"Ty hrozné okamžiky mám stále v paměti. Třeba když se začala valit voda na náměstí ulicí Karla IV. a my čekali u Solné brány, že přijde voda od soutoku," vzpomíná tehdejší českobudějovický primátor Miroslav Tetter.
"Nebo když Malše podemílala v most v Biskupské a my jsme nahonem sháněli auta od firem a sypalo se tam kamení. Nebo jak jsme pomocí vrtulníku zachraňovali člověka, který šel po Pražském předměstí ve vodě po prsa a na rameni měl kocoura," popisuje hrůzné chvíle.
Romantický život v historickém městě na soutoku Malše a Vltavy se během povodní 2002 proměnil během pár hodin pro tisíce obyvatel Českých Budějovic ve vodní peklo. Při první vlně vtrhla voda do krajského města ve čtvrtek 8. srpna o půl čtvrté ráno.
Obyvatelé některých čtvrtí museli ihned pryč. Leckde, například v Havlíčkově kolonii, pluli z domů na člunech. Záplavová vlna odřízla spojení mezi centrem a sídlišti Vltava, Máj a Šumava na levém břehu Vltavy. Na žádný z mostů přes Malši a Vltavu nebylo možné vjet.
Dopoledne se dokonce provalila lávka za Poliklinikou Jih a uplavala i s kusem parovodu. U mostů na Mánesově ulici, před Kulturním domem Slavie a Jihočeským divadlem stály bagry připravené zasáhnout v případě, že se ucpe průtok pod nimi.
České Budějovice devastovala velká voda dvakrát
Krajské město přitom devastovala velká voda dvakrát. Podruhé pronikla do centra z Malše v úterý 13. srpna po 14. hodině a do výše více než 50 centimetrů zaplavila dolní část náměstí Přemysla Otakara II. Voda se valila do města od zaplaveného Senovážného náměstí.
Ve městě skončila evakuace sídliště Pražské předměstí, které chtěla radnice ochránit dva kilometry dlouhou hrází z pytlů s pískem. Stavět ji začali vojáci z jindřichohradeckého pluku civilní ochrany už v neděli, postupně jim přišly na pomoc stovky dobrovolníků.
Už v pondělí večer chránilo břeh Vltavy na 40 tisíc pytlů, během noci jich další tisíce přibyly. Lidé pomáhali spontánně za vytrvalého deště ještě pár hodin po půlnoci, v úterý kolem šesté ráno ale řeka hráz protrhla a celou čtvrť až k Pražské ulici zatopila.
"Písková hradba byla jedním ze symbolů velké solidarity lidí i firem. Písek nám na ni vezli až z Moravy, aby se to stihlo, ale voda pořád stoupala. Prosil jsem o písek i budějovické firmy a všechny mi vyšly vstříc," připomíná Tetter.
Rozbouřené řeky Vltava a Malše kulminovaly v úterý v 17 hodin a začaly klesat. Největší vliv na pokles hladiny mělo razantní snížení odtoku z Římovské přehrady na Malši. Z nejvyšších hodnot kolem 440 kubíků za vteřinu snížil Římov odtok až na 170 kubíků (běžně z ní vytéká jeden až 3,5 kubíku vody za vteřinu). Ústup vody z centra Budějovic podporovaly také kanály, které začaly znovu fungovat.
Co se také stalo 9. srpna 2002Voda z rozvodněné řeky Malše opadává, obce pod Římovskou přehradou zjišťují, co všechno jim povodeň zničila. |
Během povodní muselo krajské město na řadě míst fungovat bez elektrického proudu i povodňová komise se kvůli výpadku elektřiny přestěhovala v úterý ráno z radnice do trolejbusového depa. Obchodníci leckde svítili svíčkami a prodávali jen kusové zboží.
Po Senovážném i centrálním náměstí jezdily loďky a rafty. "Všude byla voda a na Senovážném náměstí na nás čekala lodička z Českého rozhlasu. Předali jsme jí z vojenské nákladní tatry kanystr s naftou od hasičů z Vrbného, aby si mohli pomocí generátoru vyrobit elektřinu pro vysílání," vybavuje si bývalý hejtman Jan Zahradník.
Sám zažil nejpernější chvíle při rozhodování o odstřelu technického mostu s rourami přes Vltavu mezi stejnojmenným sídlištěm na levém břehu a Pražským sídlištěm.
"Zaklínil se tam strom a začala přes to stoupat voda. Hasiči žádali odstřel, jenže kvůli němu by lidé ve vytopených panelácích přišli ještě o okna. Tak jsem to nepovolil," konstatoval Zahradník.
