V tropických dnech se hodně obyvatel Budějovic vyhýbá hlavnímu náměstí Přemysla Otakara II. Některé alespoň přiláká mlžítko, pod kterým se chladí a pobíhají především děti. Pro velký úspěch radnice plánuje podobné vodní prvky instalovat i jinde.
„Oproti loňsku přibudou mlžítka v Široké ulici a další už funguje na Lannově třídě. Nápad umístit tento prvek do Široké vzešel z participativního rozpočtu, tedy jako námět jednoho z obyvatel města,“ zmiňuje Tomáš Kubeš ze Správy veřejných statků.
Jako každý rok navíc při dlouhotrvajícím horku pokračuje zkrápění ulic pomocí techniky. „Což jistě přispívá k většímu komfortu obyvatel v horkých dnech,“ přidává Kubeš.
Připomíná i jeden dlouhodobý záměr, na který před časem upozornili zástupci radnice. Jde o pocitovou mapu, která má přispět ke snížení teploty v ulicích. Zájemci ji mohou vyplnit na webu adaptuj-cbudejovice.cz.
 |
Tam na mapě označí například místa, kde jim je horko, nebo kde se naopak cítí při vedrech dobře. Je také možné označit místo, kde by mělo být podle dotyčného více zeleně. Na webu je i anketa. Výstupy mají být součástí Adaptační strategie Českých Budějovic na změnu klimatu.
„Fungování města nejlépe znají ti, kteří se v něm pohybují. Proto chceme využít znalostí a zkušeností místních a zapojit je do přípravy plánu na zvýšení odolnosti Budějovic vůči suchu, horku nebo třeba přívalovým dešťům,“ vysvětluje náměstek primátora Ivo Moravec.
Nápady do konce července
K tvrdým vědeckým datům z leteckých snímků teplotní mapy nebo studií dostupnosti zeleně pak doplní postřehy a názory obyvatel. „Získáme mnohem věrnější obraz o fungování města a budeme moci navrhnout skutečně účinná opatření,“ vysvětluje Martin Ander z Nadace Partnerství, která se podílí na zpracování Strategie.
Podněty mohou zájemci podávat do konce července. Cílem je vytvořit plán, který pomůže lépe čelit vlnám veder, sucha či přívalovým dešťům.
Vedení budějovické radnice se také snaží apelovat na investory soukromých projektů, aby využívali například zelené střechy a další podobná řešení. To by se mělo objevit třeba na nově budovaném Kauflandu mezi sídlišti Máj a Vltava.
Zelená střecha. Budoucnost?
I v Táboře se snaží osvěžit turisty a obyvatele pomocí vodních prvků. „Pítka jsou mimo jiné na třídě 9. května u obchodního domu Dvořák, na náměstí TGM, na Křižíkově náměstí či na nábřeží Jordánu. Celkem jich je osm. Mlžítko řešíme s odborem životního prostředí, vynasnažíme se ho instalovat ještě letos. Máme prakticky uprostřed města nádrž Jordán, kterou občané využívají k ochlazení. Čistotu vody tam aktuálně řešíme instalací srážecí stanice fosforu,“ shrnuje mluvčí táborské radnice Luboš Dvořák.
Město řeší plán výsadby stromů a koncepci takzvané modrozelené infrastruktury na Pražském sídlišti. A firma Bytes letos chystá stavbu zelené střechy na paneláku v Berlínské ulici na Sídlišti nad Lužnicí.
Také v Jindřichově Hradci mají velkou vodní plochu, kterou je rybník Vajgar, a městem protéká Nežárka. Zajišťují dostatek vláhy a svým způsobem i své okolí ochlazují.
„I tak je ale sucho problém a snažíme se dělat řadu věcí, abychom vodu na území města co nejefektivněji zadrželi. Už druhým rokem provádíme na některých místech takzvanou mozaikovou seč, kdy se některá místa záměrně ponechávají k růstu vysoké trávy,“ zmiňuje mluvčí města Eliška Čermáková. Vyšší tráva lépe zadrží v zemi vláhu a daří se tam živočichům.
V Hradci dále letos vysázeli více než 230 stromů v Mertových sadech. „Loni jsme také vyzkoušeli pilotní projekt parkoviště, které má ekologický povrch, je propustné pro vodu a přitom speciální mikroorganismy v podloží parkovací plochy ekologicky rozkládají ropné látky z aut,“ říká Čermáková.
Vodní prvky mají i ve Strakonicích. „Již před časem jsme instalovali na dvě frekventovaná místa mlžítka, která měla a stále mají obrovský úspěch,“ líčí mluvčí radnice Markéta Bučoková.
Dlouhodobě je to pak především zeleň, kterou odbor životního prostředí Strakonic nechává vysazovat uvnitř města. Ta poskytuje nejen stín, ale i zvlhčení vzduchu a kyslík. Vyloženě koncepci Strakonice nemají, ale podle mluvčí je trendem snižování zpevněných ploch ve prospěch travnatých a záhonů či alejí.
„Máme výhodu, že téměř v centru je obrovský park Podskalí, kam se mohou lidé před spalujícími slunečními paprsky uchýlit,“ dodává Bučoková. Místní pak mohou své podněty také zadávat do pocitové mapy.
To v Prachaticích letos žádné novinky pro boj se suchem a ochlazením nedělají. „Ve městě máme dostupná dvě pítka, a to v centru na Velkém náměstí a takzvaný Pivovarský pramen v ulici Osecká na okraji sídliště,“ tvrdí Zdeněk Rubeš, technik odboru komunálních služeb a dopravy.
„Dlouhodobější opatření v boji proti zvyšujícím se teplotám v ulicích neplánujeme. V případě mimořádných teplot bychom přistoupili ke kropení ulic. Město je z velké části obklopené lesy, což ve spojení se vzrostlou zelení ve městě přispívá k tlumení teplotních extrémů,“ vysvětluje Rubeš. I v Prachaticích mohou obyvatelé využívat participativní rozpočet k návrhům opatření.
