Senoseče začaly na jihu Čech již před čtrnácti dny. A to zrovna v období, kdy většina srnčat teprve přichází na svět. Proto dobrovolníci z českobudějovické organizace Stop sečení srnčat vyrážejí každý den do terénu, aby je ochránili před vážným zraněním nebo smrtí.
Největšími pomocníky jsou jim drony s termovizí. Těch je však momentálně kvůli válce na Ukrajině velký nedostatek.
Za uplynulé dva týdny zachránili dobrovolníci téměř 100 mláďat. V loňském roce jich bylo celkem 200. Sezona ovšem ještě zdaleka nekončí. Před sebou mají ještě další tři týdny.
„Jsme v terénu každé ráno. Jen dva dny jsme vynechali, protože pršelo. Teď řešíme problém, že nejsou k dostání drony. Kdybychom my nebo zemědělci chtěli nové, tak je neseženeme. Všechny, co mají termovizi, jsou na Ukrajině,“ vysvětluje spoluzakladatelka spolku a pilotka dronu Kristýna Szabó.
Spolupráce s dobrovolníky si cení i zemědělská družstva. „Vytváříme speciální mapy, podle nichž víme, kde budeme následující den sekat. Ty pak posíláme myslivcům i spolku. První roky se mohlo zdát, že naši práci brzdí, ale teď už mezi námi bez problémů funguje komunikace. S drony jsou rychlejší a důkladnější. Mapy chystáme večer ve svém volném čase, ale určitě to má smysl,“ doporučuje Petr Adamec, provozní agronom zemědělského družstva Netřebice na Českokrumlovsku.
Za den prohledají 80 hektarů
Co udělat se srnčetem po nalezení, rozhodují odborníci podle jeho stáří. Většinou je dávají do krabic nebo dřevěných bedýnek. Po posečení porostu je vypouštějí zpět do přírody.
„Pokud jsou mláďata jednodenní až třídenní, domlouváme se s traktoristou, aby nechal neposečený pruh v místě takzvaného zálehu. Pak je vracíme na původní místo, aby je matka bez problémů nalezla,“ doplňuje předsedkyně organizace Pavla Benettová.
Zvládnou prohledat 80 hektarů za den. Ale to nestačí. Zemědělec seče klidně i dvojnásobek této plochy. „Proto dále organizujeme dobrovolníky, se kterými zbylé plochy procházíme pěšky. Tedy alespoň to, co je v našich silách,“ doplňuje Benettová.
S dobrovolníky však bývá problém. Zatímco o víkendu se jich sejde klidně i dvacet, přes týden jich není ani pět. Kontakty a bližší informace naleznou zájemci o dobrovolnictví na webových stránkách stopsecenisrncat. cz.
Na prohledávání v ideálním případě ihned naváže sečení. „Začínáme většinou v půl páté ráno a končíme s východem slunce, když se půda oteplí. Nedávno jsme u Kaplice létali například do osmi hodin,“ přibližuje Kristýna Szabó. Tam se jim podařilo najít hned čtyři mláďata.
Shánějí další piloty
O služby českobudějovické organizace je mezi zemědělci a myslivci velký zájem, proto její vedení shání další piloty.
„Jsme v Česku jediný spolek s drony a fungujeme zdarma ve volném čase. Máme čtyři drony, z toho jeden je v soukromém vlastnictví. Pilotuje nás celkem deset. Máme ještě tři nové adepty,“ propočítává další z pilotů Petr Szabó.
Zároveň ale dodává, že by na tento počet dronů bylo potřeba dalších pět lidí, aby se mohli střídat. Každý z nich chodí do zaměstnání a pilotuje ve volném čase.
Samotné zaučení podle jeho slov není náročné. Většinou se hlásí lidé, kteří mají svůj dron, ale bez termovize. Mají tedy nějaké zkušenosti a licenci.
„Pakliže nemá člověk vůbec žádnou zkušenost, tak se dá říci, že po dvou třech trénincích, a když si udělá licenci, je připravený pracovat samostatně,“ uvažuje Szabó. Licenci si může navíc podle jeho zkušeností každý člověk udělat online a zdarma.
Kristýna Szabó také připomíná, že někteří myslivci a zemědělci si chtějí drony pořizovat sami. „V Dubném na Českobudějovicku si po minulé sezoně našetřili na svůj vlastní. Už tedy fungují sami a našli díky tomu jedenáct srnčat v jeteli. To je fantastické. Kdyby to takto fungovalo všude, bylo by to ideální,“ cení si Szabó.
