Původní koryto řeky Vltavy je dnes známé jako slepé rameno Malše. V minulosti...

Původní koryto řeky Vltavy je dnes známé jako slepé rameno Malše. V minulosti se tu lidé koupali u jezu. | foto: Jiří Fuka

Narovnaná Vltava. Řece v Budějovicích vzali 1,5 km, zbyl jez bez vody

  • 1
Pojďme se vydat proti proudu času i řeky Vltavy v Českých Budějovicích. K letům šedesátým, kdy doznala obrovských změn, až k počátkům minulého století, kdy se měnila, aby město lépe odolávalo častým povodním. Je to cesta od Českého Vrbného na jih směrem k soutoku s Malší a dál k Rožnovu.

Už jen velcí pamětníci vědí, jak romanticky se koryto v Českých Budějovicích kroutilo a nabízelo úplně jinou podobu, než ji známe dnes.

Vltava byla od Suchomelu na severu Budějovic podél Kněžských Dvorů o jeden a půl kilometrů delší, než ji „narovnali“. Někde uvádějí o 1,7, jinde 1,3 kilometru.

„Zajímavá podívaná na dvacet kanoistů, osmahlých, zdravých těl s napřaženým pádlem v rukou, většinou v pokleku stylem kanadských Indiánů, mocným tempem od startu vyrážejících. U obrovského jezu Suchomelova mlýna drží se všichni k levému břehu, vyskočí a hbitě travou přetáhnou, netrvá to déle jak 1 - 1,5 minuty,“ psalo se o jednom ze závodů v Národních listech v roce 1926.

To ještě bylo řečiště zakroucené a u mlýna Suchomel se Vltava dělila, aby mohla voda živit mlýn a zároveň tudy šlo plavit dřevo. „Ještě jsou tady dobře patrné zbytky kamenného jezu, podívejte,“ ukazuje Ivan Hansa. Jeho rodina má opodál firmu a s místem je spjatá po několik generací. Někteří z předků se v mlýně také narodili a také byli jedni z prvních, kteří se nadšeně věnovali kanoistice a vodáctví v Budějovicích.

Na suchu jez zůstal od roku 1967. Předtím tehdejší vodohospodáři rozhodli o další části regulace Vltavy a jejím zmíněném zkrácení. Zmizel tak velký meandr směrem k východu, na kterém Suchomel byl. Narovnání řeky úzce souviselo se stavbou jezu u Českého Vrbného.

Část původního koryta nad jezem pak zavezli, ale z leteckého pohledu a také přímo na místě je dodnes dobře patrné, kudy Vltava vedla. Bývalé koryto nyní zčásti napájí Dobrovodský potok. A mezi Suchomelem a areálem firmy Bosch je táhlé stromořadí, které dřív bylo hrází. Místo vybízí k pěším procházkám i výletům na kole. Když návštěvník přijde přímo k bývalému korytu, je jeho nejbližší okolí značně zanedbané. Každá větší voda tam přinese PET lahve a další odpad, opodál je navíc skládka.

Mnozí lidé se tak domnívají, že by si lokalita zasloužila pozornost a úpravy. „Příležitostí ke zvýšení atraktivity Budějovic je obnova jednoho ze tří původních říčních ostrovů tvořený rameny Vltavy u bývalého renesančního mlýna Suchomel. Nejstarší zachovalý kamenný jez na celé řece stále existuje. Dočká se obnovy jez a zlikviduje se konečně skládka navezená do koryta, nebo bude pokračovat zástavba průmyslových objektů podél řeky?“ napsal před nedávnem MF DNES architekt Vladimír Musil, předseda Klubu přátel města Českých Budějovic.

Slavné maratony do Prahy

Dál směrem proti proudu se Vltava vrací do původní trasy a míří k Dlouhému mostu a do centra Budějovic. Tady je dobré připomenout, že v minulém století byly na řece ještě takové podmínky, že se od 20. let až do roku 1959 konal tehdy slavný vodácký vytrvalostní závod, který měl start u Sokolského ostrova a končil až v Praze. Účastníci museli za dva dny urazit 188 kilometrů.

Ti nejlepší čtyři etapy po řece zvládli dohromady za 13 až 16 hodin, podle toho, kolik bylo při konkrétním ročníku vody. Zajímavostí je, že jako první hodně zrádné místo byl označován jez v Českém Vrbném. Tam mohli závodníci nabrat první velký náskok, nebo naopak ztrátu.

Ale zpátky blíže centru mezi most na Strakonické a Sokolský ostrov. Tam se velké změny neudály v 60. letech jako u Suchomelu, ale s regulací se tam začalo už o 40 let dříve. Přestože je to návrat více do historie, události jsou to více známé.

Město pravidelně muselo čelit povodním

K zásahu se odborníci odhodlali, protože město muselo pravidelně čelit povodním. Ty největší se datovaly k rokům 1888, 1890, 1920 a 1925. Státní regulační komise tak rozhodla o rozsáhlé úpravě Vltavy a částečně i Malše.

Jak závažný to byl krok, dokazuje, že první návrh na regulaci byl na stole už v roce 1892, ale po mnoha odkladech se s první ze tří etap začalo až v roce 1923. Trochu to lze přirovnat k současným odkladům ohledně úprav Malše.

První etapa se týkala úseku od tehdejšího železničního mostu na plzeňské trati, který byl mnohem blíže k městu než ten současný, k Dlouhému mostu. Při druhé v letech 1927-1932 se pracovalo přímo v centru, především na Sokolském ostrově. Tady se objevuje další historická perlička, z důvodu těchto změn se oblíbený ostrov zmenšil přibližně o třetinu své plochy, ale zároveň ho o jeden metr zvýšili.

A dopad to mělo na jedno z nejznámějších míst Budějovic pod Piaristickým náměstím u dnešního Hotelu Budweis. Musel být stržen pevný jez U Valchy a zasypali i jez u Předního mlýna. Hlavní koryto Vltavy se díky tomu vyhnulo centru, narovnali ho a rozšířili.

Původní tok u hradeb dnes všichni znají jako slepé rameno Malše. U Dlouhého mostu pak vyrostl Jiráskův jez, který je 3,5 metru vysoký a pohyblivý, jeho součástí jsou ocelové bubny, které jde vytáhnout nad hladinu. Vedle něj dál zůstávala propust pro voroplavbu.

Na poslední, třetí etapu se dostalo v letech 1935-1940 a týkala se části od soutoku s Malší po Stecherův mlýn. Na ní je nejzajímavější stavbou Trilčův jez s elektrárnou. I ten má vorovou propust, ale pro vodáky je označován jako nesjízdný.

Přesto existují nostalgické záběry například s Karlem Čáslavským a jeho televizním pořadem Hledání ztraceného času, kde ještě vodáci místem vesele proplouvají. V roce 2014 město znovu mluvilo o splavnění, ale dodnes vodáci končí většinou dál proti proudu v Boršově nad Vltavou.