Na toulky po šumavském národním parku v minulém roce vyrazilo 2,4 milionu turistů. To je o osm procent méně než v roce 2022, ale mnohem více než v době před covidem. Nejčastěji mířili na Modravu, k Chalupské a Jezerní slati nebo k pramenům Vltavy.
„Rok 2019 byl se svými skoro 2,1 milionu návštěvníků rekordním, jenže pandemie koronaviru, která udeřila na jaře 2020, přepsala i tento nastavený rekord. V roce 2020 navštívilo národní park Šumava 2,55 milionu lidí. Jen o pár desítek tisíc turistů méně jsme zaznamenali v roce následujícím,“ porovnal mluvčí Správy národního parku Šumava Jan Dvořák.
Protože obchody či centra zábavy byly při pandemii zavřené a cestování omezené, lidé více chodili do přírody. „Očekávali jsme, že míra návštěvnosti se bude vracet do let před covidem. První polovina loňského roku to naznačovala, ale celoroční návštěvnost ukázala opak. A to i v době rostoucích cen,“ sdělil Dvořák.
Podle monitoringu správy parku se více než čtyřicet procent turistů pohybuje na Šumavě v letních měsících, zimní sezona tvoří jen zhruba třináct procent z celkové návštěvnosti. Nejvyhledávanějším místem zůstává Modravsko. Tamní nejoblíbenější trasa vede pěší i cyklisty z Modravy přes Rybárnu na Javoří pilu a Tříjezerní slať.
„Hojně vyhledávanými místy na Šumavě jsou dále Chalupská a Jezerní slať, naučná stezka Povydří nebo prameny Vltavy. Co se týče informačních center parku, nejvíc lidí přišlo do návštěvnických center u Srní a Kvildy. Pomyslnou třetí příčku v oblíbenosti drží soví voliéry v Borových Ladech,“ přiblížil Josef Štemberk, který má vyhodnocování návštěvnosti národního parku Šumava na starost.
Celková návštěvnost informačních a návštěvnických center, jichž je na Šumavě třináct, loni stoupla na 386 tisíc, což je meziročně o 25 tisíc více.
Šumava odpočívá po návalech turistů, oddychnou si místní i příroda |
Přestože se po území parku každoročně pohybuje vysoký počet lidí, s problematickými návaly turistů se strážci parku setkávají pouze okrajově. „O příliš vysoké návštěvnosti je možné hovořit pouze na těch nejznámějších turistických cílech a parkovištích, ale jen v souvislosti s hlavní turistickou sezonou a v závislosti na počasí,“ vysvětlil Štemberk.
Dlouhodobě diskutovaným tématem je zpřístupnění Luzenského údolí, jímž vede cesta na Modrý sloup, hraniční přechod s Německem, která je však zavřená téměř osmdesát let. V minulosti bylo součástí nepřístupného pohraničního pásma, v posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce.
O tom, že oblast zůstane turistům i nadále zapovězená, rozhodlo ministerstvo životního prostředí. Otevření atraktivní cesty před měsícem podpořil i prezident Petr Pavel.
Odumřelé stromy jsou pro Šumavu typické
V letošních programech pro veřejnost, jež zahrnují například informační přednášky či vycházky, se správa parku zaměří na téma tlejícího dřeva.
„Pro Šumavu je odumřelé neboli tlející dřevo typické. Na více než 44 procentech území parku totiž ponecháváme přírodu, aby nám ukázala, co všechno dokáže, a to se samozřejmě neobejde bez života i smrti,“ zamyslel se ředitel národního parku Pavel Hubený.
Zdůraznil, že odumřelé stromy v lesích mají mnoho nenahraditelných funkcí – navracejí živiny do ekosystému, tvoří prostor pro život široké škály živočichů, hub i rostlin a zároveň zadržují vodu v přírodě.
K volbě tématu přispěly výsledky dotazníkového šetření mezi šumavskými návštěvníky. „Bezmála polovina lidí na otázku ohledně krásy šumavské přírody odpověděla, že se cítí smutně při pohledu na plochu s odumřelými stromy. Věřím, že po tomto roce budou návštěvníci na tlející dřevo nahlížet trochu jinak a procento těch smutných se zásadně sníží,“ dodal Hubený.
