Ve městě vzdáleném více než 400 kilometrů od Kyjeva bydlí její otec, strýc a bratranec s rodinou.
„Ve čtvrtek, v první den útoku, jsem v šest ráno volala bratranci. Probudil je výbuch, kybernetický útok vyřadil letiště a na moři se objevili výsadkáři. Pak začali bombardovat muniční sklady, v jejichž blízkosti žije otec. Otřásl se jim dům, vypadla skla. Všichni byli vyděšení, nikdo to nečekal. Do poslední chvíle jsme nechtěli věřit, že k válce dojde,“ líčila v sobotu osmačtyřicetiletá Morozova, jež má další příbuzné v západní části Ukrajiny.
Na hotelu čekají, co bude dál
Bratranec se ženou a malým dítětem se rozhodl z města odjet do bezpečí. Měl štěstí, že měl plnou nádrž. U čerpacích stanic se totiž tvořily dlouhé kolony. Vyrazili za město, kde mají domek další příbuzní.
„Tam viděli další výbuch. Byl to ostrov, na kterém kladlo odpor a následně zahynulo třináct ukrajinských vojáků. Pak odjeli do Moldavska, tento stát přijímal i Ukrajince. Jeli celou noc a dostali se do bezpečí. Jsou na hotelu a čekají co bude dál,“ popisovala Morozova.
A hned navázala, že v Oděse, na kterou ruská vojska stále útočí, pořád zůstává její otec a strýc.
„Město čelí stále dalším útokům, ale ukrajinská armáda statečně drží obranu Oděsy ze všech stran, nepouští ruské lodě k přístavu v Černém moři, nedokážou se tak přiblížit k městu,“ informovala v sobotu.
Informace Ruska o válce se podle ní nezakládají na pravdě. „Sledovali jsme ruské zprávy, vystoupení Vladimira Putina jsou předtočená. Je tam velká propaganda, vystupuje jako mírotvůrce, hrdina, který jde zachránit ukrajinský lid od neonacistů, banderovců, včetně ukrajinského prezidenta jako hlavního neonacisty,“ upozornila Morozova.
„Jsem hrdá na Českou republiku, jak se k celému problému postavila. Jediný, kdo dokáže Putina zastavit, je jednotná Evropská unie a NATO,“ dodala.
Právě vědomí, že na válku nejsou sami, drží podle jejích slov Ukrajince nad vodou. „V prvních okamžicích měli pocit, že zůstali sami, napospas Rusům. Teď si uvědomují, že se jim dostane pomoci. Jsme stále v kontaktu. Ujišťujeme je, že my – jako jednotlivci i Česká republika – jsme s nimi a uděláme pro ně vše potřebné. To jim trochu zvedá náladu,“ podotkla Morozova.
Současně se i někteří Ukrajinci žijící na jihu Čech rozhodli vyrazit bránit svou zemi, aniž by čekali na povolávací rozkaz. „Třeba dvaadvacetiletý kolega mého syna se v pátek rozhodl, že sbalí kufry a jede na Ukrajinu, kde má celou rodinu. Říkal, že nemůže jen tak nečinně přihlížet,“ řekla žena.
Opačným směrem se v sobotu za Viktorijí Morozovou rozhodlo vydat z Ukrajiny asi osm příbuzných. Na jih Čech by měli dorazit v půlce týdne. Další lidi ale válka uvěznila v ukrajinských městech.
„Jeden z mých příbuzných bohužel zůstal zablokovaný v Charkově. Moje známá zase nestihla včas odvézt svou maminku z Kyjeva. Sledujeme situaci, věříme, že se všem podaří dostat do bezpečí,“ doufá.
Kraj chystá bydlení
Pro ty, kteří dorazí na jih Čech, či Ukrajince zde žijící, pomoc připravuje i krajské asistenční koordinační centrum. Zatím je problém, že někteří postižení nevědí, kde ji mají vlastně začít hledat.
„Veškeré informace budou v nejbližších dnech uvedené na webu Jihočeského kraje, a to jak pro rodiny Ukrajinců, tak občany, kteří budou chtít pomoci. Budeme se maximálně snažit pomoc zprostředkovávat a zajišťovat,“ řekla vedoucí oddělení krizového řízení na hejtmanství Marta Spálenková.
„Připravujeme pomoc pro všechny, kteří budou nuceni opustit svoje domovy, a chystáme pro ně ubytování,“ navázal hejtman Martin Kuba.
