Ohrožené jsou především skupiny druhů vázaných na tlející dřevo. Především hmyz, houby, lišejníky a mechorosty, ale také staré stromy a nevšední dřeviny. Právě tato skutečnost vedla k tomu, že v posledních třech letech zjišťovali odborníci z Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les společně s Goethovou univerzitou ve Frankfurtu, jak četnost a rozmanitost těchto druhů podpořit.
„Mezi hlavní aktivity patřilo ponechávání dřeva tam, kde bylo třeba aktivně zasahovat proti kůrovci. Jednalo se především o odkorňování, drážkování a loupání takzvaně nastojato. Dále jsme některé menší oblasti obohatili o jedle, které vytváří domov pro specializované druhy organismů,“ vysvětlil odborný manažer projektu za českou stranu Jaroslav Červenka z NP Šumava.
Na bavorské straně navíc lesníci vysázeli tisy a jilmy. „Jednalo se opět o dřeviny, které hostí specifické druhy organismů. Celkově se takto povedlo podpořit rozvoj biodiverzity na více než 210 hektarech,“ doplnil mykolog Národního parku Bavorský les Petr Karasch.
V laboratořích pěstovali dřevožijné houby
Jedním z hlavních cílů projektu bylo také založit dlouhodobý monitoring tak, aby se dalo zjistit, jaký efekt má navýšení tlejícího dřeva na cílové skupiny druhů a obecně na biodiverzitu.
„To, že tlející dřevo podporuje druhovou pestrost, víme, ale jaký bude efekt konkrétně na našich různorodých lokalitách, ukážou až výsledky dlouhodobých měření,“ potvrdil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Výzkumníci pracovali i v laboratořích. „Tam jsme vypěstovali vzácné dřevožijné houby, například troudnatec růžový. Ty jsme pak naočkovali do rozmístěných kmenů,“ objasnil Karasch.
Od toho si vědci slibují rozšíření populace ohrožených druhů. Hlavním výstupem projektu je manuál na podporu biodiverzity ve středoevropských lesích, kterým by se měli lesníci a ochránci přírody do budoucna řídit.
