„Je to historický moment. Tak významnou a nákladnou ekologickou investici jsme zatím nedělali. Tímto opatřením nezlepšíme jen ovzduší v Budějovicích, ale výrazný vliv to bude mít na celé jižní Čechy,“ řekl předseda představenstva teplárny Miroslav Houfek.
Teplárna má dva uhelné kotle s celkovým výkonem 300 tun páry za hodinu. V nich ročně spálí až 300 tisíc tun hnědého uhlí s nízkým obsahem síry. Jenže toho je na trhu stále méně a jeho kvalita klesá. Odsíření proto bylo nezbytně nutné.
A to i vzhledem přísnějším evropským limitům, které vstoupí v platnost v letech 2016 až 2019. „Budějovická teplárna je jednou z prvních, kterým se díky odsíření podařilo přísnější limity splnit. Nová pravidla budou platit od 1. ledna 2016, nicméně Česká republika si vyjednala přechodný režim až do roku 2020,“ upozornil náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.
Vedle odsíření dvou kotlů byla součástí rozsáhlé investice za 472 milionů korun také instalace technologie, která sníží emise dusíku. K odsíření použila teplárna metodu mokré vápencové vypářky spalin, při níž vzniká takzvaný energosádrovec.
Úpravy se tak týkají jak primárního systému, což znamená výměnu uhelných kotlů za ekologičtější, tak sekundárního systému, který odstraňuje již vzniklé škodliviny.
Čtvrtečním slavnostním spuštěním ovšem rozsáhlá operace neskončila. „Před námi je nyní zkušební provoz a prokázání garantovaných parametrů. Z dosavadních údajů ale vyplývá, že všechno, čeho jsme měli dosáhnout, se podařilo splnit,“ poukázal František Paulík, výrobní ředitel společnosti Tenza, která odsíření prováděla.
Podle něj byla práce v budějovické teplárně v mnoha případech velmi složitá. Všechno muselo probíhat za provozu, což znamenalo, že odstávky jednotlivých úseků byly co nejkratší. „Potýkali jsme se s nedostatkem prostoru. Velké množství předmontážních prací se musí dělat přímo na místě a to nebylo snadné,“ dodal Paulík.
Před spuštěním museli udělat pracovníci více než 180 provozních zkoušek. Vše muselo být zabezpečeno tak, aby nebyla ohrožena dodávka tepla do města i průmyslovému sektoru, která je nutná i přes letní provoz.
