Bizarní a strašidelné
Čertovy hlavy. Údajně největší skulptury ve volné přírodě v Evropě vytesal v 19. století Václav Levý u Želíz. Čerti měří devět metrů, jsou volně přístupní. Šklebí se čertovsky, ale rohy nemají. Levý má v okolí na svědomí ještě Hada, Harfenici a jeskyni Klácelku s trpaslíky.
Připadal jsem si jako v nějaké indiánské hororové zahrádce, přestože jsem stál u hlavní silnice, pár set metrů od kýčovitě malebného centra Slavonic. Všude se kroutily pahýly kmenů a větví, občas na některé visela lebka zvířete a najednou se objevil muž, který mě lákal dál. Myslel jsem, že mě zavede do perníkové chaloupky, ale Karel Tůma mě uvítal ve svém Muzeu samorostů. Má v něm 1 500 exemplářů.
Opatruje Adama a Evu s nepřehlédnutelnými pohlavními znaky, slona s chobotem nebo bezpočet samorostíčků připomínajících parůžky a vidlice „Manželka byla dcera hajného, u kterého jsem sloužil, tak má pro dřevo z lesa pochopení,“ směje se pan Tůma.
Hájovna, ve které pan Tůma žije. Část samorostů má i v několika místnostech uvnitř.
Co si představíte, když se řekne – nejbizarnější místa v Česku? Já si představím třeba právě slavonické Muzeum samorostů nebo Dům oběšených panenek ve Rváčově u Hlinska. Ten také vypadá jak z hororu.
Jedete kolem a už ze silnice je vidět, že na klaccích na neoplocené zahradě, na stromech i jinde visí torza plastikových dětských hraček. V některých případech jsou to jen hlavičky, jinde celá těla, často špinavá a zaprášená. Majitel domu rád vypráví, že ho panenky uklidňují a že si skrz ně představí to dítě, které si s nimi hrálo.
Garantuji vám, že většinu kolemjdoucích a kolemjedoucích rozhodně neuklidní, spíš vyděsí. Panenka s plastovýma výraznýma očima vypadá děsivě, obzvlášť za zimního soumraku.
Do pekla na harleyi
Postupně jsem bizarní místa začal sbírat a nakonec z nich sestavil i knihu. Je v ní třeba i legrační výběžeček na mapě Česka s obcí Fukov, který ještě vybíhá ze Šluknovského výběžku, nebo romantická roubenka zazděná do budovy funkcionalistické spořitelny v Železném Brodě.
Panorama Rozdělovských věžáků. Dříve býval Rozdělov samostatnou obcí, dnes je součástí Kladna.
Bizarní architekturu reprezentují i Rozdělovské věžáky v Kladně – totální socialistický realismus. V tom nejzápadnějším je dnes prohlídková trasa, která zahrnuje muzejní expozici a kryt v suterénu, vzorový byt ve stylu 50. let i sluneční terasu. Přitom v domě pořád žijí nájemníci. Jenom do prádelny zatím turisty nepustili, protože tam chodí poslední dva obyvatelé. „Dokonce jsme jim nabízeli, že jim koupíme automatické pračky, ale oni prosili, ať jim prádelnu necháme, že se tam i potkávají,“ vypráví průvodkyně Gabriela Havlůjová.
Pak tu máme motorkářský klub Pekelné doly v pískovcových umělých jeskyních, kde se točila pohádka S čerty nejsou žerty (když tam ještě ten klub nebyl provozován). Ten mě dostal. Drsní hoši na harleyích mohou vjet dovnitř, v jeskyních mají i nakreslené bílé čáry na silničkách, takže to tam vypadá trochu jako na dětském dopravním hřišti.
Myslel jsem si, že na pěšáka se tam budou koukat skrz prsty, ale musím říct, že je to překvapivě přívětivé místo, kde jsem nepocítil žádný handicap, pokud nemám silný stroj. Tedy až na to, že nemotorkáři platí vstupné 50 korun.
Pekelné doly se nalézají kousek od hlavní silnice, musí se tam odbočit do lesa a po pár metrech už je brána a za ní obrovský pískovcový převis s několika vchody do skály. Návštěvníky uvnitř děsí pár figurín, například působivá baba jaga, která něco míchá v kotli. Má to i zvukový doprovod – paní láká na svůj (zelený) lektvar s tím, že i Lucifer se olizoval.
V době mé návštěvy v pátek odpoledne tam bylo jen pár německých motorkářů s tříkolkami. V pískovcovém labyrintu pomalu kroužili, aby si stroje užili oni i diváci. A pozor, do toho chladného podzemí je vestavěná moderní kuchyň a sociální zařízení, ze kterých by měli hygienici radost.
Tajemství Ještědu
V roce 2023 otevřela stálá expozice našeho nejznámějšího výtvarníka Davida Černého u nádraží na pražském Smíchově. Je provokativní stejně jako Černý sám. Do daleka na ni upozorňuje jako poutač ruka se zdviženým prostředníčkem na balkoně. Sám Černý k tomu říká, že jde o „průřez jeho tvorbou a jeho životem“.
Musoleum. V roce 2023 otevřela stálá expozice výtvarníka Davida Černého na pražském Smíchově.
Nejstarším dílem je tady ikonický chodící trabant. Ovšem nemusí být za vším hned výstřední umělci, spoustu bizarnosti vytvořila sama příroda. Třeba kopec Boreč, který v zimě kouří, protože se v jeho nitru přes léto akumuluje teplý vzduch, který v zimě uniká ven. Lidé si dřív mysleli, že to je jediná činná česká sopka.
Magazín VíkendV aktuálním čísle magazínu Víkend DNES, který vychází 20. ledna, najdete: České rarity Thajské poklady |
Bizarní jsou i stavby a lokality, které už nám trochu zevšedněly – třeba Ještěd. Představte si, že byste nějakému cizinci popisovali, jakou máme u nás stavbu ve tvaru stometrového obráceného trychtýře a chceme s tím do UNESCO.
Napadlo vás vlastně někdy, co je vevnitř – myšleno pod pláštěm obráceného trychtýře nad hotelem? Prozradím vám to, dostal jsem se tam na neveřejnou reportážní exkurzi. Ještěd má 12 podlaží, z nichž pouze čtyři nejspodnější jsou veřejná. Profrčeli jsme skrz ně nepozorovaně výtahem Českých radiokomunikací do pátého a vystoupili.
Výhled z ochozu na severozápad, směrem k polské elektrárně Turow na obzoru
Páté až osmé patro je zaplněné parabolami. Zevnitř je krásně vidět prohnutý plášť budovy. V osmém patře výtah končí, v devátém je jeho strojovna, výš se musí po žebříku neustále se zužující budovy. Začíná to být dobrodružné.
Ve dvanáctém patře je ochoz. Taková plošinka se zábradlíčkem. Když jsem tam vyšel dveřmi připomínajícími dveře v letadle, najednou vidím dole autíčka jako angličáky, ale zdaleka nejen to. Výhled je prostě fantastický. Jsou vidět Jizerské hory, půlka Čech i maličká polská elektrárna Turow.
Další tipy na bizarní výlety Rio de Úžice. Nejvyšší socha Ježíše Krista v Česku stojí v Úžicích u Kralup. Je napodobeninou Krista v Riu, měří šest metrů a je součástí Resortu Svět, kde mají i egyptskou sfingu. Jako by tu chtěli umožnit člověku procestovat svět instantně hned za restaurací a penzionem. Socha je volně přístupná a postavil ji majitel resortu Pavol Turoň jako poděkování za své uzdravení. Čertovy hlavy. Údajně největší skulptury ve volné přírodě v Evropě vytesal v 19. století Václav Levý u Želíz. Čerti měří devět metrů, jsou volně přístupní. Šklebí se čertovsky, ale rohy nemají. Levý má v okolí na svědomí ještě Hada, Harfenici a jeskyni Klácelku s trpaslíky.  Mlýny na kulturu. Automatické mlýny z počátku 20. století, postavené architektem Josefem Gočárem, vypadají jako obrovský hrad na soutoku Labe a Chrudimky v Pardubicích. Od podzimu 2023 fungují jako galerie, bar a prostor pro pořádání koncertů, ale mnoho z technologie mlýna uvnitř ještě zůstalo. Mlýn má soukromého majitele. Dvůr je přístupný volně, galerie mimo pondělí.  Železná opona. U Čížova v Podyjí byl jako památník totality ponechán pár set metrů dlouhý úsek bývalé „železné opony“, tedy plot, který bránil lidem za socialismu v útěku na Západ. Nechybí ostnatý drát a strážní věže. Útěchou může být, že i v téhle berlínské zdi“ jsou dveře, dnes už otevřené.  Kopec, který kouří. Kopec Boreč v Českém středohoří u Lovosic je přírodní zvláštnost. V zimě tu stoupá z podzemních dutin kouř. Lidé si dřív mysleli, že je to činná sopka. Omyl. V létě se prostě uvnitř hory akumuluje teplo a v zimě jde ven.  Kristkův dům v Brně působí surrealisticky. Z černofialové fasády trčí sepnuté ruce, které sahají po živém stromě v zahradě. Dům-sochu vytvořil výtvarník Lubo Kristek v letech 2015 až 2018 v Tišnovské ulici nedaleko vily Tugendhat. Kde hledat další tipy? Na jaře 2024 by měly krátce po sobě vyjít dvě nové knihy tipů na výlet od Jakuba Pokorného, autora tohoto tématu a sloupku Český výletník. Titul nazvaný Kde jste ještě nebyli bude věnován Praze a okolí a vydá ho nakladatelství Universum, Nejbizarnější místa Česka vyjdou u Dobrovského. Každá kniha nabídne víc jak 100 výletnických tipů, stovky fotografií a praktické informace. |
