U Chotovin plánuje investor z Prahy průmyslový park. Zaujal ho prostor u dálnice a výhodné dopravní spojení mezi hlavním městem a Rakouskem.
Ze zemědělského půdního fondu (ZPF) tak odejmou několik hektarů úrodné půdy, což už schválil příslušný odbor krajského úřadu. Cena za vyjmutí je 4,7 milionu korun.
Jihozápadně od Chotovin má vyrůst průmyslový park se třemi halami. Prostor doplní menší stavby a parkoviště pro 12 nákladních a 127 osobních aut, čistička odpadních vod a zdroj pitné vody z hlubinného vrtu.
Záměr oznámila pražská projekční společnost RotaGroup zastupující budoucího investora.
Park ChotovinyPlocha areálu je sedm hektarů. Mají tam být tři jednopodlažní výrobní a skladové haly. Zastavěná plocha areálu dělá 4,5 hektaru, zeleň dva hektary. Tvořit ji bude 242 stromů a více než čtyři tisíce keřů. Osvětlení areálu bude šetrné k okolí. Nejbližší obytný dům je vzdálený 185 metrů. Předpokládaná doba výstavby jsou roky 2022 až 2025. Na staveniště padne 6,7 hektaru orné půdy nejvyšší bonity. |
„Původně chtěli postavit jednu obří halu, což se nám nelíbilo. Když projekt rozložili do tří menších, schválili jsme k tomu změnu územního plánu. K novému oznámení se budeme ještě vyjadřovat,“ vysvětlil Jan Jordák, místostarosta Chotovin.
Úpravy projektu podle přání obce potvrzuje zástupce oznamovatele. K vlastní stavbě potřebuje dokončit zjišťovací řízení a hodnocení vlivu na životní prostředí. Pak následuje územní rozhodnutí.
„S obcí jsme jednali už před rokem a projekt podle připomínek přepracovali,“ uvedl za RotaGroup Josef Brejcha.
Zastupitelé Chotovin původně kritizovali i nejasné využití hal. Podle upraveného projektu se mají v halách kompletovat součásti automobilů, jejich elektronická zařízení, případně vyrábět ruční elektrické nářadí. Provoz zaměstná 400 pracovníků v nepřetržitém režimu.
Budoucí logistické a výrobní centrum v polích na Táborsku je jen jedním z mnoha dalších, které rostou při dálnici D3 od Prahy po hranici s Rakouskem. Všechny mají společné, že se zemědělská plocha musí vyjmout z ochrany.
Podle stávajícího zákona o ochraně zemědělské půdy z roku 1992 rozhoduje o tomto vynětí do deseti hektarů kraj. Navíc při nejvyšší kvalitě půdy ji lze zlikvidovat jen ve veřejném zájmu, jako jsou třeba důležité stavby dálnic a železnic.
Agrární komora je bez šance
Na rostoucí úbytek zemědělské půdy teď upozorňují v předvolebních prohlášeních skoro všechny strany. Například podle exministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zmizí kvůli takovým stavbám v Česku denně osm hektarů zemědělské půdy, a je proto třeba zákon novelizovat. Odnětí nad pět hektarů půdy z ZPF by měla podle něj schvalovat ministerstva zemědělství nebo životního prostředí.
Ničení zemědělské půdy a kvalitní přírody průmyslovými a komerčními stavbami dlouhodobě kritizuje také Regionální agrární komora Jihočeského kraje.
„Takové projekty by měly vznikat v už zastavěných územích. Je sice logické, že se plánují podél dálnice, ale zemědělská půda je hodnota pro budoucnost a neumíme si jí dostatečně vážit,“ míní ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Agrární komora však nemá k odnětí půdy ze ZPF žádné kompetence. V podobné situaci jsou ekologická sdružení, například spolek za záchranu krajiny Calla, který se k průmyslovým stavbám v krajině pravidelně vyjadřuje.
„Obec upravila pro investora územní plán, takže se to bere jako stavba ve veřejném zájmu. Proti tomu nemůžeme v takových případech ani nic namítat,“ poznamenal Jiří Řehounek z Cally.
Vážit půdy si přitom přestávají i samotní zemědělci. V případě Chotovin jsou vlastníky polí zčásti místní obyvatelé a obyvatelé Táborska, většinou restituenti. S developerem už mají předběžné dohody.
Podobně prodávají bohatým investorům zemědělské pozemky i další soukromníci v kraji. Před několika lety se tak stalo například v Hrdějovicích u Českých Budějovic, kde developer skoupil od místních pole a louky pro stavbu logistického centra. To nakonec nevzniklo kvůli námitkám samotných obyvatel i okolních obcí.
Chotoviny s 1 800 obyvatel se přitom snaží o vlastní rozvoj. Naráží však na nedostatek pitné vody, kterou chtějí řešit podobně jako další obce na Táborsku napojením na dálkový vodovod z římovské vodní nádrže. Vrty, z nichž obec čerpá vodu, už nestačí. „Proto ji nedodáváme průmyslovým stavbám, jako bude tato,“ uvedl Jordák.
Průmyslový areál spotřebuje podle propočtů ročně až 18 tisíc krychlových metrů pitné vody, kterou bude čerpat ze svého hlubinného vrtu.
