Ministr povolil kácení stromů s kůrovcem v srdci Šumavy, ale jen ručně

  10:20aktualizováno  12:51
V některých částech nejcennějších chráněných zón Šumavy se budou moci kácet stromy napadené lýkožroutem smrkovým. Podmínkou je, že ručně. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zakázal také letecké postřiky a užití biocidních látek.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (uprostřed) přijel i do ostravské chemičky Borsodchem MCHZ. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Úplně bez zásahů mají zůstat rašeliniště. Na celém území jsou vyloučeny letecké postřiky, do prvních zón nesmí mimo zpevněné cesty a silnice vjíždět těžká technika. Ministr v prvních zónách zakázal také použití jakýchkoli biocidních prostředků.

Zákaz kácení

Pod Vltavskou cestou
Černohorský močál
Cikánské slatě
Mlynářské slatě
Rybárenská slať
Prameny Vltavy
Novohůrecké slatě
Soutok, Vysoké lávky
Jezerní slať
Mezilesní slať
Chalupská slať
Velký bor
Kaňon Křemelné
Kotlina Valné
Silnice
Medvědice
Hučinka
Oslí les
Kaliště
Úval
část první zóny Smrčina

Ojedinělé kácení:
Paštěcké stráně
Tetřevská slať
Mezilesní slať
Buková slať
Ždárecká slať
Silnice

V praxi to znamená, že se v nejpřísněji chráněných zónách kácet bude, ale jen ručně, motorovou pilou. Všechny stromy se odvětví, zbaví kůry a zůstanou ležet na zemi, aby mohly zetlít. Odkorněním se kůrovec zničí mechanicky - tedy rozdrtí.

"Kácet se nesmí v oblasti rašelinišť, kam patří například zóna Pod vltavskou cestou, Černohorský močál, Cikánské slatě a Mlynářské slatě či Prameny Vltavy, Medvědice, Kaliště a další," jmenoval ministr. "Těmito kroky chceme zachovat jádrové území Národního parku Šumava a ponechat je k samovolnému vývoji ve styku s Bavorským národním parkem," dodal.

V druhých bezzásahových zónách ministr navrhl nepoužívat biocidní látky na živé stojící stromy a tam, kde jsou stanoviště ovlivněna vodou. Ani zde nejsou povoleny letecké postřiky.

Kácení probrali místo po místu

Chalupa o tom rozhodl během nočního jednání, při němž se setkal s krizovým ředitelem šumavského národního parku Janem Stráským a odborníky. Stráský šel na jednání s tím, že podporuje myšlenku kácet stromy v dosud bezzásahových zónách.

"S panem Stráským jsme si prošli místo po místu, probrali jsme si charakteristiku a přístupnost území. Na základě toho vznikl tento návrh, který jsem ještě ve dvou či třech bodech upravil," dodal Chalupa.

Nyní je podle něj na Stráském, kdy s úpravami koncepce začne a kdy nastane samotné kácení. Aby mohl Stráský všechna opatření odstartovat, musí nejprve učinit všechna nutná legislativní opatření. Chalupa uvedl, že mu s tím ministerstvo pomůže. "Pan Stráský má rovněž za úkol založit pravidelný informační dispečink a o kůrovcových těžbách objektivně informovat širokou veřejnost," dodal ministr.

Zdůraznil, že jeho návrh je kompromisem. "Ředitel Stráský mi na základě závěrů pracovní skupiny předložil odborně a logisticky dobře připravený plán. Za tuto práci mu chci poděkovat," hodnotí materiál Chalupa.

Zároveň dodal, že ve svém následném rozhodnutí musel zohlednit i další specifické aspekty spojené s ochranou přírody národního parku. V úpravě respektoval práva nestátních vlastníků lesa, se kterými Národní park Šumava sousedí.

Zásah je menší než dříve, míní Chalupa

Podle zpráv z ministerstva se proti kůrovci zasahovalo v bezzásahových prvních i druhých zónách i v předchozích letech.

"Podle nových zjištění ministerstva životního prostředí bylo například v roce 2010 uděleno 115 výjimek k povolení kácení stromů, které významně zmenšily rozsah bezzásahových zón," informoval Chalupa.

Nově přijatý Chalupův návrh má tedy přinést mnohem menší zásah. A to jen tam, kde je to nezbytně nutné pro další budoucnost parku. Skutečné bezzásahové zóny letos podle Chalupy zaberou 12 800 hektarů, podle Stráského koncepce měla bezzásahová zóna tvořit jen 10 135 hektarů.

Nová koncepce zásahu proti lýkožroutu smrkovému na Šumavě
Nová koncepce zásahu proti lýkožroutu smrkovému na Šumavě

Nová koncepce zásahu proti lýkožroutu smrkovému na Šumavě

Otázka, zda kácet v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku napadené kůrovcem, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost.

Hnutí Duha

"Je zřejmé, že ministr Tomáš Chalupa zcela nevyhověl návrhu Jana Stráského a některá z nejcennějších míst Šumavy z plánovaného kácení vyjmul. Stromy tak zůstanou stát například u Černohorského močálu nebo v oblasti Rybárenské a Mlynářských slatí. Hnutí DUHA se ale potřebuje se stanoviskem ministra blíže seznámit, protože právě detaily mohou být velmi důležité pro rozhodnutí o našem dalším postupu," řekl ředitel Hnutí Duha Petr Machálek.

"Bez ohledu na stanovisko ministra se nyní v nejcennějších šumavských oblastech stejně kácet nesmí, protože by to bylo v rozporu s několika zákony," dodal.

Před ministerstvo životního prostředí přišlo ve čtvrtek kolem 150 demonstrantů, kteří protestovali proti kácení. Žádali ministra, aby nerozšiřoval plochu, na níž se smí stromy napadené kůrovcem porážet. 

Stráský ještě předtím, než o kácení rozhodl ministr životního prostředí, nechal v lesích označit stromy napadené kůrovcem. Tisíce šumavských smrků dostaly oranžový puntík. Podle Stráského se jednalo o podrobný monitoring výskytu kůrovce v prvních zónách.

Ekologové varují, že kácení zlikviduje vzácnou divokou přírodu a dojde k nevratné devastaci tohoto území. Podle odhadů Hnutí Duha vznikne v národním parku kvůli těžbě o 3 až 5 tisíc hektarů holin více, než kdyby se postupovalo stejně jako dosud, kdy správa parku těžila napadené stromy pouze na hranici těch nejcennějších území.

Proti kácení se bouří také vědecká sekce Národního parku Šumava, kterou Stráský rozpustil. Její členové však založili stínovou sekci. Podpořilo je i sedm bývalých ministrů životního prostředí, a to Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Libor Ambrozek, Petr Kalaš, Martin Bursík, Jan Dusík a Rut Bízková.

Srovnání rozsahu bezzásahových zón na Šumavě

Srovnání rozsahu bezzásahových zón na Šumavě

Autoři: ,

  • Nejčtenější

Skončíte s rozdrceným tělem a roztříštěnými kostmi, hrozí čínský prezident

Čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě Nepálu pohrozil, že kdokoliv se pokusí rozdělit Čínu, skončí s "rozdrceným...

Syrská armáda se přesouvá k severním hranicím, aby odrazila turecký útok

Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit turecké agresi vůči...

Zeman nastoupil v doprovodu dcery do nemocnice, zůstane tam do neděle

Prezident Miloš Zeman přijel v doprovodu ochranky a své dcery Kateřiny na interní kliniku Ústřední vojenské nemocnice v...

Johnson neprosadil dohodu s EU. Pak si řekl i neřekl o odklad brexitu

Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra...

Pusťte mě ven, volal mrtvý muž z hrobu. Pozůstalí se jen smáli

Pohřeb irského vojáka Shaye Bradleyho byl v mnoha ohledech velmi neobvyklý. Po umístění rakve se z hrobu začal ozývat...

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Vpád rakouských stíhaček byl unikátní. Piloti skončili na poli u Prahy

Před pětapadesáti lety přistály s problémy na lánech u Ořecha dva rakouské letouny. Jeden z nich se převrátil v příkopu...

Čeští vědci chtějí vypěstovat odrůdu superpšenice, která vydrží sucho

Brzy se na polích možná bude vlnit pšenice, jejíž sklizeň neovlivní sucho, bude odolnější vůči chorobám a škůdcům, a...

Aby ženy i ve vězení zůstaly matkami. Pomoci jim má zvláštní program

Pro ženy je odloučení od potomků mnohem větší utrpení než pro muže, své o tom vědí trestankyně z ženské věznice v...

Rodiče „šťastné loutky“ hledali pomoc, čeští experti kývli na výzkum

Kvůli častému smíchu se pacientům s Angelmanovým syndromem přezdívá „šťastné loutky“. Další příznaky už ale tak veselé...

Najdete na iDNES.cz