Správa parku totiž nepožádala o kácení jednotlivých stromů, ale o celý "soubor opatření". Proto bude muset ještě zpracovat posudek, jaký vliv bude mít kácení na přírodu.
"Ve svém rozhodnutí ministr Chalupa nařídil řediteli Janu Stráskému učinit veškerá nutná legislativní opatření v souladu se zákonem. Musí tak nejprve nechat posoudit vliv plánovaného kácení na vzácnou přírodu. Musí získat i speciální výjimky, jež pro plánované kácení zruší platnost zákona, podle kterého se v národním parku nesmí ničit přírodní ekosystémy," vysvětlil aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Pro vedení parku to znamená značné zkomplikování původních plánů. Při doplňování chybějících povolení totiž nepůjde jen o pár razítek a papírů. Vypracování posudků vlivu na životní prostředí, takzvané posouzení EIA, trvá běžně i několik měsíců.
Správa parku se tak do kácení pustí nejdříve v červenci, těsně před letním rojením kůrovce. V tu dobu už by mohla mít potřebná povolení.
Co způsobí větší škodu: kácení nebo kůrovec?
Náměstek ředitele parku Tomáš Hlavatý potvrdil, že Hnutí DUHA má v postupu pravdu. "Ministerstvo řeklo, že tím, že správa parku žádá o soubor opatření, tak by už mohlo dojít k vlivu na životní prostředí. Proto je třeba zpracovat posudek. To může trvat měsíce," přiznal Hlavatý.
Zjednodušeně řečeno správa parku si musí nechat zpracovat posudek, zda vykácení dotčených míst udělá menší škody, než když se stromy ponechají napospas kůrovci.
Oblasti, kterých se toto týká, jsou třeba Ptačí potok, Modravské slatě, Hraničník, Radvanovický hřbet, kaňon Křemelné či hraniční hřeben mezi Poledníkem a Ždánidly.
Hnutí DUHA věří, že posudek vyzní nakonec ve prospěch ponechání přírody a ke kácení v cenných lokalitách vůbec nedojde.
