Na Šumavě za dob starých horalů nosil dárky místo Ježíška zlatý kůň

  10:21
Hospodář dobytku na Štědrý den dával kus vánočky do krmení. Vánočních tradic bývalo na staré Šumavě mnoho. Dnešní obyvatelé už je nedodržují. Dávné obyčeje si s sebou odnesli vystěhovaní horalové.
Sněhem zaváté cesty u hraniční Bučiny vyšlapávali voli v spřežení.

Sněhem zaváté cesty u hraniční Bučiny vyšlapávali voli v spřežení. | foto: archiv Muzea Šumavy Kašperské Hory

Ráno ozdobit stromeček, přes den čekat na Ježíška, jehož brzký příchod předznamená kapr se salátem. A pak si rozdat dárky.

Tak známe Vánoce dnes, ale v minulosti byly adventní tradice mnohem pestřejší. Lidé na Šumavě dodržovali jak náboženské, tak lidové obřady.

Některé jejich zvyky přesto přetrvaly. Třeba zlaté prasátko, pokud se člověk při Štědrém dnu postí. Děti ho dříve nakonec skutečně spatřily. Rodiče překryli kahánek cedníkem, přes jehož otvory se na zdi prasátko promítlo.

Různé obyčeje domácnosti dodržovaly již od začátku adventu. Jakmile Šumavu zasypal sníh a brzy se stmívalo, lidé se navečer scházeli v chalupách u rozpálených kamen a vyprávěli si různé zážitky, příběhy a pohádky. Někdy předčítali z Bible nebo vyprávěli legendy o světcích.

Adventní období začínalo nocí z 30. listopadu na 1. prosince. Lidé věřili, že během ní mohou zjistit budoucnost. Proto prováděli různé rituály.

„Nejčastější bývalo lití olova. Roztavený kov ve lžíci se vylil do hrnce se studenou vodou. Chlapci a děvčata pak z každého kousku olova usuzovali svůj budoucí osud, přičemž hrály úlohu touhy a fantazie. Mládenec, jemuž při lití vznikla šavle, se stane vojákem. Děvče, které v kousku olova spatřuje dětskou tvář, se brzy vdá a bude maminkou,“ přibližuje Vladimír Horpeniak, historik sušického Muzea Šumavy, ve své publikaci Advent a vánoční zvyky na Šumavě.

Lití olova přetrvalo dodnes, méně známé je hádání osudu z třísek. Dívka si přinesla do světnice plno třísek a rozhodila je na podlahu. Pak dřívka řadila k sobě po párech. Když zbyla jedna tříska, znamenalo to, že děvče zůstane samo. Pokud třísky vyšly přesně do párů, mohla se těšit na vdávání.

Dobytek dostal kus vánočky

Církvi se nikdy nepodařilo podobné lidové pohanské zvyky své věřící odnaučit. To ale neznamená, že křesťanské tradice nedodržovali. V době adventu se pravidelně scházeli k modlitbám.

Denně se po večeři shromáždila celá rodina u hromničky nebo svíce, aby se pomodlila růženec. A zapalování adventních svící na věnci? Tento zvyk přišel až v 19. století z Německa.

Na Štědrý den si všichni odpočinuli od řemeslných prací. Když šel ráno hospodář za dobytkem, přidával mu do krmení kus vánočky. Na štědrovečerní tabuli podávali šumavští předkové sušené vařené švestky ve vlastní šťávě. 

Jinde jedli kapra, někde jako hlavní chod jitrnice a jelítka se zelím a bramborami, poté vánočku, jablečný závin, kávu a jablka s ořechy.

Ještě před první světovou válkou neměla velká část rodin na venkově vánoční stromek. Někteří si obstarávali třeba jen jedlové nebo smrkové větve, které zdobili. Dárky se někde rozdávaly hned o Štědrém večeru, jindy je děti nalezly až ráno.

„Nadělovala se jablka, ořechy, křížaly, perník a kus vánočky. Zvlášť nehodné děti dostaly brambory, řepu a skořápky od ořechů,“ píše Horpeniak. Čekání na Ježíška často doprovázely modlitby, otec vyprávěl ostatním, jak ho potkal ve dvoře.

V oblasti Horní Plané i jinde však přinášel dárky zlatý kůň. Ježíšek se sem dostal až později. Koníček rozdával svatojánské chlebíčky, pečené hrušky, lékořici nebo zázvorové pečivo.

Tradovaly se historky o smrti

Nutno podotknout, že tradice se lišily nejen podle oblastí, ale i domácnost od domácnosti. Ne všude tak otec rodiny připravoval přes Štědrý den vánoční třísku, kterou pak uložil pod střechu, aby chalupu ochránila před blesky.

Tradovaly se i historky spojené se smrtí. Někteří dbali na to, aby měl každý při štědrovečerní večeři za sebou na stěně stín. Komu by chyběl, měl ještě do Nového roku zemřít.

„Kdysi žil na horní Šumavě sedlák, který uvěřil tomu, že může o štědrovečerní noci slyšel lidskou řeč zvířat. Když se celý den postil a nepromluvil ani jediného slova, uložil se v noci ve stáji pod jeslemi svého vola. Najednou začalo odbíjet dvanáct a on uslyšel svého vola, jak druhému volu říká: Ty, ještě letos potáhnene jednu pěknou fůru, povezeme totiž našeho pána k hrobu. Z toho se sedlák polekal natolik, že onemocněl, musel ulehnout do postele a za krátký čas byl mrtvolou. A skutečně tito dva voli ho odvezli na hřbitov,“ říká jedna šumavská lidová povídačka.

Horalé nemohli chybět na církevních obřadech. „Pro lidi bylo skutečně velmi důležité prožít půlnoční pobožnost. Účastnili se jí v jakoukoli noční hodinu. Farář byl totiž z Kašperských Hor a trvalo déle, než farnost v závějích obešel,“ vysvětluje starosta obce Modrava na Klatovsku Antonín Schubert.

„Dříve se lidé rádi scházeli a dlouho si spolu povídali,“ dodává starosta.

Vánoční veselí pokračovalo přes svátky. Mládež hrávala v hostincích kostýmované hry o Ježíškovi. Po chalupách se koledovalo, nejčastěji na Štědrý večer, na Štěpána, Nový rok a Tři krále. Chalupy podle Vladimíra Horpeniaka obcházeli děti, kněží, kostelní zpěváci a dokonce i nevěstky.

„Nyní se tu však slaví advent jako kdekoli v republice. Uchovávané tradice se zpřetrhaly odsunem původních obyvatel,“ myslí si starosta Kvildy na Prachaticku Václav Vostradovský.

Zimy prý v šumavských horách bývaly drsné o to více, že obyvatelé neměli k dispozici moderní techniku. Hlavní trasa z Kvildy do Bučiny bývala upravovaná, pluh táhlo volské spřežení. Minimálně se lidé dopravovali na koních, to jen po hlavních cestách.

Nejvíce tak chodili ve sněhu pěšky. Ve větším se začaly šumavské cesty udržovat až v 50. a 60. letech minulého století s určením hraničního pásma.

Kvildští však nestrádali. „Žilo tu více lidí aktivního věku, měli svá políčka a přes rok si udělali zásoby pšenice, zelí a brambor, fungoval tu řezník, takže suroviny místní měli. Nutno říci, že naši předkové byli mnohem méně nároční, proto si vystačili,“ srovnává Vostradovský.

Autor:
  • Nejčtenější

V domě pro tři rodiny žije 40 Romů. Je to vřed v obci, zlobí se starosta

Obec Boršov u Českých Budějovic řeší nedůstojné byty pro Romy. V domě žije místo tří rodin až 40 lidí. Na hlučné obyvatele si stěžují místní, majitel nemovitosti ale takový stav nájemníků popírá....

18. července 2024  15:34

Hotovo. Fotbalové Budějovice přebírá Jirka, předseda dozorčí rady akademie

Rychlá akce končí zdárně. Vladimíra Koubka nahradil na pozici majitele SK Dynamo České Budějovice 66letý podnikatel Dalibor Jirka, který působí v tamní akademii jako předseda dozorčí rady. Úterní...

16. července 2024  21:33,  aktualizováno  17.7 12:42

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tábor prodal zámek za korunu, teď radnice uvažuje o jeho koupi za 35 milionů

Soukromý majitel se chystá prodat barokní zámek v táborské části Měšice. Objekt s parkem nabízí přes realitní kancelář za 35 milionů korun. Předkupní právo má město Tábor, které mu ho ve druhé...

17. července 2024  9:45

Třeboň letos láká méně turistů. Ceny jsou až moc vysoké, upozornil starosta

Podnikatelé z lázeňského města pociťují úbytek turistů. Někteří mají za to, že vedení Třeboně podcenilo letošní kulturní program. Starosta Jan Váňa si to nemyslí, ale také upozorňuje na vysoké ceny.

18. července 2024  9:13

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Že by? Koubek znovu řeší prodej Dynama, blízko je skupina podnikatelů

Budějovické Dynamo by ještě před startem nové sezony mohlo změnit majitele. Znovu se rozjela jednání o novém vedení fotbalového klubu. Důležitou roli v tom hraje Emil Kristek, aktuálně obchodní...

15. července 2024  12:55

Muže ráno vyděsila metrová užovka, plazila se bytem. Majitel se zatím nehlásí

Asi metr dlouhý had v pondělí ráno nepříjemně překvapil majitele bytu na českobudějovickém sídlišti Máj. Strážníci nejedovatou užovku červenou odchytili a převezli do hlubocké zoo. Její chovatel se...

22. července 2024  10:32

Čekám do chvíle, až když je přímo nade mnou. Jsem trochu blázen, líčí lovec bouřek

Fotograf Lukáš Gallo jezdí po jižních Čechách a loví se svým aparátem bouřky. Podařilo se mu zachytit úder blesku do hladiny rybníka Dehtář nebo vzácné Kelvin-Helmholtzovy oblaky. Kvůli bouřce najede...

22. července 2024  6:01

U Českých Budějovic srazilo auto tři lidi. Skončili v nemocnici ve vážném stavu

Poblíž Starých Hodějovic u Českých Budějovic došlo ke střetu osobního auta se třemi osobami. Zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému.

21. července 2024  19:51,  aktualizováno  21:04

Zkoumají nově popsané bakterie. Zatím nevědí, čím se živí a jak se rozmnožují

Vědkyně z Rumunska Cecilia Chiriac hledá podrobnosti o životě nově objevené skupiny bakterií. Její dosavadní vědeckou práci letos akademici ocenili prestižní Prémií Otto Wichterleho pro talentované...

21. července 2024  11:37

ManpowerGroup s.r.o.
Dělník výroby | ubytování zdarma

ManpowerGroup s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 38 000 - 45 000 Kč

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Restauratéři chtějí zakázat vstup Biance Censori, vadí jim její odhalování

Přítelkyně rappera Kanyeho Westa (47) Bianca Censori (29) je známá svým stylem „oblečená neoblečená“ a snaží se šokovat...

Piju každý den. Dřív nebo později se upiju k smrti, líčí bývalý fotbalista Fenin

Fotbalista Martin Fenin (37) neprožívá nejlepší období. Nejen, že mu nevyšlo manželství s policistkou Beatou, se kterou...

John Deere už nechce být woke. Podlehl tlaku konzervativců a řadí zpátečku

Přední americký výrobce zemědělských strojů John Deere se rozhodl ustoupit od svých iniciativ v oblasti podpory...