Mezi návštěvníky Šumavy se najdou neukáznění výletníci, kteří za sebou nechávají odpadky nebo vstupují mimo stezky v oblastech s nejpřísnější ochranou rostlin a živočichů. Přírodu však poškozují i ti, kteří turisty na horách hostí a poskytují jim nocleh.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) kontroluje penziony i restaurace. A loni porušila zákon téměř polovina zařízení, která kontroloři navštívili. Odpadovou vodou podniky znečišťovaly okolí.
Šumavští podnikatelé na pokutách zaplatili celkem 268 tisíc korun. Inspekce jich navštívila 65 a sankce rozdala v 29 případech.
„Většinou došlo k vypouštění odpadních vod bez povolení vodoprávního úřadu. Některé penziony neměly povolení žádné, jiné nedoložily vývoz odpadové vody,“ potvrzuje Vladimír Jiráček, ředitel českobudějovického Oblastního inspektorátu ČIŽP.
Přitom podobné jednání může způsobit únik splašků do okolní přírody. Pak to může mít dopad na blízký potok. „V něm mohou zahynout vodní živočichové nebo rostliny. Taková voda znečišťuje i vodní nádrže, splašky přetékají na louky nebo přetékající jímky kontaminují spodní vody,“ jmenuje důsledky Jiráček.
Kontroly loni provedlo 22 inspektorů v okolí Vimperka. Patnáctitisícovou pokutu za nepovolené vypouštění odpadních vod z vlastní čistírny zaplatili provozovatelé Dobré chaty, hotelu s restaurací na Zadově.
„Domy a zařízení jsou tu napojeny na čističku lyžařského areálu. My ležíme níže, pro nás by bylo napojení složité,“ vysvětluje provozní manažerka podniku Michaela Vaňková.
Nejvyšší pokuta byla 25 tisíc korun
Objekt má jen starou čističku po předchozím majiteli, která nestačí. Možným řešením je prý nová, kterou hotel zamýšlí postavit s plánovaných rozšířením objektu.
O několik kilometrů dál v Nicově se se stejnou pokutou muselo smířit rekreační středisko pražské Vysoké školy ekonomické nebo penzion Švehlíkova chata v Nových Hutích.
V této malé obci funguje i penzion Klostermann, kterému ČIŽP vyměřila nejvyšší sankci, a to 25 tisíc korun.
„Když se nám jímka naplní, z přepadu vede strouha a tudy voda odtéká pryč,“ popisuje provozovatel Zdeněk Vácha problém, který se inspektorům nelíbil. Řešení vidí v častějším vyvážení jímky.
V Nových Hutích doplácejí na to, že obec nemá kanalizaci. Podle starosty Jiřího Petráně si musejí obyvatelé vývoz odpadu z jímek zajistit sami, někteří využívají firmy z nedalekého Zdíkova. Ta pak odváží splašky k likvidaci do Vimperka, pod jehož vodoprávní úřad obec spadá.
„Táhne se to už od revoluce. Několikrát už to vypadalo, že projekt kanalizace projde, ale vždycky to ztroskotá. Složitá je taky otázka financí. S naším třímilionovým rozpočtem si nemůžeme jen tak dovolit investici v řádech desítek milionů, třebaže by nám ji z větší části zaplatila dotace. Obec by se musela na dlouho zadlužit,“ vysvětluje Petráň.
Například na Kvildě je riziko přetékání jímek a nepovoleného vypouštění splašků výrazně nižší. „Na zavedení kanalizace jsme pracovali dlouhá léta, stálo nás to 40 milionů korun. Nyní vede po celé Kvildě a jsou na ni připojeny všechny až na dva objekty, které si řeší odpad jinak,“ přibližuje starosta obce Václav Vostradovský.
Na Kvildě však kvůli rostoucí zástavbě museli čističku odpadních vod rekonstruovat. „Po každém vyžadujeme, aby se do sítě připojil, objektů však přibývá. Inspekce tu odebírala vzorky a výsledky byly na hraně, tak jsme přistoupili k úpravám, aby čistička dostačovala,“ přidává starosta. Ke kanalizaci jsou připojeny restaurace, hotely i rodinné domy.
Řeší stížnosti sousedů
Právě na šumavské domácnosti bývají kontrolní úřady a inspekce krátké. Jihočeská pobočka ČIŽP tyto kontroly provádí velmi zřídka. „Většinou k tomu dostaneme podnět. Zabýváme se například stížnostmi lidí, jejichž sousedům teče jímka, a oni mají blízko studnu. Tam pak může docházet ke kontaminaci spodních vod,“ doplňuje Vladimír Jiráček.
Na domácnosti dohlíží i vodoprávní úřad. Pod ten vimperský spadají loni kontrolované obce. Ani jemu se však nedaří všechny hříšníky podchytit. I ten reaguje na konkrétní podněty od lidí.
Podle Josefa Kotála, vedoucího odboru životního prostředí města Vimperk, se stává, že domácnosti své povinnosti obcházejí, zároveň je to však obtížně zjistitelné. Pomoci by prý mohla legislativa, která domácnostem uloží povinnost likvidaci odpadu dokládat.
„Nejproblematičtější jsou žumpy. Někdo si spočte náklady na jejich vývoz a rozhodne se, že bude špínu raději odvádět do přírody,“ popisuje Kotál.
Podněty ke kontrolám může vznášet například Správa NP Šumava. „Když vidíme nějaký problém s odvodem odpadních vod, předáváme informaci na Českou inspekci životního prostředí, která má lepší nástroje ke kontrole. Takto jsme to v minulosti udělali například na Bučině a u dalších šumavských objektů. Správa parku má právo přímo udělovat pokuty pouze podle zákona číslo 114 o ochraně přírody, pokud prokáže, že někdo odpadní vodou přímo ohrožuje chráněné druhy nebo biotopy,“ podotýká mluvčí národního parku Jan Dvořák.
