Cisterciáci z Vyššího Brodu plánují, že zisky z hospodaření v lesích, které získají při církevních restitucích od Lesů ČR, investují do obnovy kláštera. Ale zatím musí počkat, až pozemky skutečně dostanou.
Lesy ČR se v jižních Čechách zabývají výdejem majetku o výměře 16 tisíc hektarů. Státní podnik nároky posoudil, většinu uznal a postupně pozemky vydává. Třicet výzev je ovšem sporných a Lesy ČR je daly posoudit pozemkovému úřadu.
Z velké části se nejasné nároky vztahují k vyšebrodskému klášteru. „To, že máme pochybnosti, neznamená, že výdej majetku odmítáme. Jen případ raději necháme posoudit ve správním řízení,“ uvedl generální ředitel podniku Daniel Szórád.
Nacisté klášter v roce 1941 zrušili
Problémy s restitucemi vyšebrodských cisterciáků pramení z toho, že v roce 1945 byl majetek kláštera zabaven na základě Benešových dekretů. Nacisté totiž v roce 1941 klášter zrušili a přiřadili jej do vlastnictví třetí říše.
„Díky tomu nyní existuje právní nejistota ohledně oprávněnosti nároků opatství. Objevují se právní dokumenty ve prospěch vydání i nevydání,“ popsal ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Radek Pomije.
Krajský pozemkový úřad ve správním řízení nedávno rozhodl o prvních 500 hektarech, které si podle něj řád nárokuje oprávněně. Podle právního zástupce cisterciáků Tomáše Holase se podařilo prokázat, že klášter s nacisty nejenže nespolupracoval, ale naopak se jim postavil.
„Skutečně bylo vydáno rozhodnutí, že se na majetek vztahují Benešovy dekrety, bylo ovšem formálně vadné. To bylo před únorem 1948 zrušeno v řádném procesu Nejvyšším správním soudem,“ řekl Holas.
Ani to však Lesy ČR nepřesvědčilo. Státní podnik si nyní nechává zpracovat nezávislou analýzu, která má posoudit, zda nedat případ k soudu. „Nechceme situaci komplikovat, ale musíme si být naprosto jisti, že naše rozhodnutí bude správné,“ vysvětlil Szórád.
Analýzu, která má být hotová do konce září, pro Lesy ČR zpracovává bývalý soudce Nejvyššího soudu. Konkrétní jméno Szórád uvést nechtěl. „Je to člověk s bohatými zkušenostmi s restitučními procesy, takže věřím, že nám bude schopen velmi fundovaně odpovědět na to, zda má smysl se rozhodnutí bránit,“ dodal generální ředitel.
Většina nárokovaných pozemků je v nedalekém sousedství kláštera. Část lesů je na Hlubocku, u Polušky, Hořic či Jaronína na Krumlovsku, ale například také u Třeboně.
Založí firmu a zaměstnají místní
Klášter má již plán, jak s výnosem z tisíců hektarů lesů naloží. „Případné zisky z hospodaření v lesích využijeme k tomu, k čemu Rožmberkové ty lesy klášteru dali. Totiž k udržení kláštera, aby mohl dále sloužit veřejnosti jako po celá staletí. Je to velký areál, který je stále z velké části zdevastovaný,“ řekl dříve převor Justin Berka. „Určitě bychom chtěli založit svoji firmu, kde bychom zaměstnávali místní lidi tak, jak se to dělalo dřív,“ uvedl.
Zatím v nárokovaných lesích hospodaří Lesy ČR. A neexistuje žádné omezení, jak by s nimi měly nakládat, respektive nenakládat. „Teoreticky tam můžeme jako vlastník dělat, co uznáme za vhodné. V rámci mravního přístupu provádíme jen zásahy nezbytně nutné, aby majetek neutrpěl a my jej případně předávali v dobrém stavu,“ poznamenal Pomije.
Podle něj bude jen dobře, až se případ uzavře a pozemky budou definitivně vydány, či nevydány. „Dohady o majetek nikomu neprospívají. My plně nevyužíváme jeho možnosti a druhá strana s ním také nemůže nakládat. Nikomu to nic nepřináší,“ dodal.
Před církevními restitucemi hospodařily Lesy ČR v Jihočeském kraji na 146 tisících hektarech. Devět a půl tisíce hektarů již státní podnik církvím vydal. Pokud by vyšebrodský klášter se svými nároky uspěl, přišly by v kraji Lesy ČR celkem o necelých 10 procent lesních pozemků.
