„Záchytka nikdy neměla existovat jako zdravotnické zařízení. Agresivní opilí lidé by měli být v policejní cele předběžného zadržení, kam v případě jakékoli zdravotní poruchy dojede záchranka,“ říká šéf jihočeské záchranky Marek Slabý.
V současnosti svážejí policisté opilce posbírané v jižních Čechách na českobudějovickou protialkoholní záchytnou stanici umístěnou v prostorách zdravotnické záchranné služby. Ta má pět cel s celkem devíti lůžky, na kterých se ročně vystřídá 1 500 lidí, kteří to přehnali s alkoholem a jsou postrachem pro své okolí.
Stará se tam o ně lékař záchranky v době mezi výjezdy na pomoc lidem, kteří jsou v ohrožení života. Zatímco to je práce, která záchranářům patří, služby na záchytce to podle jejich šéfa rozhodně nejsou.
„Máme policii, která je určena k tomu, aby zhodnotila, zda dochází k překročení zákona, a prováděla omezení svobod, ale zdravotnické zařízení k tomu určené není. Opilec, který je agresivní, krade, řídí auto či exhibuje, by měl být zadržen policií nebo strážníky a pak umístěn v cele,“ popsal Slabý.
Sami policisté se tomu však brání, protože opilci často nepotřebují jen vystřízlivět, ale jsou ve vážném zdravotním stavu. „Policista nemůže u silně opilého člověka rozeznat příznaky zdravotních komplikací. Pokud opilce dáme do cely a jde na něj nějaký záchvat, nebo třeba diabetické kóma, není to cesta. Museli by u toho být doktoři,“ popsal jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner.
Pomůže novela protikuřáckého zákona?
Za vznikem záchytek u nás stojí profesor Jaroslav Skála. Původně to bylo zařízení, kde byl opilec zachycen a dlouhodobě léčen. Jenže nyní záchytky fungují tak, že zdravotníci zadrženého člověka neléčí. Jen ho nechají vyspat v zabezpečeném prostředí a pouští bez další péče pryč. Proto to není zdravotnické zařízení, spíš pořádně drahé přespání s dohledem lékaře.
Podle zákona jsou zřizovatelem záchytek kraje, které si musí na jejich provoz zajistit poskytovatele zdravotních služeb. Třeba záchytku v Praze a Plzni zajišťuje městská poliklinika, v Brně psychiatrická léčebna, v Jihlavě Služby města. Pobyt na záchytce stojí od 600 korun až po 13 tisíc. V Budějovicích vyjde na 1 200 korun, všude však platí, že většina opilců, často bezdomovců, stejně pobyt nezaplatí a záchytky jsou ztrátové.
„Ročně stojí provoz záchytky sedm milionů korun. Její uživatelé zaplatí pouze milion, ztráta je šest milionů,“ srovnává Slabý.
Znamená to šest milionů vydaných z krajské kasy jen tak pro lidi, kteří nezvládají pití. „Pan ředitel reaguje na situaci, o níž víme, a raději se o tom moc nemluví. Kraje i obce to řeší rozdílně, znám i případ, kdy je záchytka v nemocnici a generuje to řadu problémů. Naše řešení zatěžuje záchranku, její personál a kraj,“ uvedla vicehejtmanka pro zdravotnictví Ivana Stráská.
O koncepčním řešení se podle ní léta mluví, stále je však v nedohlednu. „Zkoušeli jsme oslovit i obce. Budeme v tom pokračovat, neboť záchytka je, s nadsázkou, drahý hotel s lékařem, který platí kraj, vlastně my všichni,“ sdělila Stráská.
Zdravotníci a krajští politici očekávali změnu k lepšímu s novelou zákona, která má začít platit na sklonku jara. Od 31. května bude zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami nahrazen takzvaným protikuřáckým zákonem.
„Protikuřácký zákon novelizuje zákon o specifických zdravotních službách a problematiku záchytných stanic do něj přesouvá. Nedochází zde však k žádným zásadním změnám a nadále budou tyto služby zajišťovat poskytovatelé zdravotních služeb,“ řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
