Hlavní dějová linie se odehrává v roce 1956. Dvěma kamarádům, Karlovi a Ádovi, se zjevuje mrtvý Josef. Kluk, se kterým se jeho matka utopila v pětačtyřicátém roce v řece, když se ji Češi chystali vystěhovat ze statku a poslat do lágru pro smíšená manželství.
Trojice zažívá dětská dobrodružství, ale je svědkem i dozvuků druhé světové války a nedořešených bolestí z minulosti.
„Základem je příběh z roku 1956, který doplňují dvě linie z 30. let 20. století a z roku 2017. Osudy tří generací, se kterými si historie pohrála, se vzájemně prolínají,“ líčí 34letý Jan Štifter.
Vycházel z příběhu své babičky Kathy, o které před čtyřmi lety vydal svou první stejnojmennou novelu, ale i z vyprávění o své vzdálené příbuzné.
„Ta skutečně místo toho, aby nastoupila do lágru, vzala svého dvouletého syna a utopila se s ním u Dlouhého mostu ve Vltavě, jak je to popsané v románu. Tyto dvě ženy se reálně mohly ve své době v Budějovicích potkat. I většina dalších příběhů a motivů vychází ze skutečných událostí. Sbírám je dohromady a slepuju do nových souvislostí,“ popisuje jihočeský spisovatel a novinář.
Zavádí do domu pro chudé
Při práci na Sběrateli sněhu psal vždy jednu časovou linii, aby udržel dobový jazyk té doby. Musel si tak ověřovat, že třeba sprostá slova, která dvanáctiletí kluci říkají, se v té době opravdu používala.
Obálka nové knihy Sběratel sněhu od Jana Štiftera.
Podobně jako v jeho předchozích knihách projdou čtenáři reálnými místy v Budějovicích, která už často neexistují. Podstatná část děje se například odehrává ve Šmídovně. V této dnes už zbořené budově na Pražské třídě bydlely nejchudší rodiny. Často v jedné místnosti. Byty byly od sebe oddělené jen křídou nebo zavěšenou dekou.
Knihu psal Štifter přímo pro Vyšehrad. Oslovila ho redaktorka Alena Snelling z tohoto prestižního vydavatelství, kterou zaujala Štifterova poslední novela Café Groll.
„Vyžádali si ode mě ukázku. Ta se jim líbila a čekali rok, než jim odevzdám celý román. V posledních měsících se kniha dotahovala. Zásahů se dělalo minimálně. Nápad jsem měl ale v hlavě už dříve a napsal bych to i bez Vyšehradu. Díky nakladateli jsem ale měl před sebou termíny – bez nich bych se v textu dokázal vrtat i několik let. Trvá mi vždy dlouho, než jsem s ním stoprocentně spokojený,“ říká Štifter.
Vedle historických novel Kathy a Café Groll je Jan Štifter také spoluautorem knih Ten dům a Ta továrna, které mapují dějiny Riegrovy 49 a bývalého Otavanu. V nadcházejících týdnech mu ještě knižně vyjde rozšířená verze jeho diplomové práce.
„Pojednává o Karlu Hlubučkovi. To byl zubař a památkář žijící v Trhových Svinech. V roce 1958 s ním komunisti udělali politický proces a v roce 1968 zemřel,“ vypráví Štifter.
V hlavě už nosí ale i další nápad na román. „Je to příběh mého pradědečka od Pardubic, který za zvláštních okolností neustále přicházel o děti. Říkalo se mu Tarzan. Když mu bylo asi dvacet let, tak k nim přijel cirkus. On tam jako jediný tehdy přepral medvěda. Od té doby místní celé rodině říkali Tarzani,“ dodává budějovický patriot a otec tří dětí.
Budějovický křest Sběratele sněhu spojený s autogramiádou se odehraje ve středu 12. září v 17.30 hodin v knihkupectví Kanzelsberger.
