„V letech 2003 až 2008 byli síhové na Lipně hojní a každoročně se vytírali, tvořili téměř patnáct procent celkové biomasy ryb volné vody. Před šesti lety to byla už jen dvě procenta,“ srovnává Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
Když vědci zkoumali rybí obsádku v Lipenské přehradě před dvěma lety, prokázali, že se síhové nedokážou rozmnožovat a jejich populace vymírají. A to se při letošním monitoringu s jistotou potvrdilo.
„Přímé příčiny, proč populace síha vymřely, neznáme. S největší pravděpodobností je zádrhel ve stadiu jiker,“ vysvětluje Kubečka a dodává, že stejná situace nastala i v dalších sledovaných českých nádržích Římov a Žlutice a také v některých evropských jezerech.
S českým síhem však ještě není úplný konec. „Daří se mu v nových důlních jezerech Medard a Most, kde českobudějovičtí vědci uskutečňují unikátní experiment s nasazením síha do zatopených povrchových dolů,“ říká Daniela Procházková, referentka publicity Biologického centra AV ČR.
Rybáři zde nejčastěji loví kapry
Rybáři mají na Lipně největší šanci vylovit kapra, cejna, plotici ouklej či cejnka, protože převažujícími druhy jsou právě kaprovité ryby. Mezi nejpočetnější dravce pak patří okoun, candát, bolen a sumec. Právě u sumce dochází v posledních letech k zajímavé změně.
„Se vzrůstem jarních teplot se zlepšily podmínky pro rozvoj tohoto vrcholového predátora evropských vod. Dřív byla populace sumce kompletně závislá na umělém nasazování, v současnosti se ale rozmnožuje přirozeně. Počty sumců narůstají, což bude mít vliv na kaprovité ryby i další dravce. V nádrži Lipno, která je vysoce položená, je však tento proces teprve v začátku,“ objasňuje Kubečka.
Podle analýz z loňského průzkumu se zotavila také populace candáta, jíž hrozil před deseti lety naprostý kolaps. Ale v letech 2016 a 2017 měl plůdek candáta v lipenské nádrži mimořádně silné ročníky.
„Ačkoli většina úlovků nebude větší než 60 centimetrů, zřejmě zatím nehrozí nebezpečí, že by byla populace candáta při současné míře odlovu podlomena,“ říká Kubečka s tím, že to prověřuje i současný průzkum.
Při něm dvacetičlenný tým odborníků prozkoumá celou plochu nádrže od přítoku až k hrázi za pomoci moderní techniky včetně lovných sítí, echolotů a sonarů.
Vědci věnují pozornost i rybím společenstvům, která využívají experimentální plovoucí ostrovy instalované na Lipně. Po důkladném zmapování a následných analýzách stavu rybí obsádky vědci navrhnou doporučení pro obhospodařování lipenské nádrže.
„Po loňském průzkumu rybářům například navrhli nevysazovat více kaprů, než se uloví na udici, nevysazovat boleny, sumce a candáty, ale naopak zintenzivnit vysazování štik,“ připomíná Daniela Procházková.
Rybáři na doporučení vědců dají. „Vysazujeme tam tisíce štik v různých velikostech, protože Lipno je o štikách a o candátech. Tím, jak povodí drží vodu, že hladina nekolísá a břehy mohou zarůst, je to příjemné,“ popisuje Tomáš Kepr, technik Českého rybářského svazu v Českých Budějovicích.
Za zvyšující se populací dravců je podle něho vidět i dobrou práci rybářské stráže. „Okolo celého Lipna máme v terénu profesionální i poloprofesionální stráž, která dohlíží na rybáře s prutem a umí si posvítit i na pytláky,“ naznačuje.
Podle hornoplánského starosty Jiřího Hůlky je rybářská turistika na Lipně pro městskou pokladnu nemalým zdrojem příjmů.
„Proto pozorně sledujeme práci vědců i rybářských hospodářů na Lipně. Mám spoustu kamarádů rybářů, kteří říkají, že candátů není tolik jako dřív, ale jsou rádi, že už jich přibývá. A většinou se přeorientovali na sumce,“ podotýká starosta Hůlka.
