíně poskytuje patrně nejrozsáhlejší výhled na Šumavě. Na východě kromě četných šumavských kopců za dobré dohlednosti uvidíme i Novohradské hory. Na jihovýchodě se tyčí nedaleký kopec Bobík a vzadu je vidět lipenská vodní nádrž. Na jihu se vlní Plešská hornatina s nejvyšším vrcholkem české části Šumavy, Plechým. Za výborné dohlednosti jsou na jihu vidět i Alpy. Na západě vystupují další šumavské velikány i s nejvyšším Javorem. Na severu hluboko pod námi leží město Vimperk a za dobré viditelnosti vzadu spatříme hřebeny Brd, na severovýchodě Jistebnickou vrchovinu a vpravo vrcholky České Sibiře.
3. Čerchov: rozhledna na nejvyšším kopci Českého lesa
Okres: Domažlice
Čerchov se vypíná přibližně 15 kilometrů na jihozápad od Domažlic. Na něm stojí kromě kamenné rozhledny i bývalý vojenský objekt s ještě vyšší věží. Na vrchol 1 042 metrů vysokého Čerchova se nejlépe dostaneme z parkoviště v Caparticích. Odtud je to pěšky zhruba pět kilometrů s převýšením asi 320 metrů.
Kamenná, 25 metrů vysoká Kurzova rozhledna zde stojí od roku 1904. Za období totality nebyl Čerchov veřejnosti přístupný, nacházel se totiž v tzv. hraničním pásmu. Po roce 1989 sice došlo k jeho zpřístupnění, ale rozhledna byla kromě několika výjimek celoročně uzavřena. Teprve v roce 2000 byla po nezbytných opravách natrvalo zpřístupněna.
Z rozhledny se nám naskytne nádherný kruhový výhled daleko do kraje. Za dobré dohlednosti spatříme na jihovýchodě vrcholky Šumavy. Na jihu a západě vidíme zvlněnou bavorskou krajinu a za velmi dobré viditelnosti spatříme v pozadí i Alpy. Na severozápadě vystupují vrcholky Českého lesa. Za dobré viditelnosti spatříme na severu Slavkovský les, vpravo za ním Doupovské hory a ještě dále na severu můžeme rozeznat i hřebeny Krušných hor. Na severovýchodě vystupují Brdy a na východě uvidíme nedaleký vrch Koráb s rozhlednou.
4. Děčínský Sněžník: rozhledna na nejvyšší české stolové hoře
Okres: Děčín
Děčínský Sněžník, dosahující 723 metrů nadmořské výšky, je krajinnou dominantou Děčínska. Nejlepší přístup k rozhledně na jeho plochém, zčásti zalesněném vrcholu je z obce Sněžník. Odtud jsou to z parkoviště po červené značce asi dva kilometry s převýšením zhruba 130 metrů. Romantická válcová kamenná rozhledna s ozdobnými krakorci, kterou tady v roce 1864 nechal postavit hrabě Thun, původně sloužila k zeměměřičským účelům. Je vysoká 33 metrů a z jejího vyhlídkového ochozu je nádherný výhled.
Na severu se v Německu vypínají stolové hory Königstein a Lilienstein, blíže pak Grosser Zschirnstein. Severovýchodně se rozkládá Českosaské Švýcarsko s mnoha skalními útvary a v pozadí vystupují kopce ve Šluknovském výběžku s četnými rozhlednami. Na východě uvidíme Lužické hory a před nimi výrazný Růžovský vrch a výjimečně i Ještěd s televizním vysílačem, Jizerské hory a Krkonoše. Na jihu spatříme Bukovou horu s televizním vysílačem, Varhošť s rozhlednou, Říp a Milešovku. Jihozápadně a západně se pak táhnou hřebeny Krušných hor.
U rozhledny je turistická chata s restaurací a na okraji pískovcových stěn této stolové hory se nacházejí hezké skalní vyhlídky, jako například Drážďanská vyhlídka či Koňská hlava.
5. Milešovka: rozhledna na největrnější hoře
Okres: Litoměřice
Milešovka, vysoká 837 metrů nad mořem, drží primát nejvyššího kopce Českého středohoří a je současně údajně největrnější horou v České republice. Tento výrazný zalesněný znělcový kužel Němci nazývali Donnersberg, tedy Hromská hora, protože za bouřky prý přitahuje blesky a slouží jako hromosvod. V roce 1905 tady byla uvedena do provozu meteorologická observatoř s kamennou věží vysokou 19 metrů.
Na vrchol Milešovky se nejlépe dostaneme z Černčic nebo z Bílky po značených cestách. V obou případech budeme muset zdolat zhruba 340 metrů převýšení. Výstup na věž (rozhlednu) nám umožní služba na observatoři.
Výhled z ní je velmi rozsáhlý. Na východě spatříme protější vrch Kletečná, za dobré viditelnosti i Ještěd s televizním vysílačem, dále Sedlo, Vlhošť, Lovoš a hrad Bezděz. Na jihovýchodně Říp a za dobré viditelnosti i některé části Prahy. Na jihu hrady Košťálov, Ostrý, Hazmburk a Hrádek (Oltářík). Na jihozápadě vrch Hradišťany a v pozadí Doupovské hory. Na západě a severu jsou vidět Krušné hory a vpravo Děčínský Sněžník. Na severovýchodě vystupují Lužické hory.
6. Brdo: jedna z nejzajímavějších kamenných rozhleden
Okres: Kroměříž
Téměř uprostřed Moravy se rozkládá zalesněná vrchovina zvaná Chřiby. Jejím nejvyšším vrcholkem je 587 metrů vysoký kopec Brdo s rozhlednou. Nejpohodlnější cesta s malým převýšením vede na vrcholek Brda z parkoviště u turistické chaty Bunč. Měří necelé čtyři kilometry a je značená červenou značkou.
Zajímavá kamenná věž, vysoká 24 metrů, byla na Brdu postavena v roce 2004. Je to jedna z mála kamenných rozhleden, které byly u nás vybudovány po druhé světové válce. Když vystoupíme na vyhlídkovou plošinu, budeme obdařeni vynikajícím kruhovým výhledem.
Na severu vzadu uvidíme město Olomouc a za ním za dobré dohlednosti i Jeseníky. Vpravo od Olomouce pak vystupují Oderské vrchy.
Na severovýchodě uvidíme Hostýnské vrchy s památným Hostýnem a vpravo v pozadí za dobré viditelnosti spatříme i Beskydy. Na východě se vlní Vizovické vrchy a vlevo za nimi hřebeny Javorníků. Na jihovýchodě spatříme vrcholky Bílých Karpat s nejvyšší Velkou Javořinou. Na jihu jsou za dobré dohlednosti vidět hřebeny Malých Karpat a na jihozápadě Pavlovské vrchy. Na severozápadě se rýsuje Drahanská vrchovina. Hezký pohled je i na okolní vrcholky Chřibů.
7. Velká Čantoryje: nejvýchodněji položená rozhledna
Okres: Frýdek-Místek
Na východ od města Třinec se nachází obec Nýdek. Přímo nad ní se vypíná 995 metrů vysoký kopec Velká Čantoryje s naší nejvýchodněji položenou rozhlednou. Je to nejvyšší hora Slezských Beskyd na našem území.
K rozhledně na Velké Čantoryji, kolem níž prochází hranice, se nejlépe dostaneme z obce Nýdek. Odtud je to k ní po červené a potom po modré značce zhruba pět kilometrů s převýšením asi 450 metrů.
Železnou, 29 metrů vysokou rozhlednu tady nechal v roce 2002 postavit místní podnikatel. V současné době je to nejvýše položená rozhledna na Moravě, nepočítáme-li vyhlídkovou plošinu na televizním vysílači na Pradědu.
Z rozhledny je krásný výhled. Od severovýchodu směrem k jihu před námi na polském území vystupují Slezské Beskydy. Na jihovýchodě v pozadí za množstvím kopců za dobré dohlednosti spatříme Roháče, na jihu Malou Fatru a za ní výjimečně i Nízké Tatry. Na jihozápadě se táhnou hřebeny Javorníků a vpravo vystupují vrcholky Moravskoslezských Beskyd s nejvyšší Lysou horou. Dole na západě je vidět město Třinec a v pozadí na severozápadě Ostrava. Za dobré dohlednosti na severozápadě spatříme i Jeseníky.
8. Velký Lopeník: nejblíž k slovenské hranici
Okres: Uherské Hradiště
Zalesněný kopec Velký Lopeník, jenž měří 911 metrů, je významným vrcholkem Bílých Karpat. Tyčí se nad obcí Březová, která leží asi 15 kilometrů na jihovýchod od města Uherský Brod. K rozhledně na jeho vrcholu se nejlépe dostaneme z kopaničářské obce zvané také Lopeník. Z malého přírodního parkoviště u lesa nad obcí jsou to k ní zhruba čtyři kilometry s převýšením asi 270 metrů.
Zdejší dřevěná věž, jejíž spodní část tvoří kamenný podstavec, byla postavena těsně vedle slovenské hranice v roce 2005 jako symbol přátelství Čechů a Slováků. Je vysoká 22 metrů. Z jejího vyhlídkového ochozu na severovýchodě za dobré dohlednosti spatříme Malou Fatru a za ní i Velkou Fatru. Na východě vystupují Strážovské vrchy, na jihovýchodě se naproti tyčí pohoří Povážský Inovec a vzadu je možno za dobré viditelnosti zahlédnout také pohoří Vtáčnik. Na jihozápadě se nedaleko odtud vypíná Velká Javořina, nejvyšší vrcholek Bílých Karpat. Vlevo od ní se v pozadí vlní hřebeny Malých Karpat. Na západě můžeme za dobré dohlednosti spatřit Pavlovské vrchy. Na severozápadě se táhnou Chřiby. Na severu spatříme Vizovické vrchy a v pozadí Hostýnské vrchy.
9. Horní les: nádherné výhledy na Českomoravské vrchovině
Okres: Žďár nad Sázavou
V oblasti Českomoravské vrchoviny se mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Poličkou nad vodní nádrží Vír vypíná nejvyšší kopec v širokém okolí, zvaný Horní les. Kousek pod jeho 774 metrů vysokým vrcholem byla v roce 2002 postavena telekomunikační věž, jež je současně i rozhlednou.
Nejlépe se k ní dostaneme z obce Nyklovice, odkud je to po modré značce asi dva a půl kilometru, přičemž je nutno překonat zhruba 100 metrů převýšení.
Železná telekomunikační věž je vysoká 59 metrů a vyhlídkovou plošinu má ve výšce 38 metrů.
Když na ni vystoupíme, otevře se nám nádherný výhled do značných vzdáleností. Za velmi dobré dohlednosti můžeme na severu spatřit Orlické hory, vpravo v pozadí Králický Sněžník a na severovýchodě Jeseníky. Od východu k jihovýchodu se táhnou hřebeny Drahanské vrchoviny. Na jihu se vypíná kopec Sýkoř a vpředu vpravo uvidíme nedalekou zříceninu hradu Zubštejn a na jihozápadě přímo naproti rozhlednu Karasín. Na západě spatříme Pohledeckou skálu a v pozadí Žďárské vrchy.
10. Vartovna: jedna z nejhezčích nových rozhleden
Okres: Vsetín
Vartovna se vypíná nad obcí Seninka, která leží asi 10 kilometrů na jih od Vsetína. Na jeho zčásti zalesněném 651 metrů vysokém vrcholku stojí jedna z nejhezčích rozhleden, které u nás byly v poslední době postaveny. Z obce Seninka k ní dojdeme po žluté značce zhruba po jednom a půl kilometru s převýšením asi 200 metrů.
Název kopce Vartovna se traduje patrně od počátku 18. století. Tehdy na kopci hlídaly (vartovaly) hlídky portášů. Zapalováním ohňů upozorňovaly vrchnost na přibližující se nebezpečí. Železná rozhledna s kamennou spodní částí zde byla postavena v roce 2009. Měří 37 metrů a její vyhlídkový ochoz s krásným výhledem se nachází ve výšce 35 metrů.
Na severozápadě uvidíme nejvyšší kopec Hostýnských vrchů, Kelčský Javorník. Na severovýchodě a východě se vypínají Vsetínské vrchy a za nimi Moravskoslezské Beskydy. Od východu směrem k jihu se zvedají Javorníky. Za dobré dohlednosti můžeme na jihovýchodě spatřit i horu Klak v Malé Fatře. Od jihu směrem k jihozápadu se před námi vlní Vizovické vrchy. Za dobré dohlednosti uvidíme na jihozápadě i Bílé Karpaty s nejvyšší Velkou Javořinou.
11. Hraniční vrch: zajímavá dvojrozhledna
Okres: Bruntál
Na severní Moravě, severozápadně od Krnova, leží městečko zvané Město Albrechtice. Nad ním se vypíná 541 metrů vysoký Hraniční vrch. Od roku 1980 na něm stojí dvě ocelové anténní věže, které byly v roce 2011 zrekonstruovány a vznikla z nich rozhledna.
Ze silnice za Městem Albrechtice ve směru na Biskupice odbočuje vpravo u malého přírodního parkoviště necelý kilometr dlouhá cesta k rozhledně. Unikátní dvojrozhledna měří 29 metrů. Tvoří ji dva kovové stožáry, z nichž vyšší má vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 m. Oba jsou spojené 16,5 metru dlouhou kovovou lávkou.
Na západě z ní uvidíme Město Albrechtice a nad ním vzadu vrcholky Jeseníků s vysílačem na Pradědu. Další vrcholky Jeseníků vystupují na severozápadě, z nich vpravo vyniká Biskupská kupa s rozhlednou. Naproti na severu se zvedá Pěnkavčí a za ním Obecní vrch. Na východě spatříme rovinatou krajinu v Polsku, na jihovýchodě město Krnov a nad ním Přední Cvilínský kopec s kostelem a rozhlednou. Na jihu je vidět vrch Vyhlídka také s rozhlednou.
12. Bohdanka: nejvyšší dřevěná rozhledna
Okres: Kutná Hora
V oblasti středního Posázaví, zhruba 10 kilometrů na severovýchod od Zruče nad Sázavou, leží obec Bohdaneč. Nad ní se zvedá ploché návrší s vysokou dřevěnou rozhlednou. Auto můžeme nechat na parkovišti u cesty, malý kousek za obcí, odkud je to po cestě k rozhledně zhruba 200 metrů.
Rozhledna Bohdanka zde byla postavena v roce 2011. Je nejvyšší dřevěnou rozhlednou u nás a patrně i v celé Evropě. Věž měří 52 metrů a vyhlídkovou plošinu má ve výšce 42 metrů. Pata věže se nachází v nadmořské výšce 498 metrů. Škoda, že tato rozhledna nebyla postavena na jiném, vyšším návrší, například u blízké obce Třebětín.
Hezký pohled je z ní především do zvlněné krajiny středního Posázaví. Vzadu na jihozápadě pak uvidíme Blaník a vpravo ještě dále hřebeny České Sibiře. Na severozápadě za hlubokými lesy pak trochu vyčnívá rozhledna na návrší Březina. Za velmi dobré dohlednosti na severu uvidíme hřebeny Krkonoš a vpravo na severovýchodě částečně i hřebeny Orlických hor. Na severu spatříme také komín elektrárny Chvaletice.
13. Na Horách: jedna z nejnižších rozhleden
Okres: Litoměřice
Severozápadně od města Roudnice nad Labem se v Polabské nížině zvedá ploché, 222 metrů vysoké návrší s názvem Na Horách a s malou rozhlednou. Po polní cestě, odbočující ze silnice vedoucí z Roudnice nad Labem do obce Rohatce, je to k rozhledničce malý kousek. Dříve zde stával letecký maják, který navigoval letadla na ruzyňské letiště. V roce 2011 na jeho místě skupina nadšenců postavila dřevěnou rozhledničku s vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 metry s docela pěkným výhledem. Okolo ní byly do kruhu rozmístěny kamenné patníky, a proto se tomuto místu lidově říká také Stonehill.
Na západě z ní uvidíme nedaleký hrad Hazmburk. Od západu až k severu se pak před námi tyčí mnoho vrcholků Českého středohoří včetně nejvyšší Milešovky, za níž spatříme i hřebeny Krušných hor. Na severovýchodě se vzadu vypíná hrad Bezděz a na východě Vrátenská hora s rozhlednou. Na jihovýchodě je vidět Roudnice nad Labem a blízký vrch Říp.
14. Romanka: nejníže položená rozhledna
Okres: Nymburk
Rozhledna Romanka stojí v Polabské nížině severovýchodně od města Nymburk asi půl kilometru od obce se zvláštním názvem Hrubý Jeseník.
Tato železná telekomunikační věž sloužící také jako rozhledna byla postavena v roce 2002 v rovině na malém uměle navezeném kopečku v nadmořské výšce 205 metrů. Je nejníže položenou rozhlednou u nás, nepočítáme-li vyhlídkový minaret v lednickém parku na jižní Moravě. Měří 50 metrů a vyhlídkovou plošinu s překvapivě hezkým výhledem má ve výšce 26 metrů.
Na severu uvidíme vrcholek Ještědu s televizním vysílačem a vpravo spatříme vrch Kozákov s rozhlednou. Za dobré dohlednosti na severovýchodě za kopci uvidíme i Krkonoše. Na jihovýchodě vzadu spatříme hřebeny Železných hor a na jihu Hornosázavskou pahorkatinu. Na jihozápadě je vidět blízké město Nymburk a vpravo v pozadí dva 355 metrů vysoké rozhlasové vysílače u Českého Brodu. Ještě víc vpravo pak zahlédneme předměstí Prahy.
15. Březová nad Svitavou: dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana
Okres: Svitavy
Jižně od Svitav leží obec Březová nad Svitavou. Přímo nad ní, na zčásti zalesněném návrší, stojí recesistická rozhledna. Od podchodu pod železniční tratí za sportovním stadionem v obci k ní stoupá lesem zhruba půl kilometru dlouhá cesta značená zelenou značkou s převýšením asi 100 metrů. Věž stojí v nadmořské výšce 476 metrů pod vrcholem návrší.
Vypráví se, že českého génia Járu Cimrmana při toulkách zdejším krajem napadla vynikající myšlenka postavit na tomto místě rozhlednu. Ta zde pak byla vybudována a slavnostně zpřístupněna 17. června 2007 za účasti našich cimrmanologů, přesně po sto letech od jeho geniálního nápadu.
Její název Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana se celkem shoduje s realitou. Rozhledna ve svém okolí nijak nevyniká, je vidět pouze z určitých míst a výhled z ní není příliš velký. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 15 metrů této celkem 20 metrů vysoké dřevěné rozhledny uvidíme pouze nedalekou zvlněnou krajinu s několika obcemi. Na jihozápadě nás snad může zaujmout již výše uvedený kopec Horní les s rozhlednou.
Patnáct výletů na české a moravské rozhledny
