PaličkováníZpůsob spojování většího počtu (4 až 800) nití vzájemným překřížením a stáčením. Paličkování se provádí jako ruční práce nebo na speciálních strojích. Jeho účelem je zhotovení plošné průhledné textilie - krajky. Zdroj: Wikipedie |
Obec koupila dům na náměstí a plánuje zde udělat právě muzeum. "Loni jsme měli výstavu krajky v hornorakouském Hirschbachu, kde je muzeum malovaného nábytku. Tamní starosta mi řekl, že by se rádi přijeli podívat do našeho muzea," vypráví sedlický starosta Jiří Rod.
"Nemohl pochopit, že žádné nemáme, když tu má krajka takovou tradici. Uvědomil jsem si, že s tím musíme něco udělat."
Shodou okolností se pak začala prodávat právě stará budova vedle obecního úřadu. Původně zde byl obchod s potravinami, půda byla nevyužitá. Lepší umístění si starosta nemohl přát.
Dům stál 1,1 milionu korun, z čehož je patrné, že není v nikterak dobrém stavu. V roce 1987 byl dokonce určen k demolici. Zásadní rekonstrukce bude nutná.
Starosta Rod plánuje, že by se budova měla kromě muzea stát společenským centrem obce. "Řada spolků se nemá kde scházet. Není tu žádný sál, takže chodí do zasedačky na úřadě. Někdy tam ale bývá výstava a pak musí do hospody," uvádí. Krajkářské muzeum by bylo v prvním patře.
V obci funguje obchod s krajkami
Vzhledem k dlouhé tradici krajky má řada místních rodin po půdách exponáty, co nastřádaly po několik generací. "Jen tak někomu to nedají, ale pokud tu bude muzeum, jsou ochotni to věnovat," říká Rod.
Obec plánuje využít i velký dvůr mezi zakoupenou budovou a úřadem. Zde se mohou konat různé kulturní akce a také trhy. Velkou výhodou je, že dvůr je uzavíratelný. Jedinou překážkou jsou zatím peníze, které jsou na rekonstrukci potřeba. Sedlice by proto chtěla využít grantu v rámci přeshraniční spolupráce s německými a rakouskými obcemi, kde jsou také muzea lidových řemesel. A v budoucnu pořádat i společné kulturní akce.
V obci již deset let funguje obchod s krajkami a pomůckami pro paličkování. Na starosti jej má Martina Srbová, která vede i kurzy paličkování. "Děti ke krajkám vedou maminky a babičky, takže zájem je tu trvalý," podotýká Srbová.
První písemná zmínka o krajce na Prácheňsku sahá do poloviny 16. století. Největší rozmach krajkářství byl v 18. a 19. století, kdy na Sedlicku paličkovaly celé rodiny. V roce 1899 zde byla založena první krajkářská škola. Paličkování se v obci učí dodnes formou zájmových kroužků. Zvládnout toto řemeslo však není vůbec lehké. Trvá to několik let.
"Je třeba umět 30 technik a neustále se učit. Já paličkuji od druhé třídy a stále objevuji nové věci," podotýká 42letá Srbová, jejíž nejnáročnějším výrobkem byla replika povlečení císařovny Sissi pro rakouský Schönbrunn.
