Boubínský prales | foto: Profimedia.cz

V Boubínském pralese na Šumavě roste nový Král smrků, měří už 54 metrů

  • 4
Nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů. Znamená to, že se tímto parametrem blíží k takzvanému Králi smrků, který na Boubíně padl při vichřici před 50 lety. Měřil téměř 58 metrů.

Nynější nejvyšší smrk v pralese navíc roste na přibližně stejném místě jako někdejší Král smrků. Oznámil to dendrolog Pavel Šamonil, který se věnuje výzkumu Boubínského pralesa.

„Stáří současného nejvyššího smrku přesně neznáme. Ale určitě můžeme říci, že se jedná o stovky let,“ uvedl Šamonil. Dodal, že stromy dosahující na Šumavě takového stáří vykazují mimořádnou odolnost. 

V průměru každých 100 let totiž oblast zasáhne událost, která les poznamená. „Jde o různé orkány nebo kůrovcové kalamity. A to všechno tento smrk přečkal,“ uvedl Šamonil.

Jádrová oblast Boubínského pralesa se rozkládá na ploše 46 hektarů. Vědci tamní stromy dlouhodobě sledují. Poslední údaje o parametrech stromů mají z loňska. „Víme, že ten nejvyšší smrk není tak masivní, jako byl zmiňovaný král, který měl objem dřeva 30 krychlových metrů,“ uvedl Šamonil. 

Při lesnických údajích se přitom kalkuluje s tím, že jeden strom má v průměru jeden krychlový metr. Zajímavostí je podle Šamonila to, že současný nejvyšší smrk roste nedaleko od místa, kde stál král. „A v blízkosti je ještě další smrk, který dosahuje necelých 50 metrů,“ řekl.

Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášená byla v roce 1858. Tvoří ho kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů. 

Zmíněným nekorunovaným vládcem památných stromů býval Král smrků, nejmohutnější smrk přírodní rezervace Boubínský prales, než před padesáti lety, 4. prosince 1970, při vichřici padl. 

Díky větvím, které se klenuly na jeho 58 metrů vysokém kmeni až ve výšce 28 metrů, připomínal přírodní chrám. Bylo mu asi 440 let. Na jeho konci se podle některých názorů podepsal příval turistů, který oslabil jeho kořenový systém.

Největší ze smrků na západním svahu hory Boubín měřil v obvodu kmene 508 cm při průměrů 162 cm, ve špici koruny byl vychýlen od osy o 11 metrů. Ke stáří byl strom napadený václavkou a vyhnilý, hniloba byla příčinou rozšíření kmene u paty.

K populárnímu stromu vedla stezka, nápor turistů na kořenový systém se však podepsal na jeho stabilitě. Smrk uschl v roce 1969 a na začátku prosince následujícího roku padl při vichřici. Při pádu se vrchol natřikrát přerazil. Pád Krále smrků přispěl k uzavření jádra pralesa před veřejností.

Výřez je vystavený v informačním středisku Lesů ČR v Zátoni, výřez z výšky 12 metrů pak v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Za života stromu byly odebrány rouby a roste tak několik desítek jeho klonů.