Nejen proslavenou Černou věž mohou nabídnout České Budějovice. Vodárenská věž se tyčí nad rušnou silnicí nedaleko centra krajského města. A turisté, ale i místní, by ji neměli při svých výletech vynechat.
V bývalé městské věžové vodárně, kterou dokončili v blízkosti tehdejšího Lučního mlýna v roce 1724, průvodci zavedou návštěvníky zejména do historie českobudějovického vodárenství. Lidé se tu tak například dozvědí, jak se díky věži napájela Samsonova kašna na náměstí, jak se v minulosti hledal vhodný vrt na pitnou vodu pro celé město, a mnoho dalších zajímavostí.
„Víte, proč má věž okna jen ze dvou stran?“ ptala se například při jedné z komentovaných prohlídek návštěvníků 18letá průvodkyně Klára Anna Keclíková. Na správnou odpověď ale nikdo nepřišel.
„Protože dříve chtěli, aby věž byla hezká jen ze severní a východní strany, odkud na ni bylo z města vidět. Na ostatních stranách byly jen pole a bažiny a tam už věž nikoho nezajímala,“ rozesmála Keclíková návštěvníky.
„Turisty na věži provázím už druhým rokem. Moje mamka pracovala v Čevaku, a protože věděla, že mám ráda historii, tak mi to nabídla. Navíc věž se mi vždycky líbila. Nejvíce mě na mé práci překvapuje asi to, jak je každá prohlídka s lidmi úplně jiná. A na samotné věži mám ráda, že je na ní krásně vidět historie,“ dodala jedna z průvodkyň.
Barokní věž přestavěli do novogotického stylu
Lidé, kteří se dopředu u Čevaku na prohlídku zaregistrují, se ve věži dostanou až do výšky zhruba třiceti metrů přímo pod válcovou nádrž o objemu 250 metrů krychlových. Podívají se i na tři filmy, jež průvodci promítají přímo na stěny věže či na stěnu bývalého vodojemu.
Letošní novinkou komentovaných prohlídek je výstava metr vysokého modelu vodárenské věže z lega. Ten postavil Tomáš Kašpařík z 6 319 dílků a 123 druhů kostek.
Historie českobudějovické vodárenské věže sahá do počátku 18. století. Zásobovala kašnu na současném náměstí Přemysla Otakara II. Pohon vodárenského čerpacího zařízení zajišťovalo vodní kolo osazené na náhonu Lučního jezu.
Součástí původní vodárenské věže byla u její západní stěny přistavěná patrová budova, v jejímž přízemí se nacházelo čerpací zařízení. Odebíraná říční voda se vytlačovala do nádrže umístěné ve vrcholu věže, odkud gravitačně odtékala do města a do Samsonovy kašny. V roce 1882 původní barokní věž přestavěli do novogotického stylu.
Ve 20. století zástavba Českých Budějovic postupně přerostla výškové možnosti vodárenské věže. Proto dokončení vodárenské nádrže Římov v roce 1978 a úpravny vody Plav v roce 1981 vedlo k ukončení užívání věžového vodojemu jako součásti městského vodovodu. Dnes věž slouží jako turistická atrakce a také jako recirkulační okruh vody autorizované zkušebny vodoměrů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
