Díky Norským fondům dostane krajské město peníze na zpracování dokumentu, který navrhne způsoby, jak zabránit přehřívání. Změny se mají dotknout domů i venkovních prostor.
„Opatření budou zahrnovat například vybudování vodních ochlazovacích prvků, jako jsou fontány či pítka, v místech, kde se pohybuje více lidí. Tomu už se věnujeme, rekonstruovali jsme například brouzdaliště u Malého jezu na Malši, kde nyní opět funguje přítok vody,“ popsal náměstek primátora Ivo Moravec.
Materiál má pracovat také se zadržováním vody a jejím využíváním nebo třeba zavlažováním zeleně.
„Řešit bude také vybudování zelených střech a fasád při rekonstrukci a výstavbě budov, úpravu povrchů pro lepší vsakování dešťové vody či budování zadržovacích nádrží,“ uvedl Moravec.
Některé kroky už přitom podle jeho slov radnice podnikla. „Chceme více zasazovat stromy. Letos jsme proto objednali zavlažovací vaky, které stromům pomáhají přežít. Vodu totiž uvolňují postupně po dobu několika hodin. Mimo jiné to také snižuje náklady na údržbu. Abychom však byli úspěšní, musíme se věnovat všem možnostem, které máme k dispozici při boji se změnou klimatu,“ upozornil náměstek primátora.
Kromě radnice už se tématu věnují také soukromí investoři. V Českých Budějovicích tak nyní roste první dům se 110 byty, který bude mít právě na střeše, fasádě a terasách zeleň a malé zahrádky. Staví ho ve Čtyřech Dvorech poblíž Základní školy O. Nedbala.
Vizualizace rezidence Oskarka v Českých Budějovicích.
Rezidence Oskarka, jak ji pojmenoval investor, bude mít systém zelené izolace tvořený rostlinami a stromy a bude využívat zachycenou dešťovou vodu. „Do odpadu půjde jen 27 procent zachycené vody, ostatní bude pro závlahu zeleně. Objekt bude mít nejlepší tepelné vlastnosti ze všech podobných domů v Česku,“ připomněl expert Petr Selník.
Podle spoluautora projektu architekta Jiřího Brůhy se už připravují další podobné stavby. Nové bytové domy v krajském městě si podle něj vyžaduje právě vznikající nový územní plán, který počítá, že město se rozroste do třiceti let až na 110 tisíc obyvatel, což je nárůst zhruba o pětinu.
Hrozbou jsou průmyslové zóny
Údaje Českého hydrometeorologického ústavu potvrzují, že se teploty v krajském městě zvyšují. Ukazují to například počty tropických dní, kdy je maximální teplota alespoň 30 stupňů Celsia. Zatímco mezi roky 1981 až 2010 byly v červnu v průměru dva, loni jich meteorologové napočítali dvanáct.
„České Budějovice budou velmi brzy čelit velké výzvě, a to hlavně v souvislosti s průmyslovými zónami, které se v návaznosti na dostavbu dálnice D3 plánují na mnoha místech v širší budějovické aglomeraci,“ upozornil Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd s tím, že by bylo vhodné tyto plochy zmenšit pomocí územních plánů.
Podle něj je zároveň důležité, aby se ve městě dbalo na větší podíl zeleně, a to nejen v případě ploch, které mají sloužit ke komerčnímu využití.
„Kromě těchto opatření je pak vhodné například preferovat světlé stavební materiály. Město se bude chladit, když takové povrchy budou odrážet více příchozího slunečního svitu zpět do vesmíru. Čistě technickým řešením může být chlazení rozpálených ulic kropením vodou, ale to se může zkomplikovat v případě rozsáhlého sucha, kdy vody na tyto účely nemusí být dostatek. To zatím u nás neznáme, ale už to nepříjemně visí ve vzduchu,“ doplnil Farda.
Norsko má se zelenými projekty zkušenosti
Dokument, který navrhne nejrůznější úpravy, bude stát jeden milion korun, přičemž schválená dotace pokryje 90 procent této částky. Na základě pravidel výzvy by však výsledné nápady neměly skončit jen na papíře.
„Každá z vytvořených strategií musí obsahovat také akční plán, který bude navrhovat i přibližný harmonogram provedení,“ sdělil vedoucí Samostatného oddělení Norských fondů Ivo Marcin s tím, že v následujících výzvách bude možné získat peníze i na jednotlivé záměry.
Prostřednictvím fondů poskytují země Evropského hospodářského prostoru, kterými jsou Norsko, Island a Lichtenštejnsko, peníze na prospěšné projekty zemí střední, východní a jižní Evropy. Cílem je snižovat sociální a ekonomické rozdíly v Evropě. V letech 2014 až 2021 dostává Česká republika postupně přibližně pět miliard korun. Výzva s názvem Oslo rozděluje 26 milionů korun na boj se změnou klimatu.
Právě hlavní město Norska má s takzvanými zelenými projekty řadu zkušeností. Evropská komise Oslo loni označila za evropské zelené město.
„Naším cílem je, aby obce v České republice byly do budoucna stejně zelené a odolné jako tato norská metropole,“ dodal Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, který je u nás zprostředkovatelem Norských fondů.
V nadcházejících týdnech budou na českobudějovické radnici hledat firmu, která vytvoří dokument pro boj se zahříváním. První verze by mohla být už letos a výsledek v příštím roce.
