Vodopády patří k nejpřitažlivějším přírodním výtvorům a vyhledávaným turistickým cílům. Najdeme je na starých obrazech romantických krajin, jejich fotografie nechybějí v obrazových publikacích o přírodě, horách a exotických zemích.
Jen málokdo tuší, že na území naší vlasti napočítáme více než 100 vodopádů vyšších než tři metry! Vyskytují se ponejvíce ve vysokých horách, ale najdeme je i tam, kde by to člověk vůbec nepředpokládal - v civilizovaných a obydlených krajinách kolem větších řek, v bývalých lomech či u hrází starých rybníků.
Co to vlastně znamená, vodopád v Česku
Vodopád vypadá jako jednoznačně znějící slovo. Ve skutečnosti se však jedná o velmi sporné přírodní objekty.
Odborníci rozlišují pravé vodopády, kdy voda padá volným pádem nebo parabolicky bez kontaktu se skálou, a nepravé vodopády, kdy voda stéká po velmi strmé až šikmé skalní ploše anebo překonává postupným schodovitým způsobem skalní stěnu.
Těch prvních je u nás poskrovnu, těch druhých většina. Některým nepravým vodopádům se u nás také říká kaskády či skluzavky.
Vodopád na Českomoravské vrchovině
Výška představuje velký problém v definování vodopádů. Zatímco například v Norsku asi nebude pětimetrový vodopád budit větší pozornost, v Česku, kde jsou vyšší vodopády vzácné, tomu je naopak.
Přitom i u nás jsou velké územní rozdíly ve vnímání vodopádů: zatímco v Krkonoších není čtyřmetrová kaskáda ničím ojedinělým, na Vysočině může být klidně považována za vodopád a nápadný prvek v krajině. Nejednoznačnost výškové definice vodopádů je obecným problémem nejenom u nás, ale v podstatě na celém světě.
Posledním oříškem při stanovení, co je a není vodopád, bývá průtok vody. Na některých lokalitách v Česku teče voda jenom pár dní v roce v době jarního tání nebo po přívalových dešťích. Pokud byste se k nim vypravili v jinou dobu, neuvidíte nic, jenom vlhkou skálu. A napadne vás hned otázka: je to vodopád, anebo ne?
Vodopád v údolí Mohelnice v Beskydech
Na horách nejvyšší a nejvodnatější
Z výše uvedených faktů vyplývá, že vodopády jsou přírodní výtvory, které více než kterékoli jiné podléhají silnému subjektivnímu hodnocení pozorovatele, a jejich vnímání se navíc region od regionu značně odlišuje.
Proto je velmi složité stanovit konkrétní počet vodopádů v dané oblasti a tudíž i v České republice. Přesného a konečného počtu se asi nikdo nikdy nedohledá.
Největší koncentrace nejvyšších a nejvodnatějších vodopádů v ČR se nachází ve vysokých horách. Vznikly všude tam, kde v korytě potoka vystupuje tvrdé skalní podloží, které odolalo erozní síle vody.
Kromě toho v pozadí vzniku každého vodopádu stála většinou ještě nějaká další příčina - ledovec, sopečná minulost, sesuv, uspořádání horninových těles.
Naše nejvyšší vodopády spatříte v Krkonoších (např. Pančavský 149 m, Horní Úpský 129 m, Pudlavský 122 m), mají ledovcový původ a podobají se vodopádům v norských fjordech.
|
Autor článku Martin Janoška napsal také knihu Nejkrásnější vodopády České republiky. Tato kniha přináší výběr více než 100 nejhezčích vodopádů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jde o první publikaci svého druhu, která se snaží zprostředkovat celkový pohled do nečekaně bohatého a pro většinu netušeného a dosud neobjeveného světa vodopádů na území naší vlasti. Originální téma, které u nás dosud nikdo komplexně nezpracoval, má v mnoha případech objevitelský charakter. Barevnou fotodokumentaci, která má blízko k umělecké tvorbě, doplňuje populárně laděná geomorfologická a geologická charakteristika jednotlivých lokalit a stručný popis přístupové cesty. |
Vedle těchto svým způsobem unikátních výtvorů se vytvořila nejen v Krkonoších ale i v Jizerských horách a Jeseníkách řada dalších vodopádů především díky tvrdému žulovému či rulovému skalnímu podloží (Krkonoše: Mumlavský, Malý labský; Jizerky: Jedlový, Štolpišký; Jeseníky: Vysoký, Bílá Opava).
Naproti tomu v Krušných horách, na Šumavě a v karpatských pohořích na Moravě je vodopádů poskrovnu, což je dáno odlišným geologickým vývojem v minulosti.
Umělý vodopád u Kutné Hory
Netušené vodopády v údolích řek
Překvapivé zjištění přináší skutečnost, že české vodopády se vyskytují nejenom v horách, ale mnohdy v daleko větší míře v údolích velkých řek.
Mnohé české i moravské řeky vytvořily v krajině hluboká údolí s příkrými svahy, do nichž z boku přitékají potoky s velmi vysokým spádem. A právě na nich, těsně před vyústěním do hlavní údolní řeky, vznikly vodopády.
Nejsou sice vysoké, ale za dostatečného průtoku bývají velice hezké. Setkáte se s nimi v údolí Berounky, Střely, Chrudimky, Oslavy. Existují asi i na Vltavě, bohužel dnes ukryty pod vodními masami přehrad.
Zdaleka nejefektnější jsou však vodopády v údolí Labe v oblasti Českého středohoří, kde na malém prostoru vznikla neobvykle vysoká koncentrace (např. Vaňovský, Budovský, Pekelský, Průčelský vodopád).
Příroda a krajina zde totiž "pomohla" svou sopečnou minulostí, poskytující vodopádům tvrdá horninová tělesa lávových proudů. Vyskytují se tady proto mohutné vodopádové stěny často tvořené čedičovými sloupy, které evokují představy exotické ciziny.
Jediným slabým místem těchto úžasných přírodních výtvorů je nedostatek vody a tudíž slabé průtoky i celkové vizuální vjemy.
Vodopád v sadě Kinských v Praze
Vodopády, které vytvořil člověk
Velkou skupinu českých vodopádů představují také vodopády, které vznikly záměrně anebo i neplánovaně lidskou činností a postupně splynuly s přírodním okolím.
Historicky nejstarší jsou vodopády a kaskády u starých středověkých rybníků. Vznikly obvykle při bocích hráze tam, kde stavitelé prokopali v údolním svahu, o nějž se hráz opírá, bezpečnostní propusť.
Mezi nejznámější umělý vodopád tohoto druhu patří mohutný vodopád Jordán v Táboře. S přírodou se podařilo patrně nejvíce splynout vodopádu pod Velkým rybníkem v údolí Vrchlice poblíž Kutné Hory.
Další skupina umělých vodopádů, jejichž mecenáši byli šlechtici a turistické spolky, byla vytvořena záměrně z důvodu romantického zkrášlení krajiny.
Můžeme je obdivovat jak na bývalých soukromých pozemcích zámeckých parků (Terčino údolí u Nových Hradů, sad Kinských v Praze) tak ve volné přírodě (Luční potok v Lužických horách, Karlova Studánka).
Poslední skupinku představují vodopády vytvořené činností a rozrůstáním kamenolomů anebo z důvodu různých terénních úprav krajiny, kdy byl vodní tok po odtěžení masy horniny "donucen" překonávat uměle vytvořenou skalní stěnu.
Nejznámější a nejvyšší vodopády tohoto typu se nacházejí v opuštěných lomech u Bílého Újezda, Tetína a pod Ještědem.
Nejznámější a nejfotografovanější vodopády v ČRMumlavský (Krkonoše) |
