Výsledné technologické postupy, které vzejdou z výzkumu na českobudějovické vysoké škole, by chtěla zařadit do sériové produkce slévárna společnosti Motor Jikov. S tím se však počítá až na konci roku 2022.
„Nároky na kvalitu finálních produktů, dílů a jejich vlastností stále rostou, a přitom trh chce, aby byly stále lehčí. Často se nám stává, že se dostáváme až na samotné hranice toho, zda jsme schopni sami technologie vyvíjet a potřebné kusy vyrábět,“ vysvětluje generální ředitel strojírenského holdingu Motor Jikov Group Miroslav Dvořák.
Se žádostí o spolupráci se proto obrátil na vedení VŠTE.
Studenti a laboranti z Environmentálního a výzkumného pracoviště tak mají za úkol najít nové technologické postupy, jež by dokázaly snížit náklady na přípravu a výrobu taveniny a zvýšily účinnost čisticích postupů pro odlévání výrobků.
Cílem je také zkrácení časů od vylití kovu z tavicí pece po nalití konečného odlitku. Navíc mají akademici za úkol zvýšení životnosti zařízení a zkrácení doby nutných odstávek.
Cílem je také zkrátit čas ve výrobě
„Chceme ve výsledku nabídnout nové náročné výrobky pro automobilový průmysl s vyšší přidanou hodnotou. V tuto chvíli jsme sice teprve na začátku výzkumu, ale máme dostatek zkušeností, kvalitně vybavené laboratoře a víme, jak máme řešení hledat,“ říká jeden z vedoucích pracovníků Technicko-technologického ústavu Ladislav Socha, který projekt řeší společně s kolegou Karlem Grycem.
Vedení Motoru Jikov a zejména jeho divize Tlaková slévárna vnímá navázání spolupráce jako významný impuls pro svou další výrobu.
„Pokud chceme být v Evropě konkurenceschopní, musíme produkovat kvalitní komponenty v přijatelné výrobní době. Soustředíme se tedy na hledání co nejvhodnějšího tavitelného materiálu,“ podotýká ředitel pro projektové řízení Motoru Jikov Group Tomáš Prášil.
Podle něj je důležité, aby výsledné slitiny měly dobré vlastnosti ve všech ohledech.
„To se týká zejména materiálové a mechanické kvality odlitků. Vyrábět by se měly s co největší čistotou a bez produkce škodlivých plynů. Je to pro akademiky hotová alchymie,“ doplňuje.
Na řadu tak přichází celá řada experimentů, fyzikálního modelování a postupného ověřování správnosti objevených způsobů výroby. V případě, že se výzkumníkům podaří přijít na efektivní postup, přichází provozní testování ve slévárnách a rozsáhlá série zkušebních taveb doplněná o laboratorní experimenty. Celkové náklady na vývoj a inovace výroby součástek by měly dosáhnout 35 milionů korun s tím, že obě instituce získaly příspěvek 20,6 milionu korun od státní Technologické agentury České republiky.
